Paříž - Pumpování peněz do řecké ekonomiky může mít i více důvodů než strach z pádu německých či francouzských bank, potažmo celé eurozóny. Za aktivitou Západu může stát i snaha využít současných problémů a zemi si koupit. Vyplývá to z prvních reakcí na novou zprávu Organizace spojených národů (OSN).
OSN totiž vyvrací časté tvrzení, že v Řecku "nic není" a země "nemá žádný průmysl". Naopak. Zdůrazňuje, že je země mimořádně dobře vybavená surovinami, některými z nich dokonce nejvíce na světě.
"Z průzkumů, které proběhly v mnoha oblastech Řecka, je zcela očividné, že země má obrovské množství vzácných minerálů, které lze využít například v leteckém inženýrství," stojí ve zprávě organizace, která bohatství Řecka označuje za důležitou konkurenční výhodu tamní ekonomiky.
"Země je hlavním světovým dodavatelem několika klíčových průmyslových minerálů, konkrétně bentonitu či magnezitu," uvádí OSN. Ta také připomíná, že je jihoevropský stát v rámci Evropské unie největším vývozcem sloučenin hořčíku. Perlitu dokonce Řecko produkuje nejvíce na světě, vyplývá z indexu Mundi.
Dopadnou suroviny lépe než rajčata?
Podle Aleše Michla z Raiffeisenbank ovšem tato řecká příležitost ztroskotá na neschopnosti "umět prodat". Přibližuje to na příkladu s rajčaty. Těch loni vyvezlo 14 470 tun, přičemž za tunu utržilo 428 eur. Zároveň ale rajčata dováželo - zde však za tunu platilo 752 eur.
"Rajčata dováží z Nizozemska. Tam jsou to obchodníci, umějí je dobře prodat, zatímco na Krétě ve sklenících je chaos a doba kamenná," upřesňuje Michl.
Příklad, že západní firmy dokážou Řecko trumfnout i v jeho tradičních produktech, tak ilustruje, že samotné surovinové bohatství neznamená výhru.
Eso v rukávu
Francouzská média označila surovinové bohatství za "eso v rukávu", které by mělo Řecku pomoci ven z krize.
Sven Subotič z Best Buy Investments ale řeckou surovinovou budoucnost vidí střízlivěji. "Pokud by se zde nacházela ekonomicky rentabilní těžba, již by nejspíše byla zahájena," komentuje investiční stratég.
V případě, že by řecký potenciál skutečně čekal na využití, by se ale plný efekt větší těžby dostavil až za nějaké tři nebo čtyři roky, a to ještě při optimistickém scénáři. Každopádně bychom ale podle něj neměli spoléhat na to, že právě rozvoj těžby dostane zemi z dluhové pasti.
"Těžební aktivita nedostala na výsluní Bolívii ani Venezuelu. Austrálie či Kanada sice značně těží z komoditního boomu, zde je ovšem nerostné bohatství extrémní," pokračuje Subotič. Jediné, co podle něj postaví zemi na nohy, je osekání byrokracie a snížení nákladů práce.
Za rychlou cestu z krize nepovažuje těžbu ani Petr Gapko z GE Money Bank, zahájení dobývání surovin podle něj vždy trvá několik let. Tak jako u arabských zemí, kde se v minulosti začala těžit ropa, by to podle něj trvalo pět či deset let. "Určitě by se navíc rozvířila diskuze o nutnosti těžby a jejích ekologických a sociologických dopadech," připomíná makroekonomický analytik.
Investice do rozvoje těžby a zpracování surovin by navíc měly na lokální zaměstnanost a zapojení místních firem pouze malý dopad. Na starost by je dostaly spíše zahraniční subjekty, které disponují potřebným kapitálem a know-how. "Výroba těžebního zařízení by pravděpodobně byla provedena mimo Řecko, například v Německu nebo Rusku," myslí si Subotič.
Stejně tak nesouhlasí s možností, že by Západ poskytoval Řecku peníze právě proto, aby jej ovládl. "Existuje mnohem více komoditně lukrativnějších zemí, například v Africe," zdůrazňuje pro Aktuálně.cz. Podobný názor zastává Petr Gapko. "Nemyslím si, že je tohle hlavním důvodem záchrany Řecka. Spíš jde o to ukázat, že eurozóna je jednotná a že euro jako měna je udržitelný projekt," říká analytik.
Budoucnost má hlavně vývoz
Podíl těžby na celkovém ekonomickém výkonu země je v Řecku nyní poměrně malý. Podle OSN se jedná o 3 až 5 procent hrubého domácího produktu - do tohoto čísla se řadí veškeré dobývání i zpracování surovin, dále pak výroba meziproduktů a konečných výstupů.
V odvětví pracuje zhruba 23 tisíc osob a dalších 90 tisíc v sektorech, které jsou na průmysl nějakým způsobem napojené. Celkový podíl na zaměstnanosti je ovšem také zatím minoritní - jedná se o 0,4 procenta všech ekonomicky aktivních Řeků.
Podle listu Minerals and Materials v krizi posilovala pouze těžba těch látek, které jsou určené pro vývoz do ciziny. Naopak surovin, které využívá domácí energetický průmysl, se aktuálně dobývá méně - důvodem je celkový pokles výroby a také poptávky po energiích. Například uhlí, které se využívá především pro výrobu elektřiny, by se tak letos mělo získat meziročně o 7,15 procenta méně.
