Evropští analytici očekávají, že právě pondělní schůzka ministrů zahraničí Evropské unie bude okamžikem, kdy šéf britské diplomacie Jack Straw znovu otázku otevře.
Straw se chystá řešit, jak si jednotlivé vlády představují budoucí příjmy unie - tedy co si myslí o osudu britské slevy z příspěvku do společné kasy, praktikované od roku 1994, nebo o požadavku Nizozemska či Švédska, aby platily méně.
Praha se chystá hájit stálé stanovisko: Nesouhlasí se žádným korekčním mechanismem; všichni by měli platit podle rovných pravidel.
Pokud jde o celkovou pozici k rozpočtu, i tady už má Česko jasno. "K posledním návrhům se vyslovíme skepticky," potvrdil český velvyslanec při EU Jan Kohout.
Praha odmítá návrh předsedy Evropské komise Josého Barrosa, aby 60 procent prostředků z fondů EU určených pro chudší země a regiony bylo vynakládáno na projekty spadající do "lisabonské strategie", tedy na vědu, výzkum, vzdělání, inovace či špičkové technologie. Podle plánů komise by unie dál hradila také dopravní infrastruktury, ale jen ty, jež mají "evropský význam".
Češi nepodporují podle Kohouta ani plánovaný vznik fondu pro zmírňování dopadů globalizace, koncipovaného jako záchranná síť pro zaměstnance podniků, které v důsledku globalizace přemísťují výrobu mimo EU nebo propouštějí kvůli restrukturalizaci.
Tuzemští experti soudí, že podobný fond by těžko mohl posloužit českým podnikům.
Zatímco Praha má výhrady, český eurokomisař Vladimír Špidla vznik globalizačního fondu prosazuje. Minulý týden radostně ocenil, že většina státníků "pětadvacítky" návrh komise na summitu v Hampton Courtu pochválila.
Kritikové mu ovšem připomínají, že stejné či podobné poslání má už Evropský sociální fond, který je přímo ve Špidlově gesci; další nástroj se proto jeví jako nadbytečný.
Británie dlouho slibovala, že od začátku listopadu obnoví jednání o sedmiletém rozpočtu, které sama pomohla zablokovat letos v červnu. Klíčový by měl být prosincový summit, na kterém by Britové chtěli dosáhnout dohody o rozpočtu.
"Pro nové země EU je dohoda o rozpočtu prioritou. Už proto, že v letech 2007 až 2013 budeme pravděpodobně naposledy čistým příjemcem peněz z EU," řekl k tomu premiér Jiří Paroubek.
