Dnešnímu slovenskému tisku to řekl ministr hospodářství Jirko Malchárek.
Ministr až dosud navrhoval převést podíl Jukosu v Transpetrolu na ruskou společnost RussNěfť, s níž se již Jukos dohodl.
"Rusko by povolilo prodej aktiv Jukosu právě pouze v případě, že by se dostala do rukou jiné ruské firmy," uvedly zdroje z ruských diplomatických kruhů pro deník Aktuálně.cz pod podmínkou anonymity. Jinak by pravděpodobně Kreml nenechal aktiva Jukosu rozmrazit, čímž by prodej zabrzdil.
"Jenže proti takovému prodeji se podle všech signálů postaví Spojené státy," dodaly již citované zdroje.
Zpětný odkup navrhoval již Malchárkův předchůdce Pavol Rusko, který odstoupil loni v srpnu. Svou změnu postoje zdůvodnil Malchárek vývojem situace kolem Jukosu.
"Situace se vyvíjí, Jukos má stále větší problémy; měnících se poměrů chceme využít k diskusi o všech otázkách, i o možnosti zpětného odkupu," řekl Malchárek listu Hospodářské noviny. Podobně se vyjádřil i pro list Pravda.
Pokud by Jukos odprodal podíl tak nejspíš za vyšší cenu. "V době privatizace v roce 2002 byla cena ropy 25 dolarů za barel a teď je to 65 dolarů. Za tu dobu vzrostla nejen cena ropy, ale i strategický význam všech zařízení, která s tím souvisejí," řekl Petr Novák z Atlantik finanční trhy
"Zisky Transpetrolu se od privatizace zvýšily, a tím i hodnota společnosti. Logicky by tu měla být "lepší cena", i když správce Jukosu může, vzhledem k nutnosti hradit dluhy, přistoupit na "rovnou cenu," dodal Novák.
Transpetrol přepravuje ruskou ropu ropovodem Družba od hranic s Ukrajinou na západ. Největšími odběrateli této ropy jsou rafinerie Slovnaft a Česká rafinérská.
Jukos získal 49 procent Transpetrolu v roce 2002 za 74 milionů dolarů. Ruský tisk již v únoru psal, že RussNěfť od Jukosu koupila podíl na Transpetrolu za více než 100 milionů dolarů.
Proti tomu se však postavil premiér Mikuláš Dzurinda. Slovensko má na jakýkoliv převod těchto akcií právo veta.
Jukos: Hrozba bankrotu
Ruský soud zakázal ropnému koncernu Jukos prodávat aktiva mimo území Ruska. Bývalý největší ruský těžař tak nesmí prodat litevskou rafinerii Mažeikiu Nafta, jediný velký majetek, který v zahraničí má.
Toto rozhodnutí je součástí bankrotového řízení vůči Jukosu..
O litevskou rafinerii projevily zájem ruský ropný koncern Lukoil, britsko-ruský společný podnik TNK-BP, kazašská společnost KazMunaiGas z Kazachstánu a polský PKN Orlen.
Podle agentury Interfax chce dnes generální ředitel Jukosu Steven Theede odjet do Litvy, aby případný prodej rafinerie projednal s tamní vládou. Ta minulý týden uvedla, že má dohodu na dosah.
Ve středu ale litevský premiér Algirdas Brazauskas sdělil, že i přes četná setkání s manažery Jukosu jednání nepokročila a strany se zatím nedohodly. Tiskový mluvčí koncernu dnes nebyl bezprostředně k zastižení, aby se k poslednímu soudnímu verdiktu vyjádřil, napsala agentura Reuters.
Tento režim může vést nakonec až k vlastnímu bankrotu kdysi největšího ruského těžaře ropy. Verdikt byl vynesen v prvním slyšení soudu v případě, v němž západní věřitelské banky požádaly o vyhlášení úpadku Jukosu.
Zvláštní dohled nad Jukosem
Soudce moskevského soudu Pavel Markov nařídil zvláštní dohled nad hospodařením Jukosu, a to do 27. června, kdy proběhne další slyšení.
Nynější management firmy zůstane ve funkcích, důležitá rozhodnutí však bude muset schválit soudem jmenovaný dočasný správce Eduard Rebgun.
Rebgun bude vést finanční rozvahu, určí stav závazků, vypracuje seznam věřitelů a zorganizuje první schůzku věřitelského výboru.
Na základě doporučení výboru pak soud může zvolit mezi dvěma možnostmi - buď bude firma pokračovat v činnosti pod externí správou, nebo nastoupí konkurzní správa a její majetek se rozprodá.
Věřitelé: Jukos do konkurzu!
Věřitelské banky chtějí poslat Jukos do konkurzu, aby dosáhly alespoň částečného splacení svých půjček. Ty v souhrnu dosahují jedné miliardy dolarů.
Konsorcium bylo založeno před třemi roky francouzskou Société Générale a připojily se do ní Deutsche Bank, HSBC a Citigroup.
Jukos se již několik let snaží přežít snahy o své zničení. Mezi ně patřilo zestátnění některých jeho klíčových podniků a uvěznění zakladatele Michaila Chodorkovského.
Ten si odpykává v sibiřském vězení osmiletý trest, za který byl Putin kritizován Radou Evropy i americkým prezidentem Georgem Bushem.
