Mezi desítkou zemí, které v květnu 2004 vstoupily do Evropské unie, na sebe Slováci upozornili v následujícím období především zrychlením tempa hospodářského růstu.

Ekonomiku podle analytiků podporují zahraniční investice a domácí poptávka tažená růstem mezd. Dohánění průměrné úrovně hrubého domácího produktu Evropské unie však navzdory tomu potrvá podle ekonomů ještě několik let.

"Slovensko bylo v posledních letech nejrychleji rostoucí ekonomikou," řekl analytik Tatra banky Robert Prega.

Podle analytika Petra Sklenáře z Atlantik FT provedla slovenská vláda 2003-2004 řadu zásadních reforem, které pomohly slovenské ekonomice i ozdravily veřejné finance.

"Provedené reformy a aktuální vysoké růsty investic ukazují, že slovenská ekonomika může růst mezi 8-10 procenty,  a to hlavně ve chvíli až se rozjedou linky závodů Peugeot a Kia," řekl Aktuálně.cz Sklenář.

Loni HDP reálně vzrostl, stejně jako v Česku, meziročně o šest procent, což bylo nejvíce od roku 1996. Naproti tomu ekonomika EU stoupla loni o 1,6 procenta.

Slovensko předstihlo Polsko

Navzdory rychlému ekonomickému růstu zaostává výkonnost slovenského hospodářství za Maďarskem či Českou republikou, předstihla však Polsko.

Podle údajů statistického úřadu Eurostat dosáhla úroveň HDP na obyvatele podle parity kupní síly v roce 2004 na Slovensku 51,9 procenta a loni podle odhadu 54,2 procenta průměru evropské pětadvacítky.

V Česku to bylo loni podle odhadu 73,3 procenta, v Maďarsku 61,9 procenta a v Polsku 49,8 procenta průměru rozšířené EU.

"Ekonomika těžila po vstupu do EU z volného obchodu, z vyšší důvěry zahraničních investorů, která ruku v ruce s příznivým podnikatelským prostředím vytvářela podmínky pro příliv zahraničních investic," poznamenala analytička VÚB Mária Valachyová.

Ekonomové se shodují na tom, že slovenské vládě se podařilo radikálně zjednodušit daňový systém, uspěšně bojovat proti korupci a provést sociální a penzijní reformy, a do značné míry reformovat i zdravotnictví.

Podle odborníků je minimálně v těchto bodech Slovensko před ČR, protože u nás zatím ani jedna z těchto potřebných reforem neproběhla.

Běh na dlouhou trať

"Trend dohánění by se měl udržet. Potrvá to však 20 až 30 let, než se dostaneme na průměr EU," poznamenal Prega. Upozornil, že jde jen o matematický přepočet, protože na tak dlouhé časové období se vývoj prakticky nedá přesně předpokládat.

S tím tak úplně nesouhlasí Sklenář.  "Slovensko by se mohlo k západní Evropě přiblížit už za patnáct let. Podobnou zkušenost zažilo Irsko během 90. let. Během patnácti let se z chudého ostrova stal keltský tygr, ktery nejen dohnal, ale i ekonomicky předehnal státy jako Francie či Německo," dodal Sklenář.

Národní banka Slovenska očekává, že tempo růstu ekonomiky se v tomto roce zrychlí na 6,2 procenta a příští rok až na 6,9 procenta.

Hospodářství by měly podpořit i slovenské závody automobilek PSA Peugeot Citroën a Kia Motors, které by měly sériovou výrobu spustit v tomto roce.

A kde jsou slabiny?

Nejtíživější problém Slovenska spočívá v nezaměstnanosti. Řešení tohoto problému komplikují velké regionální rozdíly, které panují mezi bratislavským regionem a východní Slovenskem.

"Mezi slabá místa lze zařadit i dopravní infrastrukturu, ovšem do dopravní infrastruktury slovenská vládá výrazně investuje a to i díky tomu, aby do země přitáhla zahraniční investory," dodává Sklenář.