Praha - Krize kolem řeckých dluhopisů a jejich financování ukázala na rizika zadlužování států EU. Existují však i závazky, které nejsou považovány za dluh, přestože je budou muset státy splnit. Jedná se o položky související se zdravotními a sociálními výdaji, a ty položky nejsou započítávány do oficiální výše dluhu.

V práci "Measuring the Unfunded Obligations of European Countries" se její autor Jagadeesh Gokhale pokusil spočítat výši budoucích, doposud nekrytých závazků jednotlivých států EU a připočetl je k oficiální výši dluhu.

Český oficiální dluh 35 % HDP vypadá vcelku dobře v porovnání s ostatními státy EU. Když však přičteme k dluhu i budoucí nekryté závazky, tak už to zní jinak - hůře.

Jsou-li kalkulace autora této studie správné, tak celkové budoucí závazky států jsou několikanásobně vyšší než oficiálně udávané hodnoty dluhu. Extrémem je Polsko a Slovensko, kde je hodnota vyšší 30krát. My však na tom nejsme také nijak dobře s hodnotou budoucích závazků 17krát vyšší.

To vše za předpokladu nezměněného demografického vývoje, tedy poklesu porodnosti a stárnutí obyvatelstva, a nezměněné legislativě.

Je třeba zmínit, že práce vyšla v lednu 2009 a hodnoty HDP v dané studii jsou počítány k roku 2005.

To však nijak nesnižuje hodnotu této práce, protože se jde hlavně o následující poselství: Státy jsou na tom se zadlužením a budoucími závazky mnohem hůře, než se na první pohled jeví při pohledu na oficiální výše dluhu.

Přestože se jedná o dalekou budoucnost, jsou tato čísla minimálně znepokojující. Státy totiž budou muset zvýšit daně, zvýšit věk odchodu do důchodu a snížit výdaje na zdravotní a sociální účely. A to bude hodně bolet.