Evropská centrální banka ve čtvrtek podle všeobecného mínění finančních trhů zvýší poprvé za pět let své úrokové sazby, aby dala najevo pevný protiinflační postoj. Proti chystanému kroku však tento týden vystoupili evropští politici, obávající se zmaření ekonomického oživení v západní Evropě. Jejich argumentaci dnes podpořil i názor Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
Na základě posledních vyjádření šéfa ECB Jean-Clauda Tricheta se očekává, že bankovní rada ECB na čtvrtečním zasedání zvýší základní sazbu na 2,25 procenta. Bude to první změna úroků v eurozóně za dva a půl roku, kdy banka držela sazbu na historickém minimu dvou procent.
Zvýšení sazeb naznačil guvernér ECB poprvé před zhruba dvěma týdny. "Rada ECB je připravena rozhodnout o posunu úrokových sazeb a mírném rozšíření současné úrovně intervenčních sazeb, aby vzala v úvahu riziko ohrožení cenové stability," řekl Trichet 18. listopadu na bankovní konferenci ve Frankfurtu. Minulý týden však dal najevo, že na toto zvýšení zřejmě nebude navazovat série dalších podobných kroků.
Nejdůrazněji proti plánovanému kroku ECB vystoupil předseda takzvané Euroskupiny ministrů financí eurozóny a jeden z nositelů přídomku "pan Euro" Jean-Claude Juncker. Ten v posledních dnech na různých fórech, včetně Evropského parlamentu, řekl, že nepovažuje zvýšení sazeb za nutné, protože nehrozí žádný znepokojivý vývoj inflace. Zdražení úvěrů by mohlo poškodit již
tak slabou spotřebitelskou důvěru v eurozóně, řekl lucemburský premiér a ministr financí.
Juncker sice uznává, že hlavní ukazatel inflace roste, je to však hlavně kvůli drahé ropě, jejíž vliv je jen dočasný. Ceny ropy přitom podle něho nijak nevyvolávají druhotné dopady na růst mezd.
Z evropských politiků se naopak ECB zastal nizozemský ministr financí Gerrit Zalm. Ten své kolegy pokáral za to, že se vměšují do měnové politiky nezávislé ECB a řekl, že zvýšení sazeb by bylo projevem víry banky v ekonomickou odolnost eurozóny. Podobně se vyjádřil i evropský komisař pro měnu a ekonomiku Joaquín Almunia.
V úterý však proti brzkému zvýšení sazeb vystoupila OECD ve své pololetní zprávě o výhledu světové ekonomiky. Doporučila ECB, aby nezačala zvyšovat úrokové sazby dříve než ke konci příštího roku, protože jinak by mohla udusit počínající oživení. Podle pařížské organizace nevykazují země eura žádné známky zesilování inflace.
Jedním z důvodů obav ECB z růstu inflace je akcelerace růstu množství peněz v oběhu. Růst nejširšího ukazatele peněžní zásoby eurozóny M3 se sice v říjnu zpomalil, stále však byl podle dnešních údajů na osmi procentech, tedy vysoko nad stanoveným cílem 4,5 procenta. ECB tento ukazatel sleduje jako jedno z vodítek pro svou měnovou politiku, protože zvýšený růst peněžní
zásoby zesiluje inflační tlaky. Zvýšení úroků by mělo oslabit expanzi úvěrů, které jsou hlavním motorem růstu peněžní zásoby.
