Nechte nás vyrábět si elektřinu, žádají obce po Babišovi. Po dotacích ale sahají obři

Helena Truchlá Helena Truchlá
2. 12. 2020 11:07
V Litultovicích mají tak trochu vylepšenou mateřskou školku. Její střechu pokrývají fotovoltaické panely, které budovu zásobují elektřinou. Jenže nejvíc elektřiny školka vyrobí v horkých letních měsících, když jsou děti doma. Litultovičtí by proto školku chtěli propojit s dalšími budovami v obci. A pomoct by jim mohly peníze ze zvláštního fondu. Ten si však chtějí rozdělit spíše komerční firmy.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Zuzana Hronová

Podobu speciálního dotačního programu nyní připravilo ministerstvo životního prostředí, miliardy korun z něj by v příštích deseti letech mělo rozdělit i mezi autory podobných projektů, jaký vymyslel starosta Litultovic.

Na jeho druhou etapu má tamní starosta Jan Birgus dokonce už i projekt. "Panely na střeše hasičské zbrojnice by dodávaly proud obecnímu úřadu. Ten je na zámku, kde fotovoltaická elektrárna být nemůže, je to historická budova," popisuje.

Ve třetí etapě by chtěl Birgus obojí propojit: školku a další budovy na jednom konci obce s úřadem a hasičárnou - které fungují celoročně - na opačné straně. "Kdyby existovala podpora komunitní energetiky, dávalo by to smysl," říká. Přebytky elektřiny hlavně z letního období teď totiž musí nevýhodně odprodávat do sítě. "Fakticky ji dáváme zadarmo," říká. 

K tomu, aby Litultovičtí mohli do obecní energetické sítě zapojit i budovy, které nepatří obci, třeba místní poštu nebo samoobsluhu, zatím v Česku chybí potřebné paragrafy v energetickém zákoně. Jeho novelu připravuje resort průmyslu a obchodu, platit by podle Marka Vošahlíka z tiskového oddělení ministerstva měla od ledna roku 2023.

Pravidla čerpání dotací pro projekty, které úřady již nyní označují jako "komunitní", vzniknou ale už během příštího roku. Tedy ve stejnou dobu, kdy budou k dispozici miliardy ze zmíněného fondu. Přímo na komunitní energetiku chce resort životního prostředí vyčlenit 1,5 procenta z něj, tedy asi 2,3 miliardy korun

Starosta Birgus by uvítal, kdyby to bylo víc. "Obce jsou většinou schopné investovat smysluplně daleko větší částky, než si ministerstva představují, ten podíl mi připadá nízký," míní. A souhlasí s ním zástupci více než 300 obcí (v Česku jich je celkem přes šest tisíc) kteří se v úterý ve společné výzvě obrátili na vládu premiéra Andreje Babiše (ANO 2011). Žádají o navýšení podílu na šest miliard, což odpovídá čtyřem procentům. Právě s takovou sumou pro komunitní projekty počítala analýza, kterou si nechalo na jaře zpracovat samo ministerstvo. 

Rozvoj komunitní energetiky nyní prosazuje i Evropská unie. Tyto projekty spoléhají na obnovitelné zdroje energie, a tím přispívají ke snižování emisí skleníkových plynů, zejména oxidu uhličitého. Lokálně vyrobená elektřina, která se na místě i rovnou spotřebovává pak šetří kapacitu přenosové soustavy a může být i výrazně levnější.

Podle mluvčího ministerstva Ondřeje Charváta se konečný podíl liší kvůli změně ve formálním rozdělení jednotlivých podporovaných oblastí energetiky. "Energetické komunity budou moci využívat jak program na výstavbu nových zdrojů energie, tak zároveň i program na podporu distribuce. Proto byla alokace pro samotný program (Komunitní energetika, pozn. red.) snížena," vysvětluje Charvát. 

Ujišťuje také, že nebude problém v případě vyšší poptávky podíl peněz zvýšit dodatečně. "Nyní je důležité připravovat projekty," dodává. Zájemci se předběžně můžou hlásit už nyní, "naostro" se žádosti začnou sbírat příští rok na jaře. 

Podle Laury Otýpkové z právnické organizace Frank Bold jsou ale právě tyto přesuny problematické. "Komunitní projekty by musely soutěžit s komerčními subjekty a pravděpodobně by se tak příliš neuplatnily. V rámci jiných evropských ani českých fondů není žádný program, který by byl zaměřen vyloženě na komunitní energetiku," vysvětluje. 

Co je to modernizační fond?

Jedná se o balík zhruba 150 miliard korun, které Česko získá z rozpočtu EU. Směřují do něj peníze z výnosů dražeb emisních povolenek, které musí nakupovat znečišťovatelé z oblasti energetiky, těžkého průmyslu a letectví výměnou za možnost do vzduchu vypouštět oxid uhličitý.

Peníze z fondu si mezi roky 2021 až 2030 rozdělí deset zemí EU s nejslabší ekonomikou, kromě Česka třeba Slovensko, Maďarsko, Polsko nebo Litva. Především by se z něj měly podpořit projekty na výrobu a využití energie z obnovitelných zdrojů, energetickou účinnost (například domů) a vývoj zařízení pro akumulaci elektřiny. 

Na komunitní energetiku by mělo podle návrhu rezortu životního prostředí, který za rozdělení peněz odpovídá, připadnout 1,5 procenta celkové sumy, tedy necelé 2,3 miliardy korun. 

Zdroj: Ministerstvo životního prostředí

Zájem přitom podle Otýpkové o projekty, na kterých se mohou domluvit třeba i obyvatelé jednoho domu nebo malých obcí, v Česku je. "I když chybí potřebná legislativa, už nyní tu první projekty faktických energetických komunit vznikají," říká a zmiňuje například dnes už proslavenou obec Kněžice, kde místním topí obecní bioplynová stanice a kotle na biomasu.

Stejně tak slaví s vlastní výtopnou úspěchy i "zelená obec roku" moravský Hostětín.

Vznikající "Společenství pro obnovitelné zdroje energie" by pak chtělo solárními panely pokrýt i střechy městských budov v Praze. Resort životního prostředí uvádí, že vlastní zařízení na výrobu obnovitelné energie má nyní asi 45 obcí v Česku. 

Inspirovat se Češi mohou třeba v Německu, kde jsou obecní i občanské družstevní projekty časté. "Jejich výhodou jsou energetické sítě v majetku měst a obcí. U nás to budeme muset řešit smlouvami s vlastníky těchto sítí a vhodnou legislativou," vysvětluje Jiří Krist z Národní sítě místních akčních skupin. Ten jednotlivým obcím s projekty pomáhá, a je také jedním z iniciátorů zmíněné petice. 

Obnova uhelných regionů? 

Právě v Německu projekty komunitní energetiky často využívají a financují obce, které leží v tradičních uhelných regionech. Ty v poslední době procházejí transformací, během které se uzavírají uhelné doly i elektrárny. A těžbou zjizvenou krajinu tam pokrývají právě solární panely nebo větrné turbíny.

Právě to je ale další z problémů, na který upozorňují kritici ministerského návrhu na rozdělení peněz z Modernizačního fondu. "Hrozí, že v takových lokalitách by nešlo realizovat solární elektrárny," říká Martin Sedlák ze Svazu moderní energetiky. V Česku by se to týkalo například Ústecka. 

Ministerstvo podle něj sice počítá s projekty na průmyslově znečištěném území, tedy třeba i v bývalých uhelných povrchových dolech, současně ale vylučuje využití zemědělské půdy. "Vzhledem k tomu, že je řada vhodných rekultivovaných ploch bývalých skládek či výsypek (hald po těžbě, pozn. red.) nyní součástí právě zemědělského půdního fondu, nepostavilo by se na těchto vhodných plochách nic," říká Sedlák.

Resort takovou kritiku odmítl už minulý týden, s projekty vhodnými pro uhelné regiony prý počítá. Případný investor by ale musel požádat o vyjmutí půdy ze zemědělského fondu, vysvětlil posléze nutnou podmínku ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

A kvůli aktuálně platným zákonům není podle Sedláka v Česku nyní možné budovat ani takzvané agrivoltaické projekty, tedy solární elektrárny kombinované se zemědělskou výsadbou. Podobné vznikají například ve Francii. I na ně přitom mají podle aktuálního návrhu směřovat peníze z Modernizačního fondu. 

Drtivou většinu projektů, podpořených dotacemi, musí částečně ze svého zaplatit i jejich realizátor, v tomto případě tedy zatím nejčastěji obce. Podle starosty Litultovic Jana Birguse bude pro využití Modernizačního fondu rozhodující i to, jaký podíl z celkové částky bude muset dát z obecní pokladny. 

"Dotace z Operačního programu Životní prostředí byly nastaveny příliš nízce, dostávali jsme jen 40 procent," připomíná pravidla pro čerpání peněz, které Evropská unie Česku posílala v letech 2007 až 2013.

"Pro menší obce u finančně náročnějších akcí by to mělo být někde mezi 70 a 80 procenty," míní Birgus. V případě podpory energetických komunit podíl zatím není určený. Zmíněná analýza, kterou si nechalo zpracovat ministerstvo životního prostředí, počítá s podporou ve výši až 60 procent. 

 

Právě se děje

před 14 minutami

Hackeři loni zdvojnásobili útoky na počítače českých uživatelů, nejčastěji kradli osobní data

Počet útoků škodlivých programů na PC českých uživatelů loni stoupl o 109 procent. Zatímco v prvních třech čtvrtletích množství detekovaných napadení klesalo, v posledním vzrostlo o 175 procent. Vyplývá to z údajů společnosti Kaspersky. Důvodem nárůstu je větší využití počítačů v domácnostech při omezeních kvůli koronaviru. Naopak množství útoků na mobilní zařízení kvůli nižšímu cestování lidí kleslo o třetinu.

Nejčastěji hackeři využívali útoky ke krádeži osobních údajů (phishing) nebo pro získání výkupného (ransomware). Zatímco počet phishingových útoků celoročně klesl zhruba o třetinu, vyděračské programy zaznamenaly nárůst detekcí o 1105 procent. Ve 3. a 4. čtvrtletí to bylo meziročně o zhruba 2000 procent více.

Zdroj: ČTK
Další zprávy