Na chvostu žebříčku kvality života: Zase taková bída to není, říká starosta Broumova

Kateřina Vítková Kateřina Vítková
30. 11. 2020 6:07
Město Broumov v náchodském okrese v Královéhradeckém kraji se v říjnu opět - a možná trochu nespravedlivě - umístilo skoro na samém chvostu ankety zjišťující kvalitu života v českých obcích. Hůře na tom byla pouze některá města z Moravskoslezského a Ústeckého kraje. "Vždycky to dopadne stejně, protože tam jsou kritéria, která my nejsme schopni ovlivnit," vysvětluje starosta Jaroslav Bitnar.

Žebříček Index kvality života, který připravuje projekt Obcevdatech.cz a zveřejňuje Aktuálně.cz, sleduje skoro tři desítky ukazatelů, mezi nimi třeba dostupnost služeb, zdraví a životní prostředí nebo materiální zabezpečení a vzdělání. Co se týče služeb, skončil zhruba sedmitisícový Broumov dokonce až na poslední příčce mezi 206 sledovanými obcemi.

"Když se vrátím k anketě kvalita života, přímo u nás ve městě je nemocnice, která tam nebyla vůbec zohledněná. Kdyby ji tam dali, asi bychom posbírali o pár bodů víc. Ale nevím, jestli by nás to zachránilo. Co se týče sledované vzdálenosti od velkých nákupních center - my všichni jezdíme nakupovat do Klodzka nebo do Valbřichu v Polsku, máme to tak 30-35 kilometrů. Třeba Valbřich má přes sto tisíc obyvatel, je větší než Hradec Králové. Jenomže ta anketa zohledňuje jen Českou republiku, takže Valbřich ani Klodzko nezapočítávají," vysvětluje starosta Bitnar. 

Naopak v případě životního prostředí ovšem podle něj anketa přihlédla ke špatnému ovzduší v sousední polské obci Nová Ruda.

Dědictví minulosti

Spousta potíží, kterým dnes Broumov čelí, se odvíjí od jeho geografického umístění na mapě Česka a od jeho minulosti. Ani jedno nejde změnit.

Broumov leží v bývalých Sudetech na Kladském pomezí při hranici s Polskem, které ho obklopuje hned ze tří stran. Lidé z Broumovska za prací do Polska nejezdí, to spíš Poláci jezdí za prací do Čech. To je rozdíl například oproti českým regionům při hranicích s mnohem bohatším Německem. Dostupnost pracovních míst je tak podle starosty Broumova špatná, komplikovaná. Obyvatel ve městě rok od roku ubývá.

Foto: Aktuálně.cz

"Jsou i města v pohraničí, ve kterých průmysl a podnikání funguje, třeba Liberec. Jenže my ležíme na chudých hranicích, protože tady je Polsko na té druhé straně hranice opravdu chudé," vysvětluje Bitnar.

Broumovu se tak momentálně moc nenabízí ani možnost rozvoje cestou přeshraniční spolupráce.

"Občas tu fungují dobré přátelské vztahy. Když je česko-polská dotace, tak se na ni z obou stran sesypeme, ale kdyby nebyly česko-polské dotace, tak se se starostou sousedního města jednou za rok potkáme, podáme si ruku, poplácáme se po zádech a zase se rozejdeme. Není nic smysluplného, co by říkalo: jsi u polských hranic, pojď z toho něco vytěžit. Nenapadá mě nic, v čem bychom si vzájemně mohli vyjít vstříc," doplňuje starosta Broumova.

Podnikání komplikují pravidla CHKO

Město navíc neleží u žádné dálnice či větší dopravní tepny, do českých průmyslových center je to odsud daleko. Jako velký problém, který přitom paradoxně lidé zvnějšku mohou vnímat jako výhodu, broumovská radnice vnímá chráněnou krajinnou oblast o rozloze 43 tisíc hektarů, která Broumov obklopuje. CHKO Broumovsko je proslulá stolovými horami a pískovcovými skalními městy, jako jsou Adršpašské skály, které každoročně praskají pod náporem tisíců turistů z Česka i Polska.

"Jsme v CHKO, nikdo sem nepřijde a nepostaví tady velkou krychli, kde by zaměstnal 200 nebo 300 lidí. Nemáme šanci tu vytvořit atraktivní plochy pro případné zaměstnavatele, třeba vybudovat průmyslovou zónu. Navíc nám všichni zaměstnavatelé řeknou, proč bychom stavěli fabriku v Broumově, když je to všude daleko. Platili by vysoké dopravní náklady, kdyby tu podnikali. A CHKO jim tu stejně podnikat zakáže," vysvětluje Bitnar.

I Broumované ale mají podle starosty možnost vydělat si peníze ve městě, i když řada z nich za prací dojíždí. "V Broumově je plus minus deset procent obyvatel sociálně vyloučených, kteří nikdy do práce nepůjdou, a nezaměstnanost je tu 9,5 procenta, tak to přesně odpovídá tomu, že kdo chce, tak do práce chodí, a kdo nechce chodit do práce, tak nechodí," shrnuje starosta.

Snažíme se vytvořit dobré místo pro život, říká starosta

Broumov možná čelí řadě problémů typických pro odlehlé chudší pohraniční oblastí, to ale zdaleka neznamená, že se tu život neposunuje kupředu. "Snažíme se tu alespoň vytvářet dobré místo pro život," říká už pozitivněji Bitnar.

V posledních letech město získalo rozsáhlé dotace spolufinancované i z regionální politiky Evropské unie. Vybudovalo se nové komunitní centrum, postavil se nový dopravní terminál, opravily se některé silnice pro lepší dopravní dostupnost. Benediktýni získali od Bruselu i Prahy skoro dvousetmilionový obnos na opravu dominanty města, známého Broumovského kláštera, který se nacházel v dezolátním stavu a který se přeměnil na vzdělávací a kulturní centrum.

"Co jde, snažíme se vytěžit. Všechno tohle pomůže. Autobusový terminál tady býval ještě z dob socialismu, k tomu teď Správa železnic dodělává ještě železniční nástupiště. Komunitní centrum byla bývalá škola snad ještě z dob za císaře pána, takže když nám někdo dá až 90 procent na to, že ten dům můžeme udělat hezký, je skvělé. Do silnic toho ale dávají málo, potřebovali bychom víc," doplňuje starosta. 

Dodává, že by také pomohlo, kdyby se peníze z Bruselu nemusely složitě přerozdělovat. "Peníze potřeba jsou, nicméně systém distribuce peněz je velmi ztrátový, než se to k nám dostane. Ale nateklo sem spousta peněz a jsme za to rádi," dodává.

Nyní město například za desítky milionů opravuje bytový dům a připravuje rekonstrukci domova pro seniory a místního domova pro děti a mládež. Město se podle starosty snaží intenzivně diskutovat se všemi možnými institucemi o tom, co by se dalo v Broumově ještě rozvíjet. Radnice se chce zkusit například přihlásit do soutěže o Město kultury 2028, aby se o Broumovu víc mluvilo.

"Nemyslím si, že je tady taková bída nebo špína, jak to může pak vyznívat. Není to hrůza," zakončuje starosta Bitnar. "Naopak když jdete po Praze a vybočíte z Václavského náměstí, tak si říkáte: to je špína, to by u nás nešlo, u nás už bychom to dávno uklidili. Co se týče čistoty města, tak jsme daleko před Prahou."

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Americké ministerstvo financí poprvé povede žena, exšéfka centrální banky Yellenová

Americký Senát schválil Janet Yellenovou do funkce ministryně financí v administrativě demokratického prezidenta Joea Bidena. Bývalá šéfka americké centrální banky (Fed) bude první ženou, která resort financí za 232 let jeho existence povede, připomněla agentura AP. Senátní výbor pro zahraniční vztahy též schválil nominaci Antonyho Blinkena do pozice šéfa americké diplomacie.

Podle agentury AP se pro Yellenovou ve 100členném Senátu vyslovilo 84 senátorů, 15 bylo proti. Očekává se, že bude hrát klíčovou roli ve schválení Bidenova stimulačního balíku v hodnotě 1,9 bilionu dolarů (bezmála 41 bilionů korun). Návrh naráží na tvrdý odpor republikánů, kterým se zdá příliš vysoký.

Zdroj: ČTK
Další zprávy