Kolaps řízeného rozvodu Velké Británie s Evropskou unií bude mít špatné následky pro všechny, tedy pro exportéry, navazující podniky, zaměstnance, spotřebitele i obyvatele.
"Pokud bude divoký brexit, přinese to exportérům obrovské potíže. Začnou fronty na hranicích a na všechny strany se začnou vymáhat cla," řekl v reakci na rozhodnutí britského parlamentu místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk. Za velkou hrozbu označil zastavení pobytu občanů EU v Británii a Britů v EU.
Exportéři přesto podle Daňka věří ve vítězství zdravého rozumu. "Věříme, že alespoň dojde k oddálení termínu (odchodu Británie z EU) 29. března na léto a koupíme si trochu času na dořešení celé záležitosti," řekl.
Za trochu ostudné označil to, že se britští politici za dva roky nedokázali dohodnout. "Je to špatná zpráva pro celou Evropskou unii. Zatím nevíme, co britský parlament chce. Víme, co nechce. A o to těžší to bude," uvedl Daněk.
Nadále podle něj trvá tendence, že čeští exportéři kvůli obavě z vývoje po brexitu do Británie méně vyvážejí a velmi zvažují své rozvojové aktivity na britských ostrovech. Připomněl, že Británie se v objemu českého exportu do jednotlivých zemí propadla z dřívějšího čtvrtého místa na páté. Za prvních devět měsíců loňského roku klesl český export do Británie o 4,6 procenta na 154 miliard korun.
Celou situaci vyostřuje podle Lukáše Kovandy, hlavní ekonom společnosti Czech Fund, způsob, jakým britská premiérka Theresa Mayová v parlamentu prohrála. Pro návrh hlasovalo 202 poslanců, proti bylo 432 s tím, že proti bylo i 118 poslanců vlastní strany.
"Byla to historická porážka vládního kabinetu - nejvýraznější za poslední století. Omračující je počet poslanců, kteří hlasovali proti. Jejich počet převyšuje o 230 počet těch, kteří hlasovali pro návrh. Takové číslo je na horní hranici nejpesimističtějších odhadů. Taková porážka nedává příliš šancí, že by mohl být na půdorysu stávající dohody učiněn ještě nějaký kompromis mezi Bruselem a Londýnem," předpokládá Kovanda.
Zvyšuje se tak pravděpodobnost takzvaného brexitu bez dohody, což je podle něj pro Českou republiku ta nejbolestivější varianta, protože i přes pokles vývozů je Velká Británie pro exportéry pátým největším exportním odbytištěm.
Libra si však podle hlavního ekonoma Patria Finance Jan Bureše i přes drtivou porážku britské premiérky vede relativně dobře. Držela pozice a během včerejška nakonec ztráty smazala." Jde pravděpodobně o pozitivní reakci na pokračování vládní koalice Theresy Mayové - dnes večer bude sice čelit hlasování o důvěře, ale zdá se, že bude mít dostatečnou podporu. To je dobrá zpráva, protože nové volby by dohodu o brexitu v termínu prakticky vylučovaly," vysvětluje Bureš.
Času najít řešení je však málo. Poslanci sice dobře vědí, co nechtějí, ale nedokážou se shodnout na tom, co chtějí. Pokud Theresa Mayová ustojí dnešní hlasování o důvěře, měla by do pondělka předložit ohledně rozvodu s EU plán B. A zde se pozice uvnitř britského parlamentu zásadně rozcházejí.
"Část odpůrců Mayové v konzervativní straně vidí ve výrazné porážce rostoucí šance na tvrdý brexit bez dohody. Toho se ale většina poslanců včetně Mayové bojí a odmítá ho. Část opozice a vládních poslanců proto nevylučuje v případě neschopnosti najít konsenzus debatu o novém referendu, eventuálně o úplném zastavení brexitu - to by se libře bezesporu líbilo," říká hlavní ekonom Patria Finance.
Libra pole něj ovšem pravděpodobně také těží z mírnějšího postoje čelních představitelů Evropské unie. EU sice zrychluje přípravy na chaotický brexit, ale současně připouští možnost odložit pevný termín odchodu (29. březen).
Jean-Claude Juncker nebo Emmanuel Macron hovoří i o možnosti posunutí termínu, ale to pouze v případě, že se bude v Británii jasně rýsovat konsensus. Zároveň ale dodávají, že v zamítnuté rozvodové smlouvě již žádné nové (zásadní ústupky) dělat nelze.
Pokud by se však měl reálně dostat do hry scénář tvrdého brexitu, ve střední Evropě by podle ekonoma Bureše vůči narušení zahraničního obchodu dopadl nejcitelněji na Slovensko, pak zhruba podobně na Česko, Polsko a Maďarsko. nejmenší otřesy by kvůli brexitu zažilo Rumunsko a Bulharsko.
"Modelový pokles britské poptávky po zboží a službách z kontinentální Evropy o dvacet procent (viz graf) by se v Česku podle našich odhadů odrazil v poklesu přidané hodnoty o více než 0,3 p.b. bez sekundárního dopadu na investice. K nejvíce postiženým odvětvím by v takovém případě podle něj patřila elektronika a automobilový průmysl," dodává Bureš.
