Babiš představil investiční plán. Do Česka napumpuje 8 bilionů, vznikl "na výjezdech"

Ekonomika Ekonomika
Aktualizováno 16. 12. 2019 15:55
Premiér Andrej Babiš představil vládě svůj investiční plán pro Česko. Nazval ho "Národní investiční plán" a pro období do roku 2050 obsahuje více než 20 000 investičních projektů v celkové výši asi osm bilionů korun. Největší konkrétní prioritou nich má být doprava, která představuje zhruba tři čtvrtiny investičního plánu.
Plán investic v Česku mezi lety 2019 a 2030
Plán investic v Česku mezi lety 2019 a 2030 | Foto: Národní investiční plán

Dále je podle Babiše prioritní zdravotnictví, energetika, klima a také kyberbezpečnost.

Hospodářské noviny nedávno získaly pracovní verzi Babišova plánu, ten ji posléze označil za "dávnou". Prioritní oblasti jsou však v dokumentu relativně podrobně rozpracovány, na jejich přehled se můžete podívat zde:

Ze zhruba 260stránkového dokumentu se seznamem investic, který nyní vláda zveřejnila, vyplývá, že z celkových investic za osm bilionů korun je určeno zhruba 6,2 bilionu, tedy 77,4 procenta, na investiční akce v dopravě. Druhý největší objem investic, 423,5 miliardy, je u ministerstva průmyslu a obchodu. Jde tak o zhruba pět procent z celkového objemu. 

"Zmapování jednoznačně ukázalo, že potřeba veřejných investic významně převyšuje jak finanční možnosti, tak absorpční kapacitu ČR," uvádí dokument. Podle materiálu tak bude nezbytné projekty uvedené v plánu ještě vytypovat a vytvořit metodiku takového výběru.

Plán počítá například se dvěma novými jadernými bloky v Česku dohromady za 300 miliard korun. Jeden se má začít stavět v roce 2029 v Dukovanech, druhý zatím bez určení zahájení stavby v Temelíně, vyplývá to ze zveřejněného materiálu. Výdaje na nové bloky tvoří převážnou většinu z plánovaných investičních akcí ministerstva průmyslu a obchodu za 423,5 miliardy korun.

Plán údajně vznikl na základě krajských výjezdů bývalé menšinové vlády ANO a na základě požadavků jednotlivých resortů, obcí a krajů. Babiš o něm poprvé mluvil loni, tehdy uvedl, že plán zahrnuje přes 17 000 projektů za 3,45 bilionu korun na roky 2019 až 2030. Letos v listopadu řekl, že plán obsahuje 20 000 projektů do roku 2050 za pět bilionů korun.

"Národní investiční plán na příštích 30 let je součástí naší strategie Česká republika - země pro budoucnost," řekl premiér v rozhovoru pro Lidové noviny. Smyslem je podle něj shromáždění veškerého investičního potenciálu země na jednom místě, vytvoření zásobníku projektů, odkud by si měli jednotlivé projekty ministři, hejtmani, primátoři, starostové vybírat.

Národní investiční plán neřeší zajištění financí, je to databáze investic, podotkl premiér. "Stěžejní je to, aby se projekty připravovaly. Ne že se bude čekat, až bude vyřešené celé financování, ministr musí vědět, co má popohnat a začít chystat, i když ještě nemá peníze," uvedl Babiš.

Investice pak podle Babiše budou zohledněné v budoucích státních i samosprávních rozpočtech. "Je to taky silný argument pro jednání s Bruselem o sedmiletém finančním rámci od roku 2021 do roku 2027. A bude to taky inspirace pro Národní rozvojový fond," řekl premiér. Můžou vybrat konkrétní investice, které by zrealizovaly, dodal.

Národní rozvojový fond je společný projekt státu a čtyř největších komerčních bank. Má sloužit k financování investičních projektů na podporu sociálního a ekonomického rozvoje. Zřízení fondu navrhl premiér místo sektorového zdanění bank, který prosazovala ČSSD. "Příští týden se bude žádat o licenci," řekl Babiš deníku. Míní, že banky budou mít zájem o velké investice.

"Například o velkou nemocnici nebo vysokoškolský kampus, a bude to formou PPP projektu, takže to zohlední veřejné potřeby," předpokládá předseda vlády. Po vzoru nejvyspělejších zemí chce zapojit finanční nástroje, které propojují národní, evropské a privátní zdroje. "Ideální PPP projekt by byla dostavba dálnice z Hradce Králové do Olomouce," poznamenal.

Z dokumentu podle Babiše vznikne veřejně přístupná elektronická databáze. Každý se bude moci podívat, na čem se dělá, co mu tam chybí nebo naopak přijde nadbytečné.

Rozdělení prostředků do jednotlivých resortů podle předběžné verze investičního plánu:

Resort Investice v milionech Kč Podíl
Ministerstvo dopravy 2 133 507 77 %
Ministerstvo životního prostředí 125 260 4,5 %
Ministerstvo průmyslu a obchodu 105 660 3,8 %
Ministerstvo pro místní rozvoj 105 644 3,8 %
Ministerstvo zemědělství 84 502 3 %
Ministerstvo vnitra 56 281 2 %
Ministerstvo zdravotnictví 54 393 2 %
Ministerstvo školství 51 437 1,9 %
Ministerstvo kultury 29 173 1,1 %
Ministerstvo spravedlnosti 15 903 0,6 %
Ministerstvo práce a sociálních věcí 6 139 0,2 %
Ministerstvo zahraničních věcí 4 254 0,2 %
Celkem 2 772 153 100 %

 

Právě se děje

Aktualizováno před 14 minutami

V úterý začne vybíjení drůbeže ve Slepoticích kvůli ptačí chřipce

Vybíjení drůbeže kvůli ptačí chřipce v chovu společnosti Moras Moravany začne v úterý. Informoval o tom předseda představenstva Zdeněk Barták. Na farmě ve Slepoticích firma chová zhruba 7000 krůt a asi 130 000 brojlerů. Ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD) a ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád v pondělí oznámí výsledky testů uhynulé drůbeže.

Podle starostky Slepotic Jany Bořkové už obec připravuje podmínky pro veterináře, hasiče a vojáky, kteří by tam zasahovali, pokud se nemoc potvrdí.  Chovatel oznámil úhyn drůbeže vyšší než tři procenta. Hynout začali krocani v halách ve Slepoticích, kde má firma také zázemí. Dalších 120 000 kusů drůbeže firma chová ve velkochovu v Moravanech.

 

Zdroj: ČTK
před 16 minutami

Vláda schválila zvýšení životního minima, od dubna vzroste na 3860 korun

Životní minimum v České republice se od 1. dubna zvedne o 13,2 procenta. Nově tak dosáhne 3860 Kč měsíčně. Existenční minimum se zvedne na 2490 Kč. Po jednání vlády o tom informoval vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Návrh ministerstva práce a sociálních věcí podle něj reaguje na růst cen.

Minimum se zvýšilo naposledy v lednu 2012, a to o devět procent. Od té doby se ceny zvedly o 13,2 procenta, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí v podkladech pro rozhodování vlády. Po růstu minima by mohlo přibýt 500 až 600 příjemců příspěvku na živobytí, u přídavku na dítě asi 11 000 a u porodného asi 2000. Letošní výdaje by se tak zvedly o 390 milionů korun, resort práce a sociálních věcí na to peníze v rozpočtu má.

Zdroj: ČTK
Další zprávy