Frankfurt/Londýn - Evropská centrální banka (ECB) snížila všechny své úrokové sazby, posílila program nákupů dluhopisů a nabídla bankám nové kolo levných úvěrů. Nečekaně důraznou směsí nových kroků se ECB snaží podpořit ekonomiku, zabránit přetrvání velmi nízké inflace v eurozóně a napravit si reputaci z konce loňského roku, kdy trhy zklamala nedostatečnými kroky. Euro po nečekaně důrazných opatřeních nejprve prudce oslabilo, ztráty ale později smazalo.
Základní sazbu ECB snížila na nulu z dosavadního rekordního minima 0,05 procenta; tento krok se nečekal, podle analytiků je ale víceméně symbolický. Program nákupů dluhopisů se zvyšuje na 80 miliard eur měsíčně (2,2 bilionu korun) z dosavadních 60 miliard eur. Do programu ECB také zahrne vedle státních dluhopisů nově i dluhopisy vydané nebankovními společnostmi z eurozóny, které mají vysoký rating.
Banky v eurozóně budou také moci využít nového čtyřletého programu levných úvěrů. Ty budou v některých případech zahrnovat i zvláštní finanční výhody pro banky, které si nabídku levných úvěrů nenechají pro sebe.
"Banka, která je v poskytování úvěrů reálné ekonomice velmi aktivní, si může půjčit více než banka, která se zaměřuje na jiné aktivity," prohlásil na tiskové konferenci prezident ECB Mario Draghi.
Depozitní sazbu ECB podle očekávání snížila na minus 0,40 procenta z dosavadních 0,30 procenta. Při záporné depozitní sazbě musejí banky za peníze uložené u ECB platit, což by je mělo nutit k většímu poskytování půjček. ECB také snížila na 0,25 procenta krajní zápůjční sazbu, za kterou banky od ECB dostávají jednodenní úvěry.
Draghi řekl, že ekonomické oživování v eurozóně nadále tlumí vyhlídky pomalejšího hospodářského růstu na rozvíjejících se trzích, kolísavost na finančních trzích, ale také nezbytné změny ve struktuře hospodaření v řadě sektorů a jen pozvolné zavádění strukturálních reforem.
"I když velmi nízká nebo dokonce záporná míra inflace je v příštích měsících v důsledku změn v cenách ropy nevyhnutelná, je nezbytné vyhnout se druhému kolu účinků tím, že bez přílišného zpoždění zajistíme návrat inflace na hodnoty těsně pod dvěma procenty," oznámil Draghi.
Banka očekává, že klíčové úrokové sazby zůstanou velmi nízko po velmi dlouhou dobu, a zároveň výrazně déle, než jaký horizont si ECB stanovila k nákupu aktiv. Podle Draghiho ale existují hranice, jak nízko až sazby mohou klesnout. "Spodní hranicí...je v podstatě to, že důraz se bude stále více přesouvat ze sazeb na jiné nekonvenční nástroje," uvedl Draghi.
Oznámení ECB vyvolalo prudké posílení akcií na evropských burzách. Kurz eura se po nečekaně razantních opatřeních přechodně výrazně propadl, ještě během Draghiho tiskové konference ale ztráty smazalo a k americkému dolaru vystoupilo na třítýdenní maximum nad 1,11 USD.
Rozhodnutí ECB povede také k většímu tlaku na posílení koruny. Česká národní banka tak bude muset zvýšit objem peněz, kterými udržuje korunu poblíž hranice 27 korun za euro. "Objem nutných intervencí ČNB může na základě dnešního opatření ECB vzrůst na zhruba 40 až 50 miliard korun měsíčně," řekl hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.
Boj s deflací
ECB podporuje ekonomiku eurozóny přílivem nových peněz už celý rok, výsledky programu jsou ale stále sporné a mnozí o jeho efektivitě stále více pochybují. Banka od loňského března pumpuje do finančního systému pomocí nákupů státních dluhopisů a dalších aktiv zhruba 60 miliard eur měsíčně (1,6 bilionu Kč). Loni v prosinci tento program prodloužila o půl roku, minimálně do března 2017.
Inflaci v eurozóně, kterou chce ECB dodáváním peněz dostat k cílové úrovni těsně pod dvěma procenty, ale dosavadní kroky stále nedokázaly podpořit. V únoru se eurozóna dokonce vrátila poprvé od září do deflace a spotřebitelské ceny se meziročně snížily o 0,2 procenta.
ECB dnes výrazně snížila odhad inflace v měnové unii na letošní rok, a to na 0,1 procenta z původně očekávaných 1,0 procenta. Na příští rok ECB očekává růst spotřebitelských cen o 1,3 procenta, zatímco ještě v prosinci čekala růst o 1,6 procenta.
Přes přísun více než 700 miliard eur do finančního systému eurozóny za poslední rok zůstává nepřesvědčivý i hospodářský výkon měnové unie. Ekonomika eurozóny rostla ve čtvrtém čtvrtletí meziročně o 1,6 procenta a stejným tempem se zvýšila i za celý rok. Tempo růstu tak zrychlilo z 0,9 procenta v roce 2014. ECB přitom odhadovala, že její podpůrná opatření zvýší ekonomický výkon eurozóny v letech 2015 až 2017 o téměř jeden procentní bod.
ECB nyní očekává, že ekonomika zemí eura letos vykáže růst o 1,4 procenta. Ještě v prosinci odhadovala růst na 1,7 procenta. Prognózu pro příští rok dnes ECB nechala beze změny na 1,7 procenta, na rok 2018 počítá se zrychlením tempa růstu na 1,8 procenta.
