Praha - Velkou změnu do fungování podniků i celé československé společnosti přinesl pětidenní pracovní týden. Ten byl zaveden do praxe oficiálně 29. září 1968.
Tento den, uvedený v příslušné vyhlášce ministerstva práce, ovšem připadal na neděli, takže z volných sobot se lidé mohli těšit až od prvního říjnového víkendu. A brzy si na ně zvykli. Dvoudenní volno přispělo k rozmachu chataření a chalupaření.
Zavedení jen pětidenního pracovního týdně připravovali českoslovenští ekonomové od začátku 60. let a museli se vypořádat například s námitkami, že druhý volný den povede k hospodářskému poklesu. Na volné soboty si zaměstnanci i podniky zvykali postupně.
Dvoudenní volno bývalo zpočátku jen každý druhý víkend. Omezovalo se taky vyučování na školách, žáci a studenti mívali jen kratší dopolední vyučování. Volného odpoledne středoškoláci podle pamětníků rádi využívali k chození na zábavy.
Nástup volné soboty před 50 lety byl jednou z největších změn v přístupu k práci, srovnat jej lze víceméně jen s uzákoněním osmihodinové pracovní doby v prosinci 1918. Pětidenním pracovním týdnem Československo předstihlo i některé západní země, třeba v Rakousku přestali chodit do školy v sobotu až v půli 70. let. Dvoudenní víkendy ale nebyly bez výjimky, až do jara 1990 se totiž vyhlašovaly několikrát ročně pracovní soboty, kterými se mimo jiné nahrazovala volna ve svátek.
