Prázdné byty ve městech dráždí. Daň proti spekulantům s bydlením má Vancouver i Paříž

Ekonomika ČTK Ekonomika, ČTK
4. 4. 2019 16:14
V rámci tažení za dostupné bydlení řada světových měst, mimo jiné Vancouver či Paříž, zatížila vlastníky prázdných bytů dodatečnými daněmi. V pátek budou zástupci pražské koalice debatovat o kontroverzním návrhu zmapovat počet prázdných bytů v české metropoli; toto opatření podle kritiků povede k uvalení vyšší daně z nemovitosti na majitele.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Daňová opatření, která mají zabránit bytovým krizím ve městech, existují například v Kanadě. Provincie Britská Kolumbie v oblastech, kde ceny domů či bytů, ale také nájmů rychle vzrostly, takže se bydlení pro řadu obyvatel stává nedostupné, zavedla daň na prázdné nemovitosti.

Tato daň je zaměřena proti kanadským i zahraničním spekulantům, kteří v Britské Kolumbii jinak daně neplatí. Takto vybrané peníze pak slouží k podpoře dostupného bydlení. Portál provinční správy uvádí, že tato daň se netýká více než 99 procent obyvatel Britské Kolumbie.

Vancouver, který je největším městem Britské Kolumbie, zavedl na prázdné domy a byty obdobnou daň. Vyhnout se jí je možné tehdy, pokud majitel nejméně šest měsíců z uplynulého roku nemovitost používal k hlavnímu bydlení pro svou rodinu nebo k pronájmu. Majitelé nemovitostí ve Vancouveru navíc mohou platit obě daně za prázdné nemovitosti, tedy městskou i provinční.

Loni v lednu se k podobnému zdanění odhodlalo Melbourne, hlavní město australského státu Victoria, a to včetně vybraných předměstí. Pokud zde nemovitosti v loňském roce déle než půl roku ležely ladem, musí jejich majitelé daň zaplatit. Její výše činí jedno procento z tržní hodnoty nemovitosti.

Stát Victorie daň zdůvodnil obavou, že v Melbourne a okolí zůstává mnoho míst k bydlení prázdných, což ohrožuje dostupnost domů a bytů pro obyvatele.

Od letošního roku daň z prázdných nemovitostí k bydlení uplatňuje kalifornský Oakland, kde takové opatření loni v listopadu schválili voliči. Výše daně činí 6000 dolarů (137 000 korun) za většinu domů, v případě bytů je to polovina.

Oakland očekává, že ročně vybere deset milionů dolarů (229 milionů korun), které použije výhradně na služby pro bezdomovce či podporu bydlení.

Sto tisíc prázdných bytů v Paříži

Z evropských měst zdanění bytů, které jejich majitelé neuvolnili k prodeji či pronájmu, zavedla například Paříž. Daň ve francouzské metropoli činí 60 procent tržní hodnoty ročního nájmu; do roku 2017, kdy zde podle médií bylo přes 100 000 prázdných bytů a domů, daňová přirážka činila dvacet procent.

Výrazně menší daňové zatížení pro lidi s druhým bydlením zavedla v roce 2016 Británie, na rozdíl od Paříže žádá daňový úřad tříprocentní přirážku.

Za jedno z nejdostupnějších a nejatraktivnějších míst k životu považuje portál Huffington Post Vídeň, jejíž systém sociálního bydlení označuje za zlatý standard. V bytech s regulovaným nájmem žije podle městské správy 62 procent obyvatel rakouské metropole.

Huffington Post poznamenal, že v USA je takovéto bydlení nepopulární a je vyhrazeno pro ty nejchudší, ve Vídni na něj má nárok i střední třída, respektive každý, jehož roční příjem po zdanění činí v přepočtu méně než 1,2 milionu korun. V průměru pak Vídeňáci vydávají na nájem 27 procent svých příjmů.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Soud ve Štrasburku připustil klimatickou žalobu na 33 zemí, včetně Česka

Za přípustnou označil Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku klimatickou žalobu šesti dětí a mladých lidí z Portugalska, kterou podali na 33 zemí včetně Česka. Informovala o tom agentura DPA, podle které tak padla první velká překážka ve snaze přimět evropské vlády ke zlepšení boje proti klimatickým změnám. Žalobu podala skupina, jejíž nejmladší člence je teprve osm let, v září. Žalované státy se k ní budou muset vyjádřit do konce února příštího roku.

"Cílem žaloby je získat právně závazné rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, který bude po vládách v Evropě vyžadovat, aby podnikly potřebné naléhavé kroky a zastavily klimatickou krizi," stojí na stránkách věnovaných žalobě.

Šestice mladých lidí z portugalského hlavního města Lisabonu a z města Leiria a jeho okolí, kterým je od osmi do 21 let, podala žalobu v reakci na ničivé požáry v roce 2017, při kterých v jihoevropské zemi zemřelo přes 120 lidí. Vědci podle stěžovatelů potvrdili, že klimatické změny hrály při vzniku a šíření požárů roli.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Pražští radní nesouhlasí se změnou územního plánu k nové ranveji na letišti

Pražští radní nedoporučili změnu územního plánu nutnou pro stavbu nové ranveje, kterou plánuje státem vlastněné ruzyňské letiště. Změna byla původně navržena ke schválení, radní však většinou hlasů byli pro nedoporučující stanovisko. O změnách s konečnou platností rozhodne zastupitelstvo. S výstavbou paralelní dráhy chce letiště začít zhruba za pět let.

Nová ranvej má doplnit stávající, a tím navýšit kapacitu až na 30 milionů cestujících ročně. Loni jich terminály na Ruzyni odbavily rekordních 17,8 milionu, což bylo podle zástupců letiště na hraně kapacity. Letos kvůli koronaviru provoz klesl na minimum. Podle dřívějších plánů by letiště chtělo získat stavební povolení ke stavbě v roce 2025 a stavbu dokončit o tři roky později. Náklady jsou odhadovány na zhruba devět miliard korun.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Skokani vynechají i další závody SP, řeší se návrat z Finska

Čeští skokani na lyžích neabsolvují po nedělním závodu ve finské Ruce ani Světový pohár v Nižním Tagilu v tomto týdnu. Zatímco ostatní týmy dnes odletěly speciálem do Ruska, Češi po pozitivním testu Filipa Sakaly na koronavirus zůstávají ve Finsku v karanténě a řeší se jejich přesun domů.

Sakala, který v létě nemoc covid-19 prodělal, měl pozitivní test v neděli. Ostatní závodníci Viktor Polášek, Vojtěch Štursa a Čestmír Kožíšek sice byli negativní, ale museli také do karantény.

"Jsou na hotelu, každý musel do svého pokoje a jednáme, kdy je finská hygiena pustí do Česka. Snad to vyjde. Situace se vyvíjí každou hodinu," řekl ČTK za vedení skokanského úseku lyžařského svazu Jan Baier.

Další zprávy