Poslední úsek D1 byl otevřen se skluzem. Stát však po stavebních firmách žádnou pokutu nežádá

Jiří Pšenička
24. 8. 2018 16:05
Sankce za pozdější dokončení dálničního úseku Jihlava-Velký Beranov by mohla dosáhnout až 160 milionů korun, ŘSD ale zatím neví, zda nějaký “flastr” stavařům skutečně vyměří. Zhotovitelské firmy tvrdí, že k žádnému zpoždění nedošlo, pomalejší tempo prý zapříčinily některé vnější faktory, za které nemohou.
Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek. | Foto: Radek Pecák

Jihlava - Před dvěma týdny byl pro řidiče zprovozněn zatím poslední zmodernizovaný úsek dálnice D1, mezi Jihlavou a Velkým Beranovem.  Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) při otevření informovalo o délce a nákladech stavby, neuvedlo však jednu podstatnou skutečnost.

Zmíněný šestikilometrový úsek klíčové české autostrády byl oproti původnímu harmonogramu a smlouvě zprovozněn s několikaměsíčním zpožděním. A za tuto prodlevu by měla být stavebním firmám vyměřena sankce v řádu několika desítek milionů korun.

ŘSD však žádnou pokutu dosud neudělilo a zatím se k tomu ani nechystá. K údivu manažerů některých jiných stavebních firem, kteří mají dojem, že státní investorská organizace neměří všem stejně. Důvody překvapivé "velkorysosti" nejsou známy.

Původní plán: listopad 2017

I v některých oficiálních materiálech ŘSD z podzimu 2016 je uveden jako termín předpokládaného zprovoznění úseku Jihlava-Velký Beranov listopad 2017. Tedy o devět měsíců dříve než skutečně zprovozněn byl. Za takto výrazné zpoždění by podle smlouvy měla být firmám vyměřena pokuta kolem 160 milionů (600 tisíc za každý den).

Plánovanému otevření dálnice už na konci loňského roku napovídají i další údaje ve smlouvě se sdružením zhotovitelských firem. V ní se píše, že úsek musí být uveden do provozu 13 měsíců od předání stanoviště, přičemž lhůta se prodlužuje o délku zimní technologické přestávky.

Jelikož staveniště bylo předáno v srpnu 2016 a zimní technologická přestávka je obvykle 3 až 4 měsíce, měla být stavba předána do užívání na konci loňského roku, v krajním případě letos zjara.  Konkrétní příčiny, proč byl úsek otevřen až předminulý týden, nikdo nesdělil.

Když se deník Aktuálně.cz o celou věc začal zajímat, ŘSD nejdříve zpochybnilo své vlastní materiály a uvedlo, že údaj o zprovoznění v listopadu 2017 byl chybný. Ústy svého mluvčího odkázalo na jiné dokumenty, v nichž se píše o zprovoznění v červnu 2018.

Nicméně nakonec připustilo, že původní harmonogram s dokončením v loňském roce skutečně počítal. Ke zkrácení prací prý tlačil stavaře sám stát.  "Z důvodu zjištění nových skutečností na staveništi nebylo ale možné uvažovaný harmonogram dodržet," uvedl nakonec mluvčí ŘSD Jan Rýdl.

Co konkrétně ale tak výrazné zpoždění způsobilo, ovšem nesdělil. Státní investorská organizace prý nyní celý případ posuzuje. "Není možné zatím vyčíslit přesnou délku zpoždění a z toho plynoucí výše sankcí," uvedl také Rýdl.

O zpoždění nemůže být řeč

Redakce požádala o stanovisko i trojicí zhotovitelských firem, mezi nimiž hrály hlavní slovo dvě ryze české - teplické Vodohospodářské stavby ve vlastnictví žateckého podnikatele Oldřicha Řáhy a brněnská FIRESTA-Fišer, majoritně ovládaná Vladimírem Fišerem. Martin Langer, zástupce sdružení stavebních firem, tvrdí, že o zpoždění "nemůže být vůbec řeč". A odkazuje na skutečnou délku uzavírek na dálnici.

V obecné rovině také poukazuje na některé nepředvídatelné technické a povětrnostní problémy, které každou stavbu obvykle zbržďují a které je nutné při předávání díla zohlednit . "Ani sebelepší průzkum nebo příprava nemůže odhalit vše," zdůraznil Langer.

Sami stavaři teď čekají, jak vyhodnocování a vzájemné jednání se státním investorem dopadne, přičemž připouštějí, že ŘSD nemusí vůbec čekat, zda s "flastrem" budou souhlasit a může jim pokutu jednostranně započítat oproti platbám.         

Že stavba Jihlava-Velký Beranov má jisté potíže - jak z hlediska splnění termínů, tak i cen - připustil hlavní akcionář firmy FIRESTA-Fišer už loni v září. Uvedl to ve výroční zprávě za hospodářský rok 2016/2017.

"Bohužel se ukazuje, že požadavky od investora na této stavbě jsou velmi vysoké a náklady na její realizaci v ostrých termínech a cenách budou vyšší, než jsme předpokládali," napsal Vladimír Fišer v úvodu této zprávy.  

Druhý případ na D1?

Redakce Aktuálně.cz o vyjádření ke zpoždění stavby a možným finančním postihům ze strany ŘSD požádala i ministra dopravy Dana Ťoka. Ten ale na dotaz vůbec nereagoval.

Pokud by ŘSD pokutu za prodlení vůči stavařům uplatnilo, byl by to na D1 už druhý podobný případ. Státní silničáři nyní vedou soudní spor se sdružením firem OHL ŽS a Alpine Bau, které od dubna 2013 do září 2015 modernizovalo devítikilometrový úsek Lhotka-Velká Bíteš.

Vzájemná pře se týká údajeného špatného technického provedení stavebního díla (kvůli vadám, například na kanalizaci, ŘSD odmítlo úsek převzít) a taktéž časového skluzu ve výstavbě.  

 

Právě se děje

Aktualizováno před 6 hodinami

Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci jen 500 lidí

Spolek Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci v centru Prahy pouze 500 lidí, přestože kvůli omezení počtu účastníků hromadných akcí chystá správní žalobu. Na videu na facebooku spolku to dnes večer oznámil jeho předseda Mikuláš Minář. Kvůli dodržení omezení Milion chvilek ruší také pochod k sídlu vlády, který měl být součástí demonstrace. Policie dnes odpoledne na twitteru oznámila, že nebude lidem bránit ve shromažďování kvůli mimořádným opatřením ministerstva zdravotnictví. Pokud policisté zjistí porušení hygienických podmínek, věc zadokumentují a předají hygienické stanici.

Kvůli riziku nákazy novým koronavirem jsou v Česku zakázané hromadné akce nad 500 osob. Spolek Milion chvilek je ale přesvědčen o tom, že příslušné nařízení ministerstva zdravotnictví se nevztahuje na právo shromažďovací. "Vláda tvrdí opak, proto podáme správní žalobu," uvedl dnes Minář. Podle názoru právníků spolku je omezení nezákonné a protiústavní.

Minář je také přesvědčen o tom, že omezení má za cíl zdiskreditovat protestní akce. "Vláda na nás šije 'boudu' a chce protesty jednou provždy u většiny národa zdiskreditovat. Nedejme jí teď tu záminku," uvedl. Organizátoři demonstrace na Staroměstském náměstí proto dodrží podmínku maximálního počtu účastníků. "Na úterní akci proto skutečně vpustíme pouze 500 osob," upozornil předseda spolku.

Ze stejného důvodu se neuskuteční ani plánovaný pochod ke Strakově akademii, který měl být součástí úterní demonstrace. "O to důležitější bude, aby se po celé republice uskutečnilo co nejvíc lokálních akcí, které se do 500 lidí pohodlně vejdou," řekl dnes Minář.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Francouzská armáda zabila velitele Al-Káidy v severní Africe

Francouzská armáda zabila v Mali velitele teroristické organizace Al-Káida v islámském Maghrebu (AQIM) Abdal Malika Drúkdala. Oznámila to dnes ministryně obrany Florence Parlyová. Francie stojí od roku 2013 v čele mezinárodní koalice proti islamistům v této africké zemi.

"Dne 3. června zabily francouzské armádní síly s podporou místních partnerů během operace v severním Mali emíra Al-Káidy v islámském Maghrebu Abdal Malika Drúkdala a několik jeho nejbližších spolupracovníků," uvedla Parlyová na twitteru. Informaci následně potvrdila agentura AFP, podle níž byl Drúkdal zabit poblíž malijského města Tessalit u hranic s Alžírskem, kde se údajně dlouhodobě skrýval.

Drúkdal byl považován za jednoho z nejzkušenějších militantních džihádistů v severní Africe. V roce 2012 patřil k hlavním organizátorům převzetí severovýchodní části Mali pod kontrolu islamistů, po němž v zemi intervenovala francouzská armáda. Ta sice ve spolupráci s místními silami zatlačila džihádisty zpět, bezpečnostní situace v zemi na severozápadě Afriky je nicméně dlouhodobě nestabilní a islamistům se daří podnikat útoky nejen v severní, ale i centrální a jižní části státu.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

AstraZeneca začíná s výrobou vakcíny proti koronaviru, i když testování ještě neskončilo

Britská farmaceutická společnost AstraZeneca oznámila, že začíná s výrobou potenciální vakcíny proti nemoci covid-19. Ačkoli klinické testování očkovací látky není dosud u konce, a není tedy jasné, zda je vakcína funkční, chce firma mít k dispozici zásoby pro případ, že by testy dopadly dobře. Stanici BBC to dnes řekl šéf společnosti Pascal Soriot. AstraZeneca si zajistila kapacity pro dodávku celkem dvou miliard dávek testované vakcíny.

"Začínáme s výrobou vakcíny ihned - musíme ji mít připravenou ve chvíli, kdy budou výsledky (testování)," řekl Soriot. "Samozřejmě, že toto rozhodnutí s sebou nese riziko, ale jde o finanční riziko, pokud vakcína nebude funkční… Pak by všechen materiál, všechny vyrobené vakcíny přišly vniveč," dodal.

AstraZeneca vyvíjí vakcínu s pracovním názvem AZD1222 ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou a v současnosti ji testuje na 10 000 dobrovolnících v Británii. Výsledky zkoušek by měla znát do srpna.

Firma se zavázala, že polovinu dávek očkovací látky, které se chystá vyrobit, poskytne chudším zemím. Ve čtvrtek oznámila, že uzavřela další dva kontrakty, přičemž jeden z nich ve výši 750 milionů dolarů s nadacemi filantropů Billa a Melindy Gatesových. Z celkem jedné miliardy dávek očkování určených pro chudší země by mělo být 400 milionů k dispozici ještě před koncem letošního roku.

Zdroj: ČTK
Další zprávy