Gulyás rozhodnutí zdůvodnil tím, že lidé z okolních států zneužívají maďarské ceny a tankovací turismus je rozsáhlý. "Cizinci využívají toho, že Maďarsko zastropovalo ceny paliv na 480 forintů (asi 30 korun) za litr, zatímco jinde v Evropě vyjde stejné množství na 700 až 900 forintů (zhruba 44 až 57 korun)," uvedl Gulyás.
Zahraniční agentury upozornily, že nařízení maďarské vlády je v rozporu s předpisy jednotného trhu Evropské unie, které zakazují diskriminaci na základě národnosti nebo země trvalého pobytu. Gulyás se k tomu nevyjádřil.
Vláda premiéra Viktora Orbána zavedla cenový strop na pohonné hmoty na konci loňského roku. Zdůvodnila to snahou tlumit dopady zdražování na domácnosti. Na konci dubna platnost opatření prodloužila do prvního července. Nynější rozhodnutí maďarského kabinetu podle agentury Bloomberg může značit, že se vláda zastropování cen chystá znovu prodloužit.
Není to poprvé, co Maďarsko nařízení o zastropování cen upravilo. Už v březnu oznámilo, že za sníženou cenu nebudou moci tankovat nákladní auta s hmotností nad 7,5 tuny a vozy se zahraniční poznávací značkou s hmotností nad 3,5 tuny. Už tehdy tím vláda reagovala na zvýšenou spotřebu pohonných hmot.
"Tankovací turismus, zvýšený tranzit i panika v posledních dnech vedly ke skokovému navýšení spotřeby pohonných hmot," uvedl v březnu Gulyás.
Hlavním výrobce paliv v Maďarsku je skupina MOL, kterou částečně vlastní stát. Firma ovládá též slovenské rafinerie Slovnaft a provozuje druhou největší síť benzinových pump v Česku.
