Každý desátý Čech je ohrožen chudobou. Zbytek unie je na tom ještě hůř

ČTK ČTK
Aktualizováno 21. 3. 2019 15:27
Příjmovou chudobou bylo loni v ČR ohroženo 9,6 procenta lidí. Proti roku 2017 podíl mírně stoupl, tehdy činil 9,1 procenta. Podíl ohrožených lidí patří i tak k nejnižším v EU. Vyplývá to ze zjištění Českého statistického úřadu (ČSÚ), které ve čtvrtek jeho zástupci představili novinářům.
Foto: Shutterstock

V příjmové chudobě se člověk ocitne, pokud nemá ani 60 procent mediánu příjmu. Tato částka činila loni pro jednotlivce 11 963 korun. Byla tak o 768 korun vyšší než v roce 2017. U dvojice dospělých dosahuje hranice příjmové chudoby za loňský rok 17 944 korun, pro jednoho rodiče s dítětem do 13 let 15 552 korun a pro oba rodiče s dvěma dětmi do 13 let loni částka činila 25 122 korun.

Ačkoli většina domácností vycházela loni se svými příjmy poměrně snadno, pro 17,6 procenta to bylo obtížné. Potíže mají zejména samoživitelky s dětmi a ženy starší 65 let, které žijí samy. Za rok 2017 průměrný čistý příjem na osobu v domácnosti činil 182 400 korun, uvedli statistici.

Od roku 2014 pak podle údajů ČSÚ klesá počet lidí, kteří si nemohou dovolit týdenní dovolenou nebo neočekávaný výdaj. Takzvaná míra materiální deprivace loni klesla na 2,8 procenta, meziročně o 0,9 procentního bodu. Míra deprivace udává podíl osob, jejichž domácnosti si nemohou z finančních důvodů dovolit čtyři a více z devíti stanovených položek.

Mezi ně patří například neočekávaný výdaj 10 700 korun, týdenní dovolená, automobil, dostatečně vytápěný byt nebo maso obden. Nejčastěji si domácnosti nemohou dovolit neočekávaný výdaj nebo týdenní dovolenou.

Česko se v EU dlouhodobě řadí mezi země s nejnižší mírou chudoby a sociálního vyloučení. Statistici sledují tři kategorie - příjmovou chudobu, materiální deprivaci a také intenzitu práce. Celková míra ohrožení příjmovou chudobou a sociálním vyloučením tak loni zůstala na 12,2 procenta. Průměr EU přitom činí 22,4 procenta.

Na bydlení jde patnáct procent příjmů

Téměř desetina českých domácností platí za bydlení včetně energií více než 40 procent ze svých čistých příjmů. Zhruba dvě třetiny z nich přitom bydlí v pronajatém bytě a největší skupinu mezi nimi tvoří osamělé důchodkyně.

Celkově podíl čistých peněžních příjmů, které domácnosti dávají na bydlení, se během posledních pěti let postupně snižoval. Důvodem je rychlejší růst příjmů. Loni podíl výdajů na bydlení na čistých příjmech činil celkově 15,9 procenta, tedy v průměru 5706 korun měsíčně na domácnost. V případě vlastního domu to bylo 11,7 procenta, vlastního bytu 14,7 procenta a u nájmu 30 procent příjmů domácnosti.

Ve vlastním domu loni podle ČSÚ bydlelo zhruba 39 procent Čechů, ve vlastním bytě zhruba 29 procent lidí. Družstevní byt má osm procent Čechů a v nájmu bydlí 19 procent lidí. Ve srovnání se situací před deseti lety se podíl lidí bydlících v rodinných domech téměř nezměnil.

Naopak stoupl z 21,6 procenta v roce 2008 podíl lidí s vlastním bytem a podíl lidí v družstevním bytě se snížil z 12,4 procenta. Za posledních deset let klesl i podíl lidí žijících v pronájmu nebo nájmu.

 

Právě se děje

Další zprávy