Žít ze dne na den a nemyslet na zadní kolečka může být pro mnohé známkou svobody. To však platí jen do té doby, než se něco stane. Stačí pak malá nehoda v podobě rozbité pračky či nechladicí ledničky a problém je na světě. Kde vzít na novou?

Rádoby svobodní si hlavu nelámou a sáhnou po půjčce. Jenže tím jejich svoboda skončí. Málokdy se totiž podaří půjčit si bezúročně a právě nemalé úroky a vůbec starosti se splácením zadělají na závislost, která už nemá s finanční svobodou nic společného. Odpovědnější a vlastně i daleko svobodnější je vytvořit si včas finanční polštář, do kterého pak stačí při nenadálé události sáhnout.

Pomoc v nesnázích aneb železná rezerva

Pokud bychom uvažovali o pořízení výše zmíněné nové pračky, budeme se pohybovat v řádu jednotek tisíc korun. "Když lidé nezvládnou oželet podobný obnos ze svého běžného měsíčního příjmu tak, aby nenadálý výdaj neohrozil běžný provoz rodiny, měli by mít železnou rezervu. Ta by se měla pohybovat ve výši dvojnásobku až šestinásobku průměrných měsíčních výdajů," vysvětluje Vladimír Weiss, finanční poradce ze společnosti Partners. Kolik si tedy spořit?

Začínáme položením základního kamene

Abyste si vytvořili dostatečnou finanční rezervu, která vám vytrhne nejeden trn z paty, měli byste si začít ukládat deset procent měsíčního čistého příjmu. Kdo tedy bere 20 tisíc korun, měl by na horší časy každý měsíc spořit dva tisíce korun. Ale kam? "Než nechávat peníze na běžném účtu, je lepší založit si účet spořicí a tam pak pravidelně, ideálně prostřednictvím trvalého příkazu, desátek posílat," doporučuje Vladimír Weiss.

Výhodou spořicího účtu oproti běžnému je nejenom drobné úročení, ale také fakt, že peníze zbytečně neutratíte za běžné nákupy či výběry z bankomatů. Navíc, když peníze převedete rovnou z výplaty, nebude vás "ztráta" nijak bolet a přitom je máte pro případ nouze kdykoli k dispozici.

Podle finančních odborníků je dobré udržovat na spořicím účtu rezervu ve výši alespoň trojnásobku měsíčních výdajů, ideálně pak šesti až dvanácti násobek. Až rezervu svými pravidelnými desátky naplníte, uvažujte o dalším polštáři, který vás zajistí na další život.

2:36

Komerční video z cyklu Peníze v pohodě | Video: Partners

Stavebko dodá další cihly, aneb když myslíme na blízkou budoucnost

Samotná železná rezerva však pro finanční pohodu nestačí. Obzvláště pro mladé lidi, kteří plánují v nejbližších letech založení rodiny či vlastní bydlení. Vzhledem k tomu, že na horší časy doporučují finanční poradci odkládat stranou přibližně 30 procent svého příjmu, je dobré druhých deset procent (první dáváme na spořicí účet) ukládat do stavebního spoření.

Když se budeme držet dvoutisícové měsíční úložky, je to ideální částka, jak získat ze stavebního spoření maximum. Samotné úročení je sice podobné jako na spořicích účtech, ale díky státní podpoře až dva tisíce korun ročně, je možné získat efektivní úrok až 2,6 procenta ročně. Po vázací době šesti let, to je doba, po kterou nemůžete bez sankcí peníze z účtu vybrat, tak můžete mít na konci na účtu přibližně 157 tisíc korun po odečtení všech poplatků a daní.

Podobný výnos získáte i v případě, že budete pravidelně spořit v podílových fondech s vyváženou strategií. Po deseti letech investování můžete dosáhnout na "výdělek" téměř 300 tisíc korun.

Zlatá cihla do penze? Raději ne

Zapomínat byste neměli ani na budoucí penzi či třeba na "startovné" pro své děti. V dlouhodobém horizontu, deset a více let, je vhodné ukládat třetích deset procent příjmů například do penzijních fondů.

Autor fotografie: Partners

Vladimír Weiss (*1986)

• Působí ve společnosti Partners od jejího založení v roce 2007 jako finanční poradce, lektor a konzultant. Poradenskou a lektorskou činnost provozuje nejčastěji v Praze a okolí.

• V roce 2015 úspěšně složil certifikační zkoušku a stal se držitelem významného evropského certifikátu European Financial Advisor v oblasti finančního poradenství a plánování.

"Výhodou je podobně jako u stavebního spoření peněžní podpora od státu, zde ještě navíc možnost snížení daňového základu, takže ve výsledku zaplatíte méně na daních. A pro ty, kteří si nevěří, že na úspory nesáhnou, je vlastně výhodou i fakt, že mají peníze v penzijních fondech zaparkované až do penze," vypočítává Vladimír Weiss.

Pokud budete pravidelně měsíčně ukládat do penzijka dva tisíce měsíčně, budete mít po 20 letech spoření v dynamické strategii na účtu přes milion korun. A jestli máte to štěstí, že vám k vašemu vkladu i něco přidává zaměstnavatel, bude to ještě víc.

Další možností, jak si zajistit spokojené stáří, je investice do podílových fondů. Na dlouhou dobu si můžete dovolit i zariskovat a zvolit dynamickou strategii. Tady je dobré se poradit s profíkem, který vám pomůže vybrat fond přesně na míru s ohledem na to, jakou míru rizika vaše povaha a rodinná situace unese.

Při pravidelné investici dvou tisíc korun měsíčně tak můžete mít při průměrném ročním odhadovaném výnosu kolem šesti procent po 20 letech na účtu necelý milion korun po odečtení všech poplatků a zdanění. "Mnoho lidí, kteří se nechtějí o své investice příliš starat, nebo nemají čas a přitom chtějí své peníze dobře zhodnotit, volí takzvané fondy životního cyklu. Tyto programy investují zpočátku dynamicky, tedy převážně do rizikových akcií, postupem času se investice samy automaticky překlopí do strategie vyvážené a posledních pár let před určeným horizontem se investice výrazně zkonzervativní, " dodává Vladimír Weiss.

Příklad:
Kolik budete mít na účtu čistého (po odečtení poplatků a daní), když si budete pravidelně ukládat 2000 korun měsíčně:

* včetně předplacených poplatků ve výši 18 000 Kč