Pandemie paralyzovala českou ekonomiku. Klesla nejvíce od globální krize v roce 2009

ČTK ČTK
Aktualizováno 15. 5. 2020 11:26
Česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí klesla meziročně o 2,2 procenta a mezičtvrtletně o 3,6 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu hrubého domácího produktu (HDP), který v pátek zveřejnil Český statistický úřad. Pokles je podle statistiků nejvyšší od ekonomické krize v roce 2009. Výsledky výrazně ovlivnila celosvětová pandemie koronaviru a s ní spojená restriktivní opatření.
Zavřené obchody v pražském centru kvůli pandemii koronaviru. Snímek pochází z 12. března.
Zavřené obchody v pražském centru kvůli pandemii koronaviru. Snímek pochází z 12. března. | Foto: Jakub Plíhal

"Kromě významného snížení zahraniční poptávky se propadly i podnikové investice a negativní vývoj ekonomiky byl ovlivněn také nižší spotřebou domácností," uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.

Data o poklesu ekonomiky odpovídají očekáváním České národní banky i celého trhu, uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok. Data podle něj nemění nic na výhledu ČNB.

Pokles tvorby hrubé přidané hodnoty byl v letošním prvním čtvrtletí podle statistiků nejvíce ovlivněn vývojem ve zpracovatelském průmyslu a v obchodu, dopravě, ubytování a pohostinství.

Analytici kvůli zavedení omezení spojených s šířením koronaviru v polovině března podobný vývoj očekávali. V posledním čtvrtletí loňského roku přitom HDP dosáhl meziročního růstu o dvě procenta a mezičtvrtletně stoupl o půl procenta.

"Dno přijde ve 2. čtvrtletí, kdy lze očekávat až dvouciferný pokles domácí ekonomiky. Ve druhé polovině roku dojde k oživení domácí ekonomické aktivity, ale rychlý návrat produkce na předkoronavirové úrovně lze téměř s jistotou vyloučit," uvedl analytik společnosti Akcenta Martin Novák. 

Podobně to vidí i ekonom ČSOB Petr Dufek. "Výsledek prvního čtvrtletí, byť zatím jen předběžný, je srovnatelný se situací na začátku roku 2009. Tehdy však šlo však o vrchol recese, která následovala po rozjezdu finanční krize. Tentokrát jde vlastně teprve o začátek nové recese, která nyní graduje. Druhé čtvrtletí totiž nejspíše už bude ve znamení dvojciferného propadu," sdělil.

V pátek zveřejněný předběžný odhad prozatím nespecifikuje detaily vývoje HDP, bližší strukturu zveřejní ČSÚ na začátku června. 

Vláda kvůli koronaviru v polovině března postupně přijala řadu opatření, kterými omezila volný pohyb a cestování, sdružování, podnikání, kulturu, sport, školní výuku a další aktivity. Některé firmy kvůli tomu zavřely provoz, jiným podnikům naopak chyběli zaměstnanci třeba i kvůli uzavřeným hranicím.

Nyní se opatření kvůli příznivé epidemiologické situaci postupně uvolňují. V pondělí se otevřely například obchodní domy, zahrádky restaurací nebo kadeřnictví, povolena byla mezinárodní přeprava. Další vlna uvolňování má následovat 25. května, kdy například otevřou hotely a restaurace.

Také slovenská ekonomika klesla nejvíce od krize v roce 2009, jak vyplývá z prvního odhadu slovenského statistického úřadu. V prvním letošním čtvrtletí klesla tamní ekonomika proti předchozímu kvartálu o 5,4 procenta. V meziročním srovnání se HDP snížil o 3,9 procenta, a zaznamenal tak první propad od globální krize před jedenácti lety.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 6 minutami

Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci jen 500 lidí

Spolek Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci v centru Prahy pouze 500 lidí, přestože kvůli omezení počtu účastníků hromadných akcí chystá správní žalobu. Na videu na facebooku spolku to dnes večer oznámil jeho předseda Mikuláš Minář. Kvůli dodržení omezení Milion chvilek ruší také pochod k sídlu vlády, který měl být součástí demonstrace. Policie dnes odpoledne na twitteru oznámila, že nebude lidem bránit ve shromažďování kvůli mimořádným opatřením ministerstva zdravotnictví. Pokud policisté zjistí porušení hygienických podmínek, věc zadokumentují a předají hygienické stanici.

Kvůli riziku nákazy novým koronavirem jsou v Česku zakázané hromadné akce nad 500 osob. Spolek Milion chvilek je ale přesvědčen o tom, že příslušné nařízení ministerstva zdravotnictví se nevztahuje na právo shromažďovací. "Vláda tvrdí opak, proto podáme správní žalobu," uvedl dnes Minář. Podle názoru právníků spolku je omezení nezákonné a protiústavní.

Minář je také přesvědčen o tom, že omezení má za cíl zdiskreditovat protestní akce. "Vláda na nás šije 'boudu' a chce protesty jednou provždy u většiny národa zdiskreditovat. Nedejme jí teď tu záminku," uvedl. Organizátoři demonstrace na Staroměstském náměstí proto dodrží podmínku maximálního počtu účastníků. "Na úterní akci proto skutečně vpustíme pouze 500 osob," upozornil předseda spolku.

Ze stejného důvodu se neuskuteční ani plánovaný pochod ke Strakově akademii, který měl být součástí úterní demonstrace. "O to důležitější bude, aby se po celé republice uskutečnilo co nejvíc lokálních akcí, které se do 500 lidí pohodlně vejdou," řekl dnes Minář.

Zdroj: ČTK
před 30 minutami

Francouzská armáda zabila velitele Al-Káidy v severní Africe

Francouzská armáda zabila v Mali velitele teroristické organizace Al-Káida v islámském Maghrebu (AQIM) Abdal Malika Drúkdala. Oznámila to dnes ministryně obrany Florence Parlyová. Francie stojí od roku 2013 v čele mezinárodní koalice proti islamistům v této africké zemi.

"Dne 3. června zabily francouzské armádní síly s podporou místních partnerů během operace v severním Mali emíra Al-Káidy v islámském Maghrebu Abdal Malika Drúkdala a několik jeho nejbližších spolupracovníků," uvedla Parlyová na twitteru. Informaci následně potvrdila agentura AFP, podle níž byl Drúkdal zabit poblíž malijského města Tessalit u hranic s Alžírskem, kde se údajně dlouhodobě skrýval.

Drúkdal byl považován za jednoho z nejzkušenějších militantních džihádistů v severní Africe. V roce 2012 patřil k hlavním organizátorům převzetí severovýchodní části Mali pod kontrolu islamistů, po němž v zemi intervenovala francouzská armáda. Ta sice ve spolupráci s místními silami zatlačila džihádisty zpět, bezpečnostní situace v zemi na severozápadě Afriky je nicméně dlouhodobě nestabilní a islamistům se daří podnikat útoky nejen v severní, ale i centrální a jižní části státu.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

AstraZeneca začíná s výrobou vakcíny proti koronaviru, i když testování ještě neskončilo

Britská farmaceutická společnost AstraZeneca oznámila, že začíná s výrobou potenciální vakcíny proti nemoci covid-19. Ačkoli klinické testování očkovací látky není dosud u konce, a není tedy jasné, zda je vakcína funkční, chce firma mít k dispozici zásoby pro případ, že by testy dopadly dobře. Stanici BBC to dnes řekl šéf společnosti Pascal Soriot. AstraZeneca si zajistila kapacity pro dodávku celkem dvou miliard dávek testované vakcíny.

"Začínáme s výrobou vakcíny ihned - musíme ji mít připravenou ve chvíli, kdy budou výsledky (testování)," řekl Soriot. "Samozřejmě, že toto rozhodnutí s sebou nese riziko, ale jde o finanční riziko, pokud vakcína nebude funkční… Pak by všechen materiál, všechny vyrobené vakcíny přišly vniveč," dodal.

AstraZeneca vyvíjí vakcínu s pracovním názvem AZD1222 ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou a v současnosti ji testuje na 10 000 dobrovolnících v Británii. Výsledky zkoušek by měla znát do srpna.

Firma se zavázala, že polovinu dávek očkovací látky, které se chystá vyrobit, poskytne chudším zemím. Ve čtvrtek oznámila, že uzavřela další dva kontrakty, přičemž jeden z nich ve výši 750 milionů dolarů s nadacemi filantropů Billa a Melindy Gatesových. Z celkem jedné miliardy dávek očkování určených pro chudší země by mělo být 400 milionů k dispozici ještě před koncem letošního roku.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Na Teplicku skončil první den senátních voleb, účast byla asi 12 procent

Volební místnosti na Teplicku, kde voliči vybírají nástupce Jaroslava Kubery (ODS), se ve 22:00 pro dnešek uzavřely. První kolo doplňovacích voleb bude pokračovat v sobotu od 8:00 do 14:00. Účast je zatím podle předběžného odhadu v průměru kolem 12 procent, řekla Pavla Doksanská z teplického magistrátu, která má na starosti organizační zabezpečení voleb.

Hlasování doprovází kvůli epidemiologické situaci zvýšená hygienická opatření. Lidé musí mít při vstupu do budov roušky, které si sejmou jen kvůli ověření totožnosti.

Nástupce Jaroslava Kubery, který nečekaně v lednu zemřel, lidé vybírají z devíti kandidátů. Pokud žádný z nich nezíská v prvním kole nadpoloviční většinu, o vítězi rozhodne za týden finále mezi dvěma nejúspěšnějšími uchazeči z kola prvního. Vítěz voleb se ujme mandátu v horní parlamentní komoře na zbytek Kuberova funkčního období, tedy do 13. října 2024. Mandát chtějí získat například teplický primátor Hynek Hanza (ODS), ústecký hejtman Oldřich Bubeníček (KSČM) nebo ředitel teplického gymnázia Zdeněk Bergman (za Senátor 21 s podporou TOP 09, Liberálně ekologické strany a Strany zelených).

Zdroj: ČTK
Další zprávy