V Česku jsou během státních svátků zákazem prodeje dotčeny velké obchody s prodejní plochou nad 200 metrů čtverečních, které musejí zavřít na Nový rok, Velikonoční pondělí, 8. května, 28. září, 28. října, 25. a 26. prosince. Na Štědrý den pak mohou mít otevřeno maximálně do 12. hodiny.
Ve čtvrtek 17. listopadu tedy zůstavají otevřené všechny velké řetězce jako Albert, Lidl, Kaufland, Globus, Tesco, Penny Market či Billa. Standardní otevírací doba platí také u hobby marketů, obchodních center či nábytkových domů.
Zákon o prodejní době platí od roku 2016, zavedení zákazu prosazovali zejména odboráři, kteří jej chtějí dále rozšiřovat. Podnikatelské svazy zákon o omezení prodeje naopak opakovaně kritizují. Dodržování zákazu prodeje o svátcích za běžného stavu kontroluje Česká obchodní inspekce. Za jeho porušení hrozí prodejcům za běžného stavu pokuta až milion korun.
Zákaz se ovšem netýká prodejen, jejichž prodejní plocha nepřesahuje 200 metrů čtverečních, čerpacích stanic, lékáren, prodejen v místech zvýšené koncentrace cestujících na letištích, železničních stanicích a autobusových nádražích, prodejen ve zdravotnických zařízeních a maloobchodu a velkoobchodu v době, kdy je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav, stav ohrožení státu nebo válečný stav.
• Večerky
Večerek je v Česku několik tisíc. Zhruba každý třetí malý obchod vlastní vietnamští obchodníci. Většinou jde o kombinovaný sortiment trafiky, potravin, domácích potřeb nebo drogerie. Na jejich provoz dohlíží Česká obchodní inspekce, stejně jako živnostenské úřady.
• Benzinové pumpy
Kromě klasické nabídky zboží jsou stále rozšířenější pobočky řetězců potravin na pumpách. Například Billa otevřela své minimarkety s nepřetržitým provozem na pumpách Shell. Jejich otevírací doba tak kopíruje otevírací dobu samotných benzinek.
• Soukromníci
Soukromé maloobchody, nejen malé vesnické obchůdky, ale třeba i různé prodejny lahůdek, mohou s otevírací dobou nakládat libovolně. Do malé plochy také spadá většina cukráren či například prodejen zdravé výživy.
• Pojízdné prodejny
Zákon je nijak neřeší, většina z nich ale už teď funguje pouze ve všední den.
Zákaz se naproti tomu týká i bazarů, zastaváren a výkupen odpadu.
Snaha o zrušení či zmírnění zákona
Na zákazníky i prodávající ostatních menších obchodů v Česku, kterých je drtivá většina, zákon nijak nemyslel. Zda je to v souladu s ústavou, posuzovali i ústavní soudci.
Vedle toho Poslaneckou sněmovnou na podzim 2019 prošla novela, za níž stáli zákonodárci ANO a ODS. Ta uleví alespoň velkoobchodu, který zásobuje malé obchody a restaurace, jež mají otevřeno.
Proti zákonu vystupovala v roce 2018 i bývalá ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková, která působila zároveň jako prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu. Podle ní by stát na centrální úrovni do otevírací doby maloobchodu a velkoobchodu neměl vůbec zasahovat. "Stát by neměl mít tuto ambici. Stát by měl vytvářet rámcové podmínky pro podnikání, a to pokud možno pro všechny stejné," uvedla.
"Jsem hluboce přesvědčena, že pokud by nějakého kompromisu mělo být dosaženo, musí být regionální. Jestliže máme oblasti s turistickým ruchem, který chceme podporovat, tak tam je nesmyslné, aby bylo zavřeno," uvedla v rozhovoru pro týdeník Ekonom.
Vedle toho například družstvo CBA CZ, které sdružuje 900 maloobchodních prodejen s ročním obratem téměř dvě miliardy korun, chce v Česku prosadit plošný zákaz nedělního prodeje. Zákaz má pomoci udržet malé prodejny na venkově. Odboráři ani například zástupci Hospodářské komory s tím však nesouhlasí.
Odbory tvrdí, že zákon o prodejní době v obchodech se osvědčil a obchody by měly být uzavřené o všech 13 svátcích. Obavy z propouštění se podle nich nenaplnily, obchod trpí spíše nedostatkem zaměstnanců. Také maloobchodní tržby meziročně neklesly, uvedly odbory. "Zákazníci si rychle zvykli a zaměstnanci zejména řetězců jsou velmi spokojení," řekla ČTK o zákonu již dříve předsedkyně Odborového svazu pracovníků obchodu (OSPO) obchodu Renáta Burianová.
