V Česku jsou za běžné situace zákazem prodeje dotčeny velké obchody s prodejní plochou nad 200 metrů čtverečních, které musí zavřít na Nový rok, Velikonoční pondělí, 8. května, 28. září, 28. října, 25. a 26. prosince. Na Štědrý den mohou mít otevřeno do 12. hodiny.
Ve dny 5. a 6. července zůstává naprostá většina obchodů otevřená, zákazník se tak nemusí bát, že by si v prodlouženém volnu nenakoupil. V řetězcích potravin i nákupních centrech platí standardní pracovní doba.
Jakých typů obchodů se omezení otevírací doby netýká
Za porušení zákona o prodejní době hrozí prodejcům pokuta až milion korun. Zákon platí od roku 2016, zavedení zákazu prosazovali zejména odboráři, kteří jej chtějí dále rozšiřovat. Podnikatelské svazy zákon o omezení prodeje naopak opakovaně kritizují. Dodržování zákazu prodeje o svátcích za běžného stavu kontroluje Česká obchodní inspekce.
Zákaz se naopak netýká prodejen, jejichž prodejní plocha nepřesahuje 200 metrů čtverečních, čerpacích stanic, lékáren, prodejen v místech zvýšené koncentrace cestujících na letištích, železničních stanicích a autobusových nádražích, prodejen ve zdravotnických zařízeních a maloobchodu a velkoobchodu v době, kdy je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav, stav ohrožení státu nebo válečný stav.
• Večerky
Večerek je v Česku několik tisíc. Zhruba každý třetí malý obchod vlastní vietnamští obchodníci. Většinou jde o kombinovaný sortiment trafiky, potravin, domácích potřeb nebo drogerie. Na jejich provoz dohlíží Česká obchodní inspekce, stejně jako živnostenské úřady.
• Benzinové pumpy
Kromě klasické nabídky zboží jsou stále rozšířenější pobočky řetězců potravin na pumpách. Například Billa otevřela své minimarkety s nepřetržitým provozem na pumpách Shell. Jejich otevírací doba tak kopíruje otevírací dobu samotných benzinek.
• Soukromníci
Soukromé maloobchody, nejen malé vesnické obchůdky, ale třeba i různé prodejny lahůdek, mohou s otevírací dobou nakládat libovolně. Do malé plochy také spadá většina cukráren či například prodejen zdravé výživy.
• Pojízdné prodejny
Zákon je nijak neřeší, většina z nich ale už teď funguje pouze ve všední den.
Zákaz se naproti tomu týká i bazarů, zastaváren a výkupen odpadu.
Snaha o zrušení či zmírnění zákona
Na zákazníky i prodávající ostatních menších obchodů v Česku, kterých je drtivá většina, zákon nijak nemyslel. Zda je to v souladu s ústavou, posuzovali i ústavní soudci.
Vedle toho Poslaneckou sněmovnou na podzim 2019 prošla novela, za níž stáli zákonodárci ANO a ODS. Ta uleví alespoň velkoobchodu, který zásobuje malé obchody a restaurace, jež mají otevřeno.
Proti zákonu vystupovala v roce 2018 i bývalá ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková, která působila zároveň jako prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu. Podle ní by stát na centrální úrovni do otevírací doby maloobchodu a velkoobchodu neměl vůbec zasahovat. "Stát by neměl mít tuto ambici. Stát by měl vytvářet rámcové podmínky pro podnikání, a to pokud možno pro všechny stejné," uvedla.
"Jsem hluboce přesvědčena, že pokud by nějakého kompromisu mělo být dosaženo, musí být regionální. Jestliže máme oblasti s turistickým ruchem, který chceme podporovat, tak tam je nesmyslné, aby bylo zavřeno," uvedla v rozhovoru pro týdeník Ekonom.
Vedle toho například družstvo CBA CZ, které sdružuje 900 maloobchodních prodejen s ročním obratem téměř dvě miliardy korun, chce v Česku prosadit plošný zákaz nedělního prodeje. Zákaz má pomoci udržet malé prodejny na venkově. Odboráři ani například zástupci Hospodářské komory s tím však nesouhlasí.
Odbory tvrdí, že zákon o prodejní době v obchodech se osvědčil a obchody by měly být uzavřené o všech 13 svátcích. Obavy z propouštění se podle nich nenaplnily, obchod trpí spíše nedostatkem zaměstnanců. Také maloobchodní tržby meziročně neklesly, uvedly odbory. "Zákazníci si rychle zvykli a zaměstnanci zejména řetězců jsou velmi spokojení," řekla ČTK o zákonu již dříve předsedkyně Odborového svazu pracovníků obchodu (OSPO) obchodu Renáta Burianová.
