Komise uvedla, že mezi 19. červencem a 2. srpnem koupila americkou sóju, čirok, pšenici, vepřové a bavlnu. Čínské firmy požádaly o výjimku z placení cel u těchto produktů. V srpnu také plánuje dovoz dalších sojových bobů z USA, napsala agentura Reuters.
Americký prezident Donald Trump minulý týden oznámil uvalení cel deset procent na zboží z Číny, jehož roční hodnota dovozu do USA činí 300 miliard USD (sedm bilionů Kč). Cla mají začít platit od 1. září. Nově tak bude cly zatížený téměř veškerý dovoz z Číny. Trump přišel s tímto krokem jen krátce poté, co obě strany obnovily jednání, která mají zastavit obchodní válku. Ta otřásla finančními trhy a ohrožuje globální ekonomický růst.
...during the talks the U.S. will start, on September 1st, putting a small additional Tariff of 10% on the remaining 300 Billion Dollars of goods and products coming from China into our Country. This does not include the 250 Billion Dollars already Tariffed at 25%...
— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) August 1, 2019
Podle čínských úředníků zabývajících se vyjednáváním Trumpovo oznámení šokovalo Peking, který slíbil odplatu. Nyní tak Čína přichází s kroky, které se týkají oblastí, jež Trump tvrdě kritizuje - nepoctivé ovlivňování kurzu měny kvůli pomoci vývozcům a nedodržení slibu, že Čína bude nakupovat více amerických plodin.
"Je to jeden z nejhorších scénářů," řekl šéf výzkumu asijských finančních trhů v Rabobank Michael Every. Podle něj na trzích nejprve dojde k výprodejům, pak se Trump probudí a situace se mnohem více zhorší. V reakci na zprávu akcie v Asii a měny rozvíjejících se zemí klesly a investoři naopak kupovali japonský jen, americké státní dluhopisy a zlato.
Devalvace jako zbraň
Čína v pondělí poprvé po 11 let nechala jüan prolomit politicky citlivou úroveň sedm jüanů za dolar. To naznačuje, že by Čína mohla využít devalvaci jako zbraň v obchodní válce s Washingtonem. Jüan oslabil na 7,0267 za dolar, nejníže od února 2008, a poprvé od prosince je slabší než 6,9 za dolar. Takzvaný offshore jüan, se kterým se může volně obchodovat v zahraničí, oslabil o téměř dvě procenta na rekordní minimum.
Prolomení úrovně sedm jüanů za dolar je podle ekonoma Macquarie Securities Larryho Hua způsobeno řadou faktorů. Patří mezi ně eskalace obchodní války, zpomalení čínské ekonomiky a ochota Čínské lidové banky (PBOC) tolerovat vyšší nestabilitu jüanu.
"Tím, že čínská měna oslabuje, respektive ji Peking oslabit nechává, se Čína může snáze vypořádat s dopadem obchodní války. Zatížení dodatečnými cly, která její výrobky v USA zdražují, totiž čínští vývozci mohou alespoň částečně kompenzovat právě díky slabší měně," vysvětluje hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.
Ten dodává, že Peking zároveň nemůže nechat čínskou měnu oslabit až příliš, neboť by pak hrozil masivní odliv kapitálu ze země, protože by rostla obava, že renminbi (jüan) bude citelně oslabovat i nadále. "Peking by tak musel mohutně rozprodávat své devizové rezervy, aby odliv zmírnil," říká ekonom.
To ostatně potvrzuje i PBOC, která připisuje vývoj kurzu ochranářství a očekávání dodatečných cel na čínské zboží. Současně však tvrdí, že je stále schopna udržet měnu stabilní.
Analytik Capital Economics Julian Evans-Pritchard dodává, že při spojení pondělní devalvace s obnovením hrozby cel je patrné, že PBOC učinila ze směnného kurzu zbraň. Skutečnost, že Čína nechala měnu prolomit hranici sedmi jüanů naznačuje, že opustila naději na obchodní dohodu, dodal.
Pokles dolaru však pro Čínu opravdu není bez rizika. Již v polovině roku 2015 vyvolala devalvace odliv kapitálu a destabilizovala globální trhy. Přísnější kontrola kapitálu v současnosti by však mohla tentokrát odlivu zabránit. Levnější měna by také mohla spustit další odvetu od amerického prezidenta, který již několikrát varoval, že cla může dále zvýšit.
"Eskalace obchodní války a zatemnění vyhlídky na její smírné řešení není dobrou zprávou pro českou ekonomiku, která je malá a otevřená, vysoce závislá na plynulosti mezinárodního obchodu," dodává Kovanda.