Praha - Nejvíce času tráví v práci Řekové, nejméně naopak Dánové. Ukazují to údaje za rok 2015, které shromáždil statistický úřad Eurostat.

Porovnání vychází z průzkumu mezi zaměstnanci v zemích Evropské unie, kteří pracují na plný úvazek. Do odpracovaných hodin jsou započítané i přesčasy. Naopak nezahrnuje přestávky na oběd nebo čas strávený dojížděním.

Průměrný Řek loni trávil v zaměstnání v průměru 44,5 hodiny týdně, zatímco Dánové jen 39 hodin týdně - tedy zhruba o 12,4 procenta méně. Češi jsou v žebříčku na sedmém místě. Podle průzkumu stráví v práci 41,8 hodiny týdně - což je více než Němci, Francouzi, ale také třeba Slováci.

Týdenní odpracovaná doba v EU:

Zdroj: Eurostat

Řecko "zvítězilo" v podobném žebříčku už před rokem - tehdy s průměrnou pracovní dobou 44,2 hodiny. V rámci Evropy je na prvním místě i podle průzkumu, který sestavuje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Podle žebříčku OECD za rok 2014 stráví Řekové v práci 2042 hodin ročně, zatímco Češi jen 1776 hodin. Na opačném konci tabulky se nacházejí Němci a Nizozemci, kteří ročně odpracovali 1371, respektive 1425 hodin.

Rozhoduje efektivita i strach z nezaměstnanosti

Důvodů, proč tráví nejvíce času v práci právě Řekové, může být několik, například nízká zaměstnanost žen. Ta zde podle Eurostatu loni činila 54,9 procenta, což byl nejmenší podíl v EU. Pro srovnání, v Česku to bylo 74,8 procenta a v Německu 78 procent. Pokud přitom živí rodinu jen jeden člen, tak lze čekat, že bude zůstávat v práci déle.

Související

Česká práce nestačí ani na průměr EU. Produktivnější jsou i Řekové, ukazuje nové porovnání

Kromě toho je možné, že v zemích s vyšší nezaměstnaností lidé pracují dobrovolně přesčas, protože mají strach ze ztráty místa. V Řecku byl přitom loni bez práce každý čtvrtý obyvatel ve věku 25 až 74 let.

Příčinou delší pracovní doby ale může být i menší efektivita. To potvrzuje statistika Eurostatu, podle níž produktivita práce v Německu loni činila 126,8 procenta průměru EU, zatímco v Řecku to bylo jen 71,6 procenta průměru. "Skandinávské země patří mezi nejbohatší země na světě a je zde týdně odpracováno výrazně měně hodin než v ČR či Řecku," připomíná analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.

Ze statistik je ale patrné, že Češi tráví v zaměstnání čím dál méně času, byť je pokles pozvolný. Ještě v roce 2003 dosahovala průměrná týdenní délka pracovní doby v Česku 43,1 hodiny.  Za postupným omezováním odpracované doby může stát například nástup mladé generace, která je v tomto směru méně ambiciózní. "Na vyšší místo svých životních priorit staví dosažení rovnováhy mezi profesním a soukromým životem," vysvětluje analytik Lukáš Kovanda. Zároveň se od devadesátých let zvyšuje kupní síla, takže na stejný "koš" výdajů podle něj stačí menší část výplaty.

Související

Práci má nejvíce lidí v historii České republiky, poprvé přes pět milionů

Zkrácené úvazky jsou stále vzácné

Pokud bychom srovnali pracovní dobu všech pracovníků - tedy i těch, kteří pracují na zkrácený úvazek, nebo podnikatelů, tak průměrná týdenní pracovní doba Čechů činí 40,4 hodiny a je pátá nejvyšší v Unii.

Na takto vysokém místě Česko skončilo v žebříčku hlavně kvůli malému rozšíření zkrácených úvazků. Zatímco v celé EU je využívá pětina všech zaměstnanců, v Česku jen 5,5 procenta. "Pracující Češi tráví v zaměstnání o 3,2 hodiny více, než je průměr EU. Před námi je Řecko, Bulharsko, Polsko a Slovensko," říká Iva Ritschelová, předsedkyně Českého statistického úřadu.

Nejméně hodin podle ČSÚ odpracovali lidé se základním vzděláním, loni to bylo 38,5 hodiny týdně. Vysokoškoláci pracovali 40,3 hodiny týdně a pracovníci se středním vzděláním bez maturity 40,7 hodiny.

23:02

Nevíme, jak dál růst, naše produktivita práce neroste a nelepší se ani kvalita vzdělávání, říká Tomáš Víšek ze společnosti McKinsey. Za problémy podle něj ale nemůže ekonomická krize. | Video: Martin Veselovský