Na stopě pojistných podvodů. Šéf detektivů jde po miliardách

Ondřej Tůma, Peníze.cz
3. 8. 2014 17:01
Rozhovor s Jaromírem Kaděrou, šéfem detektivů největší tuzemské pojišťovny, o stále rostoucím počtu podvodů a způsobech, jak je odhalovat.
ilustrační foto
ilustrační foto | Foto: Thinkstock

Když jsem domlouval rozhovor s ředitelem útvaru vyšetřování a interní bezpečnosti České pojišťovny, varovali mě jeho kolegové s úsměvem, že prý dokáže zneškodnit protivníka listem papíru. A nejspíš tím nemysleli dokument, který dosvědčí něčí vinu... Někdejší policista Jaromír Kaděra se totiž mimo svůj profesní život zabývá východní filozofií a bojovým uměním.

Když jsme se pak sešli nad talířem suši, radši jsem svoji á čtyřku s poznámkami nepouštěl z ruky. Obavy ale nebyly namístě. „Postupně jsem se zaměřil na bojová umění, která na vás nepůsobí jen na fyzické, ale i mentální a spirituální úrovni. Člověk díky nim získává neuvěřitelný nadhled a energii na zvládání všemožných stresů. Také mu to dá velkou míru laskavosti, se kterou pak jedná s lidmi kolem sebe,“ vysvětluje Jaromír Kaděra a dodává, jak velká výhoda je to v profesním, ale i soukromém životě.

Každý rok čteme, kolik přibylo pojistných podvodů. Vážně se na vás snaží ušít boudu čím dál víc lidí? Nebo jste prostě rok od roku při lovení podvodníků úspěšnější?

Na to neexistuje jednoznačná odpověď. Z mého pohledu se jedná o kombinaci obojího. Je pravda, že pojišťovny v současnosti do této oblasti investují značné prostředky, protože návratnost je rychlá a vysoká. Na druhou stranu se ale ekonomická situace mnoha lidí v posledních letech zhoršila, takže to na pojišťovny zkoušejí častěji než dřív.

Ekonomická krize tedy měla na nárůst pojistných podvodů viditelný vliv?

Dopad ekonomické krize se na rostoucím počtu pojistných podvodů s největší pravděpodobností projevil. Ale není to tak, že by byla jednoznačně vidět přímá úměra. Spíš jde o odhad založený na sledování vývoje trhu.

Příležitost dělá podvodníka

Platí, že příležitost dělá zloděje, tedy že člověk využije toho, že se něco stane, a zkusí to pak nahrát na pojišťovnu? Nebo spíš bývají pojistné podvody od samého začátku inscenované?

Častější je určitě ta první varianta. Lidé si většinou nesjednávají pojištění už s tím, že mají v plánu spáchat pojistný podvod. Spíš je to tak, že dojde k pojistné události, třeba k požáru, povodni nebo autonehodě, a klienti se to pak snaží narafičit jinak, než jak to ve skutečnosti bylo. Skupin, které v tomto ohledu páchají organizovanou trestnou činnost, není zase tolik. Samozřejmě u nich jde ale zase o víc peněz.

Které pojistné podvody se objevují častěji než dřív a kterých naopak ubývá?

Co do počtu vedou pořád podvody spojené s pojištěním motorových vozidel. Obecně ale u podvodů s povinným ručením nebo havarijním pojištěním můžeme sledovat sestupný trend, pokud se jedná o finanční objemy. Klesají totiž ceny vozidel. Vzhledem k objemu peněz, o které při pojistných podvodech jde, naopak dochází k nárůstu v oblastech majetkového pojištění a pojištění odpovědnosti.

V posledních letech se pojišťovny, s tím, jak rostl počet insolvencí, osobních bankrotů a úpadků, začaly víc věnovat podvodům v oblasti podnikatelského pojištění. I tam je za poslední dva tři roky počet odhalených podvodů o dost vyšší a má stále rostoucí tendenci.

Co pojistné podvody a nový občanský zákoník? Pokud se nepletu, tak se pojišťovny možných dopadů zavedení nového kodexu celkem bály.

Zatím jsme nějaké výraznější změny nezaznamenali. Dá se to ale očekávat. Současná právní úprava je ve vztahu k pojistnému podvodu mnohem benevolentnější, než byla ta předchozí.

Češi a rekordmani? Nejspíš ne

V novinách se občas objevují titulky, jací jsou Češi přeborníci v podvodech s pojistkami a že v tomto ohledu hravě předčíme obyvatele západoevropských zemí. Pravda, nebo mýtus?

Problém je, že přesná a oficiální čísla, která by srovnávala pojistné podvody v různých zemích, neexistují. Statistiky z některých států jsou hodně kusé a těžko se podle nich dá takto zobecňovat. Ale pokud bych vycházel jen z toho, co mám k dispozici, nic nenaznačuje, že by Češi žebříčkům pojistných podvodů mohli vévodit. Například některé studie ze Spojených států či jiných zemí ukazují, že v oblasti pojištění automobilů nebo škod způsobených požáry je to velmi podobné.

Daly by se podle dostupných statistik najít země, které v počtu a rozsahu pojistných podvodů zcela vybočují z normálu? Ať už v pozitivním, nebo negativním smyslu.

Asi vás zklamu, ale opravdu neexistují vypovídající statistiky, podle kterých by se to dalo takto jednoznačně posoudit.

A pokud byste si měl tipnout?

Kdybych to měl odhadnout jen tak od boku, řekl bych, že například ve Vietnamu budou pojistné podvody mnohem méně četné. Když jsem debatoval s analytiky jedné úvěrové společnosti, která v tomto regionu podniká, tak mi vyprávěli, že se tam počet úvěrů po splatnosti blíží nule. Pro Vietnamce je totiž největší ostuda, když by měl někde dlužit. Radši se sejde celá rodina a složí se dohromady, jen aby někdo z nich nedlužil. Z toho by se dalo odvodit, že i v oblasti pojištění se budou chovat slušně. Podobné úvahy ale berte prosím radši s rezervou.

Sdílí mezi sebou v České republice pojišťovny něco jako černou listinu osob, které se pokusily spáchat pojistný podvod?

Nic takového u nás není, vytvoření blacklistu komplikuje zákon o ochraně osobních údajů. Dává sice určité možnosti, na základě kterých by to bylo možné realizovat, ale myslím, že k vytvoření takového nástroje u nás povede ještě dlouhá cesta.

Pomůže i hlasový analyzátor

Česká asociace pojišťoven předloni zveřejňovala zprávu o tom, že pojišťovny mají nově k dispozici nástroj Systém pro výměnu informací o podezřelých okolnostech (SVIPO), který by měl pomoci při boji s podvodníky. O co přesně jde?

Jde o detekční systém nad databází České kanceláře pojistitelů. Vyhodnocuje údaje, které do něj  posílají pojišťovny o pojistných událostech týkajících se havarijního pojištění a povinného ručení. Systém pak na základě předem definovaných scénářů rozesílá výstupy pojišťovnám a upozorňuje je na podezřelé pojistné události.

A funguje dobře?

Nástroj je stále ve vývoji, takže se jeho detekční schopnosti pořád zlepšují. Ještě se na něm ale musí poměrně dost zapracovat.

Zatím se tu stále bavíme pouze o podvodnících, které pojišťovny nakonec načapaly. O těch „nejlepších“ ale v podstatě nevíte. Jak velkou část pojistných podvodů se podle vašeho odhadu nepodaří odhalit?

Odhady jsou takové, že zhruba deset až patnáct procent z celkově vyplaceného pojistného plnění je vyplaceno podvodníkům. Na celém tuzemském trhu se ročně podaří odhalit podvody za přibližně miliardu korun, potenciál pojišťoven je tedy v této oblasti značný, dalších zřejmě několik miliard je podvodníkům vyplaceno, aniž byli odhaleni.

To jsou dost nelichotivá čísla. Co s tím chcete dělat?

Pojišťovny to určitě nenechají být s tím, že budou udržovat současný stav. Odhalování pojistných podvodů samozřejmě přináší velké úspory, a navíc na podvodníky nemůžou v žádném případě doplácet poctiví klienti. Pojišťovny se tedy na pojistné podvody ještě víc zaměří a zlepší datové a technologické prostředí, ve kterém je pojišťovnictví ve srovnání třeba s bankovnictvím bohužel hodně pozadu. Rovněž je možné podpořit lidské zdroje a kapacity, to ale nejde donekonečna a je nezbytné jasně určit hranici rentability.

Pojišťovna Allianz na začátku roku oznámila, že začne při odhalování pojistných podvodů využívat speciální hlasový analyzátor. Jak tahle věc vlastně funguje? A plánujete něco podobného také využívat?

V plánu to určitě máme, ale ještě vám nepovím, kdy k tomu dojde. Není to totiž úplně levná záležitost, bavíme se o milionech korun. Otázkou také zůstává, na jaké druhy pojistných událostí se to vyplatí nasadit. Hlasový analyzátor je založený na bázi kognitivního stresu a vrstev hlasu. Musíte tak počítat s tím, že když vám volá někdo od dopravní nehody, tak je vystresovaný, a naopak v případě hlášení škody na majetku, kdy člověk sedí doma v obýváku, je situace úplně jiná. Tohle všechno je třeba vzít v úvahu a vyřešit, než začneme tuto technologii využívat. Je to určitě krok správným směrem, nejde k tomu ale přistupovat tak, že je hlasový analyzátor všespásný. Současně nás ale ještě čeká hodně práce v oblasti datových zdrojů, detekčních nástrojů či nástrojů pro analýzu sociálních sítí.

Jsou ve světě ještě nějaké další technologické vychytávky, které usnadňují pojišťovnám v oblasti pojistných podvodů život a které by se mohly časem objevit i v České republice?

Přiznám se, že se mi teď nevybavuje žádná technologická bomba, která by nějak zásadně pomohla. Obecně vidím největší rezervy firem v této oblasti ve schopnosti pracovat s daty uvnitř i s externími datovými zdroji. Pokud to firmy neumějí nebo nevědí, jak s daty pracovat, měly by být obezřetné při investicích do drahých technologií, byť od renomovaných dodavatelů. Je to jako koupit dítěti iPad, když ještě neumí ani číst.

Ve druhém dílu rozhovoru nakoukneme pojistným detektivům trochu pod pokličku a ptáme se i na to, proč vlastně Jaromír Kaděra odešel od policie a jak se mu s ní dnes spolupracuje. Čtěte pokračování na webu Peníze.cz.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 4 hodinami

Trump příkazem usiluje o snížení právní ochrany sociálních sítí

Americký prezident Donald Trump dnes nařídil přezkoumat zákon, který chrání sociální sítě před převzetím zodpovědnosti za obsah zveřejněný jejich uživateli. Exekutivní příkaz podepsal v reakci na krok společnosti Twitter, která označila několik jeho zpráv za nepřesné. Podle názorů odborníků nemá jeho pokus valnou šanci na úspěch, napsaly světové agentury.

Trump příkazem útočí na ustanovení zákona z roku 1996, které dává společnostem Facebook, Twitter, Youtube a Google de facto imunitu vůči žalobám spojeným s veřejným obsahem, neboť jim udílí status pouhé platformy. Cílem prezidentova příkazu je změnit způsob, jakým je zákon využíván. Regulačním úřadům chce umožnit, aby se mohly vyjádřit k tomu, jak jednotlivé společnosti spravují obsah na sítích.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Odložený klimatický summit bude v listopadu 2021 v Glasgowě

Příští klimatický summit se uskuteční v první polovině listopadu 2021 ve skotském městě Glasgow. Na twitteru o tom dnes informoval britský ministr Alok Sharma, který má organizaci akce na starosti. Vrcholná schůzka se měla v Glasgowě uskutečnit už letos na podzim, kvůli pandemii byla ale v dubnu odložena.

Klimatický summit (COP26) se bude konat od 1. do 12. listopadu. Naposledy se představitelé zemí světa na vrcholné klimatické schůzce setkali loni v prosinci v Madridu.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Letadlo z Karáčí před pádem třikrát narazilo do ranveje

Pilot pákistánského letadla, které se minulý týden zřítilo v Karáčí, při prvním pokusu o přistání kontrolní věži neoznámil, že mu nejde vysunout podvozek. Třikrát pak narazil do ranveje, než stroj zvedl a při druhém pokusu přistát havaroval. Podrobnosti z posledních chvil před neštěstím ve čtvrtek zveřejnila pákistánská vláda.

Airbus A-320, který letěl do Karáčí z Láhauru, se zřítil minulý pátek jen zhruba 1,5 kilometru od ranveje. Při nehodě zemřelo 97 lidí; dva pasažéři neštěstí přežili.

Pilot se poprvé pokusil přistát na letišti v pákistánském velkoměstě, neoznámil však nefunkční podvozek. Třikrát se při tomto pokusu dotkl motory ranveje. "Nebyl ve správné výšce … Kontrolní věž mu řekla, nejste ve vyžadované výšce, snižte svou výšku," uvedl pákistánský ministr pro civilní letectví, podle kterého pilot na toto odpověděl, že "to zvládne".

Pilot pak sdělil kontrolní věži několik vteřin před pádem, že ani jeden z motorů nefunguje a že má problém udržet výšku. Očekává se proto, že vyšetřovatelé zkontrolují, zda motory byly při nárazech poškozeny. Ve spodní části motoru se nachází klíčové komponenty, poznamenala agentura Reuters.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Česko odpovědělo EU na výtku k voucherům, podle ministerstva jsou v pořádku

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) v termínu odeslalo Evropské komisi odpověď na vytýkací dopis k voucherům za zájezdy zrušené kvůli koronavirové krizi. Podle odpovědi jsou poukazy v pořádku. Komise Česku vytýká uzákonění možnosti pro cestovní kanceláře, vydávat za zrušené cesty vouchery na zájezdy místo hotovosti. V odpovědi ministerstvo předložilo právní argumenty, které podle úřadu svědčí o souladu české legislativy s právem Evropské unie, sdělil mluvčí MMR Vilém Frček.

Ministerstvo podle něj v dopise mimo jiné dokládá, že česká legislativa zranitelným spotřebitelům zachovává veškerá dosavadní práva, která mají u zájezdů zaručena. "Ostatním spotřebitelům tato práva neodepírá, pouze v zájmu naplnění účelu směrnice EU i za koronavirové situace odkládá možnost jejich vymáhání za předpokladu, že by spotřebitelé nevyužili alternativní nabídku voucherů namísto okamžité kompenzace za zrušení zájezdu z důvodu vyšší moci," uvedl Frček.

Česko umožnilo cestovním kancelářím místo hotovosti za zaplacené zálohy na zrušené zájezdy s plánovaným odjezdem od 20. února do 31. srpna vydávat klientům poukazy. Podle komise mají ale lidé právo na vrácení peněz.

Nárok na vrácení hotovosti budou mít čeští klienti, kteří poukaz nevyužijí do 31. srpna příštího roku k úhradě jiné cesty. Odmítnout mohou poukaz lidé ve věku nad 65 let, zdravotně postižení, nezaměstnaní, rodiče na mateřské nebo rodičovské dovolené, samoživitelky a samoživitelé či lidé, kteří nemohou kvůli koronaviru pracovat. Peníze mohou rovnou požadovat také školy v případě školních zájezdů.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 5 hodinami

Agentura Fitch zhoršila úvěrový rating vlastníka Komerční banky

Mezinárodní ratingová agentura Fitch Ratings ve čtvrtek zhoršila hodnocení úvěrové spolehlivosti francouzské bankovní společnosti Société Générale, která v Česku vlastní Komerční banku. Rating dlouhodobých závazků francouzského podniku snížila o jeden stupeň na úroveň A-. Tato ratingová známka se nachází na dolní hranici pásma vyšší střední kvality a stále signalizuje nízké riziko nesplácení závazků.

Zhoršení ratingu podle agentury odráží mimo jiné předpokládaný negativní vliv koronavirové krize na ziskovost společnosti Société Générale. Výhled ratingu je stabilní, což signalizuje, že jeho další snížení Fitch prozatím nepředpokládá.

Úvěrový rating je důležitým vodítkem pro investory, neboť jim ukazuje, jaká je pravděpodobnost řádného splácení půjček. Má významný vliv na ochotu věřitelů příslušnému subjektu půjčovat a rovněž na podmínky půjčky, například na úrokovou sazbu.

Société Générale koncem dubna oznámila, že se v letošním prvním čtvrtletí propadla do ztráty 326 milionů eur (8,8 miliardy Kč) po zisku 686 milionů eur před rokem. Firma kvůli koronavirové krizi ztrojnásobila rezervy na ztrátové úvěry a její výnosy klesly. Société Générale vlastní podíl 60,4 procenta v Komerční bance, která patří mezi největší banky v České republice.

Agentura Fitch upozornila, že hospodářské výsledky Société Générale byly v prvním čtvrtletí ovlivněny zhoršujícími se ekonomickými podmínkami a vrtkavostí na finančních trzích. Předpověděla, že provozní výsledky banky letos zůstanou pod tlakem a v příštím roce oživí pouze částečně.

Zdroj: ČTK
Další zprávy