Ložisko v Pardubickém kraji představuje podle společnosti Mangan Chvaletice, která je dceřinou firmou kanadského podniku Euro Manganese, jediný velký zdroj manganu v Evropské unii. V Evropě se tento kov jinak nejvíce těží na Ukrajině, ročně jde asi o 320 tisíc tun. Světově největším těžařem je pak Jihoafrická republika, dále také Austrálie, Čína nebo Ghana.
Firma Euro Manganese má ambice zařadit Česko v budoucnu po bok těchto států. "Jakmile bude projekt funkční, očekáváme, že se stane jedním z největších světových producentů vysoce čistého manganu s roční produkcí 50 tisíc tun po dobu pětadvaceti let," uvedl v březnu výkonný ředitel společnosti Marco Romero.
Pro mangan se vedle hutní nebo sklářské výroby našlo využití také při výrobě baterií do elektromobilů. Právě na rostoucí poptávku po elektromobilitě společnost spoléhá. V EU platí za lídry v přechodu k bezemisní dopravě, která má vést k lepší ochraně životního prostředí, například Německo nebo Nizozemsko.
Projekt těžby manganu v Česku letos v březnu finančně podpořila společnost EIT InnoEnergy se sídlem v Nizozemsku - jen její vstupní investice činí čtvrt milionu eur (6,5 milionu korun).
Firma Mangan Chvaletice plánuje využít starý těžební odpad z těžby pyritu, který se poblíž Pardubic doloval v 50. až 70. letech minulého století a z něhož se pak v někdejším Československu získávala síra.
O manganu
- Jde o stříbrnošedý tvrdý, ale velmi křehký kov.
- Jeho největším producentem je Jihoafrická republika (JAR), v níž leží asi 80 procent světových zásob manganu. Významnými těžaři jsou také Austrálie, Čína nebo Ghana.
- V Evropě se nejvíce manganu těží na Ukrajině, ročně asi 320 tisíc tun.
- Používá se zejména pro výrobu oceli, dále se přidává například také do hnojiv.
- Jde také o klíčový prvek při výrobě li-ion baterií, které jsou nejrozšířenějším typem lithiových baterií. Ty se používají třeba pro pohon elektromobilů.
Záměr těžit mangan byl zamýšlen už v 80. letech, nikdy se tak ale nestalo. Pokud se nyní projekt podaří dotáhnout do konce, stane se tak nejdříve v roce 2024, jak v lednu uvedl pro Hospodářské noviny ředitel zmíněné firmy Jan Votava.
Podle geologa z České geologické služby Jaromíra Starého by těžba manganu neměla být náročná. "Těžba je poměrně jednoduchá a lehká - zkrátka se ten mangan 'vybagruje', vypadá to pak v podstatě jako černý písek. Ložisko má sice omezenou velikost, úplně malé ale není, nějaké množství materiálu tam je," popsal pro on-line deník Aktuálně.cz. Firma chce mangan získávat recyklací staré hlušiny na celkem třech chvaletických odkalištích.
Starý vyzdvihuje to, že by šlo o využití již druhotné suroviny po minulé těžbě. "To je vůči životnímu prostředí velice dobrý postup. Když někdo dokáže zpracovat už jednou vytěžený materiál, respektive odpad po těžbě, tak je to velmi chvályhodná činnost," míní.
Geolog Václav Cílek k tomu ovšem pro Aktuálně.cz dodává, že manganu se jinde ve světě podle něj těží dostatečné množství a Chvaletice tak nevidí jako úplně zajímavou ekonomickou příležitost.
Čekaní na výsledek EIA
Těžba, která má trvat dvacet až třicet let, by měla do oblasti přinést přes 400 pracovních míst. Vyrůst má totiž také zpracovatelský závod. Po těžbě se území rekultivuje, vzniknout může i vodní plocha.
Největší část pozemků patří společnostem ČEZ a Sev.en EN, která provozuje chvaletickou elektrárnu, část pak také městu. Starostka Chvaletic Zdeňka Marková uvedla, že vedení města aktuálně čeká na posouzení vlivů na životní prostředí (EIA). "Vlastníme tam kus pozemku, takže oni o tom s námi musí jednat," sdělila. Žádný průzkum, jak by se k těžbě stavěli obyvatelé téměř třítisícových Chvaletic, si město nedělalo.
Některé okolní obce ale už dříve vyjádřily obavy, že se recyklace negativně podepíše na okolí. Naopak vstřícně se k těžbě staví například v obci Trnávka, která leží téměř naproti chvaletické elektrárně.
Kauza lithium
Podobně ambiciózně vypadal v minulosti i projekt těžby lithia na Cínovci v Krušných horách, o němž se však roky zatím jen mluví. Těžba tohoto alkalického kovu způsobila také politickou rozbušku, dnes známou jako Kauza lithium, před parlamentními volbami v roce 2017. Premiér Andrej Babiš (ANO) tehdy obvinil ČSSD a v té době touto stranou řízené ministerstvo průmyslu a obchodu "z výprodeje národního majetku za tisíce miliard".
Českou společnost Geomet, která má na těžbu potřebná povolení, totiž krátce předtím ovládla australská těžařská firma European Metals Holdings (EMH) a ministerstvo průmyslu s firmou podepsalo memorandum o spolupráci.
Také krušnohorské lithium by mohlo být odbytištěm pro baterie do elektromobilů. Zdejší ložisko je jedno z největších v Evropě.
Geomet na Cínovci v současné době zkoumá postup těžby a výroby. "Pracujeme například na ověření metod získávání lithia z cinvalditu. Zároveň pracujeme na povolovacích řízeních, které jsou předpokladem těžby. Po dokončení poloprovozních zkoušek se dopracuje finální studie proveditelnosti, z níž už bude zřejmé, zda je skutečně těžba realisticky proveditelná a jestli se vyplatí," uvedl Roman Gazdík, mluvčí společnosti ČEZ, která se po politické bouři a stažení původních australských investorů stala majoritním vlastníkem Geometu.
Další těžba lithia se chystá také v Horním Slavkově na Sokolovsku. Zázračnou surovinu tu ovšem "neobjevili" Australané, nýbrž matematik a miliardář Karel Janeček prostřednictvím své firmy Sanaka. Stejně jako ve Chvaleticích se má získávat recyklací hald. Ty zde vznikly po desetiletích těžby uranu a cínu. Kvůli předpokládané prašnosti a komplikované dopravě ke zpracování se však proti záměru obyvatelé i představitelé Horního Slavkova bouří a snaží se těžbě zabránit.
Geolog Starý vidí těžbu lithia jako strategickou do budoucna. "Jestliže chce Evropa všechno vsadit na elektrická zařízení, tak na to ty baterie bude potřebovat, a zatím nikdo lepší než ty lithiové nevynalezl. A samotná Evropa lithiových ložisek zase tolik nemá," řekl Starý.
Ten také připomněl, že po dvou letech poklesu začíná cena lithia stoupat. "Tím je těžba reálnější, protože se zaplatí," doplnil s tím, že důležitá bude ale také následná výstavba zpracovatelských provozů. "A pokud možno i tu průmyslovou výrobu baterií, případně montovnu elektroaut, postavit v Česku," dodal.
