Praha - Zda bude Makro a další velkoobchodní řetězce moci zůstat otevřené o všech svátcích, rozhodnou až poslanci. Kabinet, který dnes výjimku ze zákona schvaloval, k ní zaujal neutrální postoj. Obchodníci, kteří své zboží prodávají podnikatelům a živnostníkům, tak musí čekat na názory jednotlivých poslanců.
Zákon zakazující prodej o vybraných státních svátcích či jiných dnech pracovního klidu platí od října 2016. Obchody s prodejní plochou přes 200 metrů čtverečních podle něj musí být zavřené na Nový rok, na Velikonoční pondělí, 8. května, 28. září, 28. října, 25. a 26 prosince. Na Štědrý den v nich pak lidé mohou nakupovat jen dopoledne.
Na menší obchodníky se však tento zákaz nevztahuje. Malé samoobsluhy nebo prodejny na nádražích tak na svátky často zůstávají otevřené. Téměř vždy ale mají otevřeno i restaurace, na něž se zákon nevztahuje. A právě jim chtějí poslanci pomoci.
Menší prodejci a provozovatelé restaurací podle nich ve velkoobchodech často nakupují a současný zákaz jim výrazně komplikuje život. "Malé obchůdky a restaurace, které o svátcích otevřeno mít mohou, si doplňují zásoby zejména ve velkoobchodech. Ony sice otevřeno mají, ale obchod, kde si kupují zásoby, má zavřeno. To nemá logiku," myslí si poslanec a pražský radní Patrik Nacher (za ANO), který je jedním z autorů novely.
Společnost Makro, která má v tuzemsku 13 velkoobchodních prodejen, odhaduje, že o svátcích, kdy je prodej naopak povolen, navštíví každou její prodejnu asi 3 500 majitelů restaurací a tři tisíce maloobchodníků. "Celý gastrosektor představuje asi 84 procent našich tržeb. Jsme pro ně docela významný zdroj a oni nás přes svátky poměrně hodně využívají, když jim něco dojde," říká mluvčí Makra Romana Nýdrle.
Podnikatelé si podle ní na nemožnost nakoupit o všech svátcích stěžují a to berou to jako další regulaci ze strany státu po EET či zákazu kouření v restauracích.
Svátky, ve které musí mít obchody zavřeno
Zákon se týká těchto osmi vybraných svátků
- 1. ledna - Nový rok, Den obnovy samostatného českého státu
- Velikonoční pondělí
- 8. května - Den vítězství
- 28. září Den české státnosti (zavraždění sv. Václava)
- 28. října Den vzniku samostatného československého státu
- 24. prosince - Štědrý den, od 12:00
- 25. prosince - 1. svátek vánoční
- 26. prosince - 2. svátek vánoční
Zavřeno musí mít obchody s prodejní plochou od 200 metrů čtverečních výše.
Prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek považuje ztížené zásobování restaurací a hospod za zástupný důvod. Zároveň však připouští, že pro majitele menších podniků, kteří si pro čerstvé potraviny sami jezdí, mohou zavřené velkoobchody znamenat problém.
"Vítám každé zmírnění tohoto zákona, i když bych ho nejraději zrušil úplně," uvádí Stárek. Zákaz prodeje je podle něj diskriminační a nepomáhá ani zaměstnancům supermarketů a dalších obchodů, kteří podle něj práci o svátcích vyhledávali kvůli vyššímu výdělku.
Romana Nýdrle to potvrzuje. "O směny o svátcích je relativně zájem. Pracovníci v tyto dny dostávají 2,5násobek svého základního platu," uvádí mluvčí Makra.
Ministerstvo práce (MPSV) však doporučilo vládě zaujmout neutrální stanovisko. Ve svém stanovisku uvedlo, že nevidí důvod k vynětí celého segmentu velkoobchodu ze zákona. Pokud má změna zákona umožnit zásobování malých prodejen nebo stravovacích provozů rychle se kazícím zbožím, očekávalo by MPSV, že výjimka se bude vztahovat na velkoobchod s tímto zbožím. Z působnosti zákona by tak podle ministerstva neměly být vyloučeny velkoobchody i s nepotravinářským zbožím.
Neutrální postoj doporučovalo i ministerstvo průmyslu, které upozornilo na problém s kontrolní činností, protože existují velkoobchody, kde můžou nakupovat podnikatelé i občané. Stejný postoj doporučilo i ministerstvo vnitra, které uvádí, že s ohledem na krátkou dobu účinnosti zákona lze stěží zhodnotit jeho dlouhodobé dopady.
Vláda navíc v návrhu stanoviska upozornila na to, že v současné době je u Ústavního soudu návrh skupiny senátorů na zrušení celého zákona. Jedním z argumentů navrhovatelů je nerovnost mezi různými skupinami podnikatelů a jejich zaměstnanců, neboť se vztahuje pouze na prodej v maloobchodě a ve velkoobchodě, nikoli však například na služby, a zároveň se omezení prodeje týká jen prodejen s prodejní plochou nad 200 metrů čtverečních, uvádí vláda.
Vláda proto poukazovala na to, že vynětí velkoobchodů by mohlo vést k další dílčí nerovnosti. Bez ohledu na stanovisko vlády dostanou materiál k projednání poslanci. Zabývat se jím začnou až po prázdninách.
Úplné zrušení není ve hře
K úplnému zrušení zákona, který větším obchodům zakazuje prodej o vybraných svátcích, však zřejmě nedojde. V lednu se o to novelou pokoušeli občanští demokraté, návrh ale sněmovna zamítla.
Že by stát neměl prodejnám diktovat, kdy mají mít otevřeno, si myslí také Patrik Nacher. Zrušení celého zákona ale znovu požadovat nebude. "Není tady vůle ten zákaz úplně zrušit, to už se vyzkoušelo. Takže přicházíme alespoň s tímto řešením," vysvětluje.
Vyjmutí velkoobchodů ze zákona neodmítá ani poslanec Jiří Mihola (KDU-ČSL). Právě křesťanští demokraté spolu s poslanci ČSSD a KSČM před dvěma lety zákaz prodeje o svátcích prosadili. Mihola by ale zároveň rád odstranil současné zmatky v tom, proč během některého státního svátku (příkladem je Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje či Den upálení mistra Jana Husa z minulého týdne) lidé v supermarketu nakoupí a jindy ne.
Zákaz prodeje v obchodech proto hodlá rozšířit na všechny svátky.
Je dokonce možné, že Mihola svůj nápad připojí k současné novele skupiny poslanců ANO a ODS jako pozměňovací návrh.
