Koruna dál letí vzhůru. Poprvé od intervencí prolomila hranici 26 korun za euro

Janis Aliapulios Janis Aliapulios
Aktualizováno 20. 7. 2017 13:34
Česká měna dopoledne posílila na 25,989 koruny za euro. Může za to především rostoucí očekávání investorů, že ČNB zvýší úrokové sazby už v srpnu. Podle Bank of America trh možnost srpnového zvýšení sazeb podceňuje.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: ČTK

Praha - Tři a půl měsíce stačilo české měně po ukončení intervencí na to, aby vůči euru posílila o jednu korunu. Ve čtvrtek po jedenácté hodině dopolední dosáhl kurz na okamžik úrovně 25,989 koruny za euro, než se opět vrátil těsně nad 26 korun.

Důvodem posilování měny je podle analytiků sílící pravděpodobnost, že Česká národní banka zvýší poprvé po téměř deseti letech klíčové úrokové sazby už na svém zasedání 3. srpna.

"České ekonomice se hodně daří. Je to vidět především na trhu práce, kde vzrůstá tlak na zvyšování mezd. To by se mělo projevit na vyšší možnosti spotřebitelů utrácet, a tím pádem i na rostoucí inflaci. ČNB na to bude muset reagovat zvýšením sazeb," říká ekonom Komerční banky Marek Dřímal.

Podle hlavního ekonoma společnosti Cyrrus Lukáše Kovandy přispěla k prolomení hranice 26 korun za euro také středeční zpráva Bank of America, která upozornila na to, že trh možnost srpnového zvýšení sazeb v Česku podceňuje.

"Na trhy ale působí - a zájem o korunu zvyšuje - také střednědobá prognóza Bank of America, podle níž ČNB bude po srpnovém zvýšení sazeb přistupovat ke zpřísňování své měnové politiky pravidelně každé čtvrtletí, dokud dvoutýdenní repo sazba nedosáhne úrovně jednoho procenta. Trh přitom většinově předpokládá, že do konce června 2018 sazba vystoupá pouze k úrovni 0,5 procenta," uvádí Kovanda.

Vývoj kurzu koruny k euru
Vývoj kurzu koruny k euru | Foto: Economia

Stávající prognóza ČNB počítá s prvním zvýšením sazeb v letošním třetím čtvrtletí. Podle ekonomů by měly sazby vzrůst o 0,2 procentního bodu na 0,25 procenta. Tím by se prohloubil rozdíl mezi úročením v Česku a v zahraničí.

Například ECB má nyní depozitní sazbu, za kterou si u ní nyní banky ukládají peníze, stanovenou na minus 0,4 procenta. Rozevírání nůžek mezi sazbami v Česku a v zahraničí pak do země přiláká zahraniční investory, kteří posílí poptávku po koruně. Měna by pak měla posílit.

Základní sazba ČNB, od níž se odvíjí úroky úvěrů v komerčních bankách je od listopadu 2012 na historickém minimu 0,05 procenta. Centrální banka, která potřebovala kvůli hrozícímu propadu cenové hladiny dále uvolnit měnovou politiku, dala v listopadu 2013 před dalším snižováním sazeb přednost umělému oslabování koruny. Českou měnu držela pomocí nákupů eur na devizovém trhu nad 27 korunami za euro až do letošního šestého dubna. Celkem v rámci intervencí nakoupila eura za více než dva biliony korun.

Analytici oslovení na začátku července v průzkumu Reuters předpokládají, že se koruna bude do konce září obchodovat v pásmu 26,45 až 25,85 za euro. V následujících dvanácti měsících by pak měla zpevnit na 25,75 za euro, tedy zhruba na úroveň běžnou před zavedením devizových intervencí ČNB v listopadu 2013.

 

Právě se děje

před 40 minutami

Končící předseda Evropské rady Tusk byl zvolen do čela Evropské lidové strany

Bývalý polský premiér Donald Tusk, který v posledních letech stál v čele Evropské rady, byl ve středu v Záhřebu zvolen kongresem Evropské lidové strany (EPP) do čela tohoto uskupení, sdružujícího evropské středopravé strany. EPP zůstává nejsilnější stranou v Evropském parlamentu.

"Za žádných okolností nesmíme přenechat oblast bezpečnosti a pořádku politickým populistům, manipulátorům a autokratům, kteří se snaží namluvit lidem, že svoboda není slučitelná s bezpečností," zdůraznil Tusk, který byl jediným kandidátem na předsedu EPP. "Neobětujeme hodnoty, jako jsou občanské svobody, právní stát a slušnost ve veřejném životě, na oltář bezpečnosti a pořádku, protože to není třeba, prostě se (vzájemně) nevylučují. Ten, kdo to není schopen přijmout, se fakticky vylučuje z naší rodiny," řekl.

Tusk v předvolebním projevu na kongresu ostře zaútočil proti autokratickým a populistickým vůdcům, aniž by vyslovil jméno maďarského premiéra Viktora Orbána a dalších evropských vůdců "tvrdé linie", poznamenala agentura AP.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

První fáze obchodní dohody USA a Číny možná letos nebude. Rozhovory se podle Reuters komplikují

Spojené státy a Čína možná nedokončí první fázi obchodní dohody letos, ale až v příštím roce. Agentuře Reuters to řekli experti na obchod a lidé blízcí Bílému domu. Zpráva způsobila, že se okamžitě prohloubil pokles na amerických akciových trzích, o zisky přišel dolar, zatímco zájem se zvedl o dluhopisy americké vlády.

Americký prezident Donald Trump a ministr financí Steven Mnuchin na tiskové konferenci 11. listopadu uvedli, že první fáze obchodní dohody by mohla být podepsána během pěti týdnů. Tato doba již uplynula, na podpis dohody se ale stalé čeká a rozhovory se podle zdrojů Reuters možná komplikují. Peking totiž požaduje výraznější snížení cel, na což Washington reaguje zvyšováním vlastních požadavků.

Dokončení dohody by mohly komplikovat rovněž diplomatické spory související s protesty v Hongkongu proti omezování svobod ze strany pevninské Číny. Americký Senát schválil zákon, jehož cílem je chránit v Hongkongu lidská práva. Čínské ministerstvo zahraničí si následně předvolalo představitele amerického velvyslanectví v Pekingu a vyzvalo Spojené státy, aby se do situace v Hongkongu přestaly vměšovat.

Další zprávy