Odškodnění po americkém vzoru? Proti Volkswagenu se musí spojit celá EU, říká Jourová

ČTK ČTK
Aktualizováno 5. 9. 2016 20:32
Podle eurokomisařky Věry Jourové automobilka Volkswagen porušila v souvislosti se skandálem s emisemi ve většině zemí EU zákony na ochranu spotřebitele. Její úřad, který je za tuto oblast zodpovědný, nyní vyhodnocuje informace ze všech unijních států. Jourová německému listu Die Welt řekla, že považuje za nutné, aby EU proti automobilce koordinovaně zakročila.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Reuters

Brusel - Německá automobilka Volkswagen manipulacemi s emisemi u naftových aut porušila ve většině zemí Evropské unie evropské zákony na ochranu spotřebitele, řekla německému listu Die Welt eurokomisařka pro spravedlnost, spotřebitele a rovnost pohlaví Věra Jourová.

Na dnešní tiskové konferenci v Bruselu pak eurokomisařka novinářům sdělila, že pro spotřebitele v EU bude složitější vymoci na firmě odškodnění podobné tomu, které získali spotřebitelé v USA. Rozhodovat totiž nakonec budou muset soudy v jednotlivých členských zemích unie.

"Jedno se ukazuje už teď: Volkswagen ve většině členských zemí (EU) jasně porušil evropské zákony na ochranu spotřebitele. Považuji proto za nutné, abychom na evropské úrovni koordinovaně zakročili," řekla deníku Die Welt česká eurokomisařka.

Kauzu Volkswagenu Jourová podle svého vyjádření před novináři považuje za "celoevropskou výzvu", která se dotkla spotřebitelů ve všech unijních zemích. Z pohledu komise se věc týká především směrnic o nekalých obchodních praktikách a o zárukách na zboží.

Přístup úřadů jednotlivých členských států k "dieselgate" se ale podle české eurokomisařky liší. Proto se s žádostí o zpětnou vazbu obrátila na spotřebitelské organizace v jednotlivých zemích.

Volkswagen označil obvinění ze strany Jourové za nepodložená. Mluvčí firmy podle agentury Reuters zdůraznil, že automobilka vede s bruselskými úřady pravidelné a konstruktivní rozhovory.

Automobilové emise se loni dostaly do centra pozornosti, když německý koncern Volkswagen v září přiznal, že do zhruba 11 milionů naftových aut po celém světě nainstaloval software umožňující manipulovat s testy emisí oxidů dusíku. Při jízdě přitom auta produkují výrazně více emisí než při kontrolních testech.

Volkswagen už v červnu přistoupil na to, že v USA za urovnání vládních a spotřebitelských žalob souvisejících se skandálem zaplatí až 15,3 miliardy dolarů (přes 366 miliard korun).

Podle informací Die Welt z Evropské komise firma zákony na ochranu spotřebitele porušila ve 20 zemích EU. Mluvčí komise toto číslo zatím nepotvrdila, Jourová sama dnes hovořila o "většině členských států".

Právě na jejich úrovni ale platí velmi rozdílné právní postupy, upozornila eurokomisařka. "Chci, aby úřady v jednotlivých státech dokázaly zajistit co nejlepší ochranu spotřebitelů a odškodnění v rámci svého právního rámce. A také co nejrychleji to bude možné," prohlásila. Myslí si přitom, že svou roli bude hrát i postoj právě samotných spotřebitelů.

Pokud jde o možnost odškodnění, liší se podle Jourové evropský systém od amerického. "V EU není možnost kolektivního odškodnění upravena podobným způsobem. V některých zemích musí vzít spotřebitelé věc do vlastních rukou a obrátit se na soud, aby rozhodl o jejich právu na odškodnění," poznamenala.

Evropská komise Volkswagen v létě vyzvala, aby zvážil přiměřené odškodnění pro své zákazníky. Podle mluvčí komise ale odpověď firmy nebyla povzbudivá, a je proto na spotřebitelích, jak budou reagovat.

Jourová se ve čtvrtek sejde se zástupci organizací na ochranu spotřebitelů, později v měsíci - 29. září - ji čekají také jednání s představiteli odpovědných úřadů členských zemí; tento měsíc se pravděpodobně sejde také se zástupci Volkswagenu. Diskutovat by se mělo o tom, jak by Evropská komise mohla pomoci při prosazování zájmů spotřebitelů, včetně možného odškodnění.

 

Právě se děje

před 12 minutami

Na Letišti Václava Havla ohlásili evakuaci Terminálu 2. Stovky lidí stojí před budovou. Důvod zatím letiště neupřesnilo.

Aktualizováno před 20 minutami

Veterináři začnou v úterý vybíjet drůbež ve Slepoticích kvůli ptačí chřipce

Vybíjení drůbeže kvůli ptačí chřipce v chovu společnosti Moras Moravany začne v úterý. Informoval o tom předseda představenstva Zdeněk Barták. Na farmě ve Slepoticích firma chová zhruba 7000 krůt a asi 130 000 brojlerů. Ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD) a ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád v pondělí oznámí výsledky testů uhynulé drůbeže.

Podle starostky Slepotic Jany Bořkové už obec připravuje podmínky pro veterináře, hasiče a vojáky, kteří by tam zasahovali, pokud se nemoc potvrdí.  Chovatel oznámil úhyn drůbeže vyšší než tři procenta. Hynout začali krocani v halách ve Slepoticích, kde má firma také zázemí. Dalších 120 000 kusů drůbeže firma chová ve velkochovu v Moravanech. O jeho vybití se teprve rozhodne.

Veterináři také v pondělí potvrdili ptačí chřipku H5N8 v chovu na Pardubicku, jde o letošní druhé ohnisko. Komerční chov se skoro 140 000 kusy drůbeže vybijí.

Zdroj: ČTK
před 42 minutami

Vláda schválila zvýšení životního minima, od dubna vzroste na 3860 korun

Životní minimum v České republice se od 1. dubna zvedne o 13,2 procenta. Nově tak dosáhne 3860 Kč měsíčně. Existenční minimum se zvedne na 2490 Kč. Po jednání vlády o tom informoval vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Návrh ministerstva práce a sociálních věcí podle něj reaguje na růst cen.

Minimum se zvýšilo naposledy v lednu 2012, a to o devět procent. Od té doby se ceny zvedly o 13,2 procenta, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí v podkladech pro rozhodování vlády. Po růstu minima by mohlo přibýt 500 až 600 příjemců příspěvku na živobytí, u přídavku na dítě asi 11 000 a u porodného asi 2000. Letošní výdaje by se tak zvedly o 390 milionů korun, resort práce a sociálních věcí na to peníze v rozpočtu má.

Zdroj: ČTK
Další zprávy