Praha - Už sedmnáctým rokem se nadace Open Society Fund (OSF) snaží pomáhat rozvíjet talent českých studentů prostřednictvím pobytů na prestižních univerzitách ve Velké Británii a USA.

Jak se změnili mladí nadaní Češi, kterých od roku 1993 pracovníci nadace poznali stovky? "Rozdíly mezi těmi, kteří se hlásili na začátku a mezi lidmi, kteří se hlásí teď, jsou obrovské," míní Zdenka Almerová, která má studentské programy v OSF na starosti.

Kolik českých studentů ročně takto "vyšlete" na studia?

Asi 12 – 15.

Jaký přesně je systém výběru? Kdo je v porotě, čí je metodika?

Program je vyhlašován veřejně (inzerát v denním tisku, přímé oslovení středních škol, informace na www stránkách nadace). Podmínkou účasti v programu je vyplněná přihláška včetně příloh, kterou studenti musí ve stanoveném termínu zaslat nadaci. Konkurzní řízení probíhá dvoukolově. V prvním kole jazykové testy (SLEP test) ověří znalost angličtiny zájemců o získání stipendia. Test se zaměřuje na porozumění čtenému textu, znalost gramatiky a jeho součástí je i napsání eseje. Studenti, kteří získají v ohodnocení testu nejvíce bodů, jsou pozváni na osobní pohovory, které vedou zástupci zahraničních škol. Konečný výběr studentů je zcela v kompetenci zahraničních partnerů Nadace OSF Praha.

Kolik peněz ročně do programu vkládáte?

Nadace zajišťuje program po administrativní stránce, což znamená, že:

- připravujeme prezentaci programu

- vyhlašujeme konkurz

- organizujeme jazykové testy

- zajišťujeme pohovory se zástupci zahraničních škol

- před nástupem na studijní program organizujeme informativní schůzku nově vybraných studentů a jejich rodičů s absolventy pobytů

- udržujeme síť absolventů a sledujeme jejich další kariéru

Ročně stojí administrativní zajištění programu cca 100 000 Kč.

Odkud se vzaly a berou peníze na mnohaleté úspěšné pokračování programu?

Důležitou roli v programu hrají dlouholetí zahraniční partneři Nadace Open Society Fund Praha, kterými jsou HMC a ASSIST. Vyhledávají školy, které poskytnou vybraným studentům stipendium. Ze stipendia hradí studenti náklady na školné, ubytování a stravování. Stipendium se pohybuje v USA mezi 35 000 - 45 000 USD, v Británii je to mezi 20 000 - 30 000 liber. Poplatek, který požadují zahraniční partnerské asociace, zahrnuje minimální kapesné, zdravotní pojištění, cestovní náklady, účast na třídenní informativní schůzce před zahájením školního roku a poplatky partnerům, kteří zajišťují výběr studentů/studentek a během studia jejich supervizi. Tento poplatek (6000 USD nebo 2000 liber) hradí většinou rodiče studenta, anebo v případě, že student pochází z rodiny s nižším příjmem, může požádat o odpuštění části poplatku. Za tímto účelem byl zřízen Fond středoškolských stipendií, kam přispívají absolventi programu a donoři. Dlouholetým přispěvatelem je Pioneer Investment.

Ekonomická krize váš program nepostihla?

Nemám pocit, že by krize měla na program vliv, počet přihlášek je téměř stejný, většinou se o program ucházejí studenti ze středních a vyšších příjmových vrstev. Bývají to studenti z rodin, které kladou důraz na získání dobrého vzdělání. Naštěstí i přijímací školy mají o české studenty zájem a jsou ochotny i nadále stipendium poskytovat.

Co vás mladí lidé, které tolik let vysíláte do zahraničí, naučili?

Spíš sleduji obrovské rozdíly mezi mladými lidmi, kteří se hlásili do programu na začátku a mezi lidmi, kteří se hlásí teď. Jednak je daleko vyšší konkurence, zlepšila se naprosto jednoznačně úroveň angličtiny, a ti, kteří se k nám hlásí, jsou velmi ambiciózní a váží si možnosti získat dobré vzdělání. Navíc mají v sobě pocit, že něco získali a to by měli vracet, proto řada z nich zůstává v kontaktu s nadací i po ukončení studia a hlásí se jako dobrovolníci. Já osobně je velmi obdivuji, nedokážu si sebe samu představit v jejich věku vycestovat na rok pryč.

Co se podle vás oni naučili v zahraničí především - co by nezískali zde?

To se dá těžko shrnout do pár řádků. Možná bych použila citaci pana profesora Josefa Jařaba, který byl členem správní rady nadace a k programu napsal následující: "Pobytové studijní programy pro středoškoláky v zahraničí jsou snad ještě odvážnější, než jsou nabídnutá vysokoškolská studia v mezinárodním prostředí. Otevírají oči pro srovnání chlapcům a děvčatům v době jejich mimořádné vnímavosti k rozdílům a k novým zkušenostem. Přispívají jistě výrazně k formování osobností, k otevírání jejich rozhledu a posilování jejich soudnosti, vedou k obohacení o něco 'cizího', co přestává být cizím a patří všem. Z výpovědi studentů plyne jasně poznatek, že dovedou ocenit nejen to, co je lepší jinde, ale zvyšuje se i citlivost k hodnotám vlastní kultury. Je zřejmé, že se převážná část studentů vrací domů s otevřenější myslí a s potencionálem stát se občany svobodné, otevřené společnosti založené na hodnotách principy demokracie, spravedlnosti, sebevědomého respektu k jiným." Stručně řečeno, naučili se být samostatnými, zodpovědnými a posílila v nich touha po vzdělání – po dobrém vzdělání.

Máte pocit, že Česká republika umí nakládat se svými "talenty", využívat je, pěstovat?

Tak ten pocit rozhodně nemám. Řada studentů po ukončení středoškolského vzdělání se díky tomuto pobytu dostane na prestižní zahraniční univerzity a po jejich absolvování se vrací do Čech, kde řada z nich se snaží o uplatnění ve státní správě. Bohužel, podle toho, co říkají, se tam dost často nudí, není jim dána příležitost. Jinak jsou na tom ti, kteří se nechají zaměstnat u mezinárodních společností.

Jak je zajištěna udržitelnost vašeho programu i do budoucna?

Tady je asi zásadní spolupráce s našimi zahraničními partnery, bez té si program neumím představit.

Vyšlo v letním vydání časopisu o společenské odpovědnosti firem CSR Fórum.