Celkově NIP zahrnuje v celé ČR téměř 20 000 projektů za osm bilionů korun, z toho 77 procent je určeno na výstavbu dopravní infrastruktury.
Návrh stavebního zákona počítá s tím, že se územní řízení, stavební řízení a posouzení vlivů na životní prostředí (EIA) sloučí do jednotného povolovacího řízení a stavební řízení by se mělo zrychlit. Podle kritiků návrh zákona nahrává developerům. Poukazují přitom na skutečnost, že na jeho vytváření se podílela advokátní kancelář Havel & Partners najatá Hospodářskou komorou. Mezi klienty kanceláře byla v minulosti řada developerů a firem ze stavebnictví.
Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) ovšem již dříve uvedla, že hlavním strůjcem zákona je ministerstvo a návrh je s komorou pouze konzultován.
"Všechny zásadní investice v ČR v nadcházejících letech jsou zcela závislé na reformě stavebního řízení. Bez nového stavebního zákona nebudou moci být navrhované investice realizovány nejen do roku 2030, ale podle dosavadní české zkušenosti ani do roku 2050, případně vůbec," uvedl mluvčí komory Miroslav Diro.
Podle něj trpí podinvestovaností především dopravní infrastruktura. "Podle odhadů komory se tato podinvestovanost pohybuje v řádu bilionů korun. Jedná se nejen o investice do rozvoje a dokončení páteřní sítě, ale i o reinvestice do současné sítě, která je často na tristní úrovni, je zastaralá a potřebuje zásadní rekonstrukci či celkové nahrazení," uvedla.
Komora dále upozornila, že dnes stavební řízení trvá v průměru 5,4 roku, v případě větších projektů a infrastrukturních staveb, se kterými investiční plán počítá, je to za současné legislativy i deset nebo 15 let.
Hlavní ekonom Deloitte David Marek upozornil, že ucelený strategický materiál o budoucnosti české ekonomiky dlouho chyběl a je tedy dobře, že NIP vznikl. "V obecné rovině dobře pojmenovává výchozí stav a klíčové trendy. V praktické rovině je to zatím více méně jen seznam možných staveb," uvedl.
Pro zlepšení stavu ekonomiky by si ale podle něj zasloužily podstatně větší důraz školství, věda a výzkum.
Bez financování je to jen katalog
Podle analytiků oslovených agenturou ČTK je navíc investiční plán bez zajištění financování jen katalog projektů a soubor zbožných přání.
"Plán je určitě přínosný v tom, že na jednom místě prezentuje souhrn všech investic, o které by stát a samosprávy stály," uvedl analytik České spořitelny Michal Skořepa. Nyní ale bude podle něj třeba také vyřešit financování a výběr projektů. "Už dnes jsou totiž kapacity českého stavebnictví a dalších relevantních oborů do značné míry vyčerpané," dodal.
Nicméně NIP může podle Skořepy poskytnout užitečnou inspiraci pro veřejné investice v letech, kdy české ekonomice bude hrozit recese kvůli nedostatku soukromé poptávky. "Z mého pohledu hrozí riziko, že ve stínu projektů uvedených v Národním investičním plánu ustoupí do pozadí jeden typ investice, který Česko potřebuje už dlouhá léta, a to sice razantní zvýšení úrovně učitelských platů," dodal.
"Národní investiční plán v objemu jeden a půl násobku ročního HDP bez zajištěného financování je v tomto okamžiku především souborem zbožných přání," uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Ekonomické opodstatnění podle něj plán získá až podle toho, jak se s ním bude v budoucnu pracovat. "Bez ohledu na budoucí využití tohoto plánu ovšem platí, že se jedná o docela šikovný marketingový nástroj premiéra Andreje Babiše, který soustředí pozornost veřejnosti na v principu žádoucí téma investic, což se opozici těžko kritizuje," dodal.
Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská upozornila, že zdroje státního rozpočtu kvůli růstu mandatorních výdajů stále více ubírají peníze na podobné iniciativy. "Plány jsou jedna věc a realita druhá. První, na co na razíme, je projektová kapacita státu a soukromých subjektů. A ani novelizace stavebního zákona nepomůže. Na další priority kromě dopravy navíc zbude už výrazně méně," uvedla. Mezi prioritami plánu jí chybí digitalizace, včetně digitalizace státní správy, podpora inovací a rizikového kapitálu v Česku.
