Jak investovat do známek: Kromě peněz jde i o emoce, rozhodnout pak mohou i drobné

Alžběta Vejvodová
12. 9. 2021 8:59
V obchodu se známkami se ve světě točí miliardy dolarů. I v Česku už roste komunita významných investorů - často z řad předních podnikatelů -, kteří neváhají utratit miliony korun ročně. "Rozjednat obchod za miliony dolarů se nedá jen tak ‘z ulice‘. Potřebujete doporučení, konexi, garanci," říká o pronikání do nejvyšších filatelistických kruhů soudní znalec a zprostředkovatel David Kopřiva.
Soudní znalec a mezinárodně uznávaný odborník v oboru filatelie David Kopřiva
Soudní znalec a mezinárodně uznávaný odborník v oboru filatelie David Kopřiva | Foto: Lukáš Bíba

Přední podnikatelé si v síti aukcí i diskrétních privátních obchodů budují renomé, které je začíná dostávat k nejvzácnějším známkám světa. Kromě peněz se ale argumentuje i radostí a velký význam ve známkovém byznysu mají i emoce. Obchod za stovky milionů korun tak nakonec mohou rozhodnout drobné.

Nejistota vyvolaná pandemií loni známkám přála. Jen loni na jaře hodnota světových obchodů s nimi vyskočila během jediného měsíce zhruba o pětinu. Jak to vypadá nyní, když se pandemie pomalu uklidňuje?

Růstový trend pokračuje. Příliv volných peněz na trhu a zároveň nízké úroky ze strany centrálních bank stále zvyšují likviditu na finančních trzích. Investoři ve velkém hledají alternativní možnosti, které by přinesly zajímavý výnos. To zůstalo od loňska zachováno. Standardní investiční směry, jako je americká, evropská klasika a britské kolonie, první vydání různých zemí a další nové trendy, jako je Indie nebo Austrálie, ale i naše domácí československé známky, od loňska minimálně 20 procent přidaly.

To mluvíme o objemu realizovaných obchodů se známkami, nebo o jejich ceně?

Růst vidíme všude - ve výsledcích firem, v cenových úrovních, které jsou ochotni nabízet klienti na privátním i veřejném trhu za položky. Vidíme ho i v zahraničních katalozích vydávaných každý rok světovými odbornými vydavatelstvími a tvůrci tržních dat. Ze všech stran se nám potvrzuje solidní růst a odborný konsenzus předních osobností ve světovém filatelistickém byznysu je, že bude mít velkou setrvačnost.

Neubývá s růstem cen ale těch opravdu zajímavých investičních příležitostí?

Ubývá, ale dají se najít. Třeba v říjnu bude v Ženevě aukce světového významu v aukční síni Davida Feldmana, kde se bude dražit sbírka známek Britské Guyany. Pochází z ní i nejdražší známka světa, která se v červnu prodala za více než osm milionů dolarů v newyorské Sotheby’s. Takřka celý zbytek té sbírky, nyní v majetku katarských emírů al-Sání, se bude dražit v Ženevě. Ta aukce bude za mnoho milionů liber. Už teď velcí hráči na trhu uvažují o tom, kterou raritu si z ní koupí. Pak jsou různé exkluzivní informace, které kolují v kuloárech. V určitých kruzích se třeba ví, že jsou těžce podceněné staroaustralské a staroindické známky. Po celém světě se objevují agenti, kteří je skupují.

Česká centrální banka už začala s utahováním měnové politiky, další země se zřejmě brzy přidají. Tradiční investice se tak znovu stanou pro investory přitažlivými. Nehrozí tak, že začnou ceny známek přece jen klesat?

Někdo může třeba uvažovat, že dá do známek méně peněz, či dokonce něco prodá, protože jeho firma platí úvěry s většími úroky. Jenže také si musí být vědom toho, že později mu už třeba takovou známku, jakou by teď prodal, nikdo nenabídne. A když, tak za víc.

Dobré známky není snadné získat. Známky mají vnitřní hodnotu, spočívající v povědomí o jejich postavení na trhu, v dějinách filatelie a v jejich příběhu. Mají význam a za ten se platí. Růst cen se může zastavit, ale dolů nepůjdou. Známky dlouhodobě prokazují odolnost v krizích, v časové lince posledních sta let, překonávají epidemie, války, ekonomické turbulence. Naposledy jejich ceny vyskočily za hypoteční krize v roce 2009 a ani po covidové krizi ty dobré neklesnou.

Ale třeba ta nejvzácnější známka Britské Guyany, o níž jsme mluvili, se teď prodala zhruba o 1,2 milionu dolarů levněji než před sedmi lety. Nemůže to svědčit o nástupu sestupného trendu?

Rozhodně ne. Unikáty se chovají specificky, objevují se často po mnoha letech, jsou extrémně drahé, jen pro superbohaté, a nelze jimi poměřovat trh jako celek. U Guyany došlo k tomu, že její majitel, slavný americký módní návrhář Stuart Weitzman, známku na zadní straně velmi necitlivě signoval, aby svou značku přidal k legendám dějin filatelie. V očích několika velkých potenciálních kupců ji tímto poškodil, a tak byla poptávka menší. Nejde rozhodně o trend. V červnu se například v německé aukci Gartner prodal mauricijský „Ball Cover“ za 10 milionů eur, tedy za čtyřnásobek ceny z roku 2006.

Co tvoří vzácnost, hodnotu známky?

Vzácnost je otázka počtu kusů, kolik se té které známky zachovalo. Tržní cena je pak závislá zejména na poptávce a ta má několik zdrojů. Vzácnost je jeden z nich, dále by známka měla za sebou mít jistou cenovou tradici, již zmíněný kontext, příběh. Známky, které mají zajímavý příběh a patřily do sbírek zajímavých a historicky významných sběratelů, jsou vysoce poptávané, byť třeba nejsou úplně nejvzácnější.

David Kopřiva

Je soudní znalec a mezinárodně uznávaný odborník v oboru filatelie. Pohybuje se ve velké filatelii, v roce 2016 například zprostředkoval nákup legendárního červeného a modrého mauritia do rukou českého sběratele. Šlo o obchod téměř za čtyři miliony dolarů. 

Kopřiva je ale také sám vášnivým sběratelem. První známku - bulharskou s mořským koníkem - mu v deseti letech koupil otec. Později se Kopřiva začal specializovat zejména na rakouské známky. Od 90. let se filatelii věnuje na profesionální úrovni.

V Česku je asi sto větších sběratelů, kteří investují každý několik milionů korun ročně. Vedle nich jsou tu tisíce drobnějších investorů.

To platí i o té Britské Guyaně, která se teď bude dražit v Ženevě. První emise Britské Guyany jsou desítky až stovky kusů, což je na filatelistické poměry u vzácných a drahých známek poměrně hodně. Přesto jsou tyto známky tak prestižní, že mají vyšší cenu než třeba některé turecké známky, které jsou světovým unikátem. Poptávku ale stimulují i informace. To byl nedávno případ některých maltských známek. Objevila se zpráva, že je jich podstatně méně, než se soudilo, a tudíž jsou vzácnější. Všichni je začali kupovat a najednou se jejich cena znásobila a na trhu takřka nejsou k dostání.

Jak si na filatelistických trzích stojí české známky?

V našich podmínkách prokázaly velkou perspektivnost, jsou pro naše investory nejsrozumitelnější, mají české atesty, český příběh. Ty nejvzácnější československé známky, třeba z přetiskového vydání Pošta československá 1919, za poslední čtyři pět let podražily až o dvě stě procent. Tady došlo ke změně trendu. Zatímco od druhé světové války se známky z Československa především vyvážely, teď se vrací zpět.

Znamená to, že byznys s nimi dělají hlavně Češi?

Ano, bohatí Češi, patrioti, kteří chtějí inteligentně alokovat kapitál. Jde o lidi, kteří jednak do známek investují a jednak je se zájmem sbírají. Nakupují je dokonce v takové míře, že jsme si za to vysloužili mezinárodní uznání od světové filatelistické komunity.

Jak velký je český trh? Kolik investorů na něm je?

Obrat českého trhu je zhruba 800 milionů korun ročně. Tvoří ho asi 100 větších sběratelů, kteří investují každý několik milionů korun ročně, a tisíce těch drobnějších. Ti investují v řádech desítek a stovek tisíc korun za rok.

Pokud chce někdo investovat do známek, kolik by si měl připravit peněz do začátku?

Aby sbírka měla investiční výkon, tak je potřeba vnitřní diverzita toho, co se nakoupí. Potřebujete první známky různých zemí, potřebujete vysoké koloniální nominály a speciality, potřebujete mauritie - tedy alespoň ty levnější -, potřebujete Austrálii, protože je v trendu, potřebujete Československo, protože jste patriot. V každém tom směru tam musí být něco skutečně hodnotného. Ideální počáteční investici bych tedy viděl zhruba na pět milionů korun.

A jaký je minimální investiční horizont?

Pět let, ale spíš více. Filatelie ukáže, co umí, nejlépe s odstupem generace. Ukazuje se, že některé známky - v minulosti to byly třeba ty staroitalské, ale i koloniální - vykážou za jednu generaci nárůst až o mnoho tisíc procent.

Jsou veřejné aukce místem, kde se nabízí nejhodnotnější kousky? Jakou roli má neoficiální - privátní trh?

Je to tak půl na půl. Existuje komunita top sběratelů, kteří se navzájem znají. Jde o tisíce lidí po světě, kteří mají ty nejlepší filatelistické kousky. V této vrstvě sběratelů panuje znalost, kdo co může koupit a kdo co shání. Obchody se procesují velmi diskrétně. Když někdo chce koupit či prodat nějakou významnou známku, tak přes své agenty opatrně formuluje poptávku či nabídku v podobě předběžných a neurčitých náznaků. Často se stává, že se prodávající a kupující vůbec nesetkají. To byl i příklad akvizice červeného a modrého mauritia do českých rukou roce 2016. Kupující - můj klient - se nikdy nesetkal s původním majitelem. A dokonce se navzájem ani nezná celá mezinárodní struktura, která ten obchod zprostředkovala.

Proč se nedalo jít přímo?

Protože poptávka z Česka po tak vzácné známce byla úplná novinka. Lidé kolem původního majitele nás neznali. Museli jsme se obrátit na někoho, komu důvěřují. Rozjednat obchod za miliony dolarů se totiž nedá jen tak "z ulice". Potřebujete doporučení, konexi, garanci, že ta poptávka není nějaký blábol, že za ní jsou reálné peníze.

Jak dlouho trvá, než se podaří vyjednat takový obchod?

Když máte dobrou známku, v privátním obchodě ji prodáte v řádu hodin.

Takhle rychlý byl i váš nákup mauritiů?

Ne, to trvalo měsíc. Nebyla shoda na ceně. Původní majitel řekl, já vám to prodám, ale chci o sto procent víc, než za kolik jsem to koupil před pěti lety. A to bylo opravdu hodně, takže jsme vyjednávali, aby nám vyšel vstříc.

Jakými argumenty se snižuje cena něčeho tak raritního?

Poukazuje se třeba na to, že investor je sice bohatý, ale není hloupý, a než dát příliš mnoho peněz, tak to už si raději koupí něco jiného. Ale že pro filatelii to bude škoda, protože se ta známka mohla dostat do sbírky světového významu. Ať se nad tím prodávající zamyslí ze širšího kontextu. Důležitá je také argumentace tím, že by z toho obchodu kupující za tak vysokou cenu neměl radost, případně za jakou cenu by radost měl. Filatelie je hodně o emocích. U mauritia nakonec odcházela druhá strana od stolu kvůli 20 tisícům dolarů, což bylo v podstatě nic, protože šlo o obchod téměř za čtyři miliony dolarů.

Jaká je při takových obchodech provize zprostředkovatelům?

V řádu procent z ceny transakce, obvykle se pohybuje mezi dvěma a čtyřmi procenty. Na každý obchod se provize sjednává individuálně a uzavírá se na to smlouva. Obecně platí, že čím větší obnos, tím menší procento provize.

A jak je to při prodeji přes aukční síně?

Tam je zpravidla přirážka pro aukční firmu ve výši 20 procent z prodejní ceny pro kupujícího. Dalších 10 procent platí prodávající. Takže aukční firma má odměnu 30 procent, ale je v tom DPH a všechny náklady, na katalogy, zaměstnance a podobně.

Máte teď nějaký "soukromý" tip na investici do známek, která by mohla být do budoucna výnosná?

Obecně vše s dobrým původem ze slavných sbírek či exponátů, USA ve špičkové kvalitě, speciality britských kolonií, německé kolonie a okupace, Rusko, dále Austrálie, Egypt, malajské státy, japonská okupace v Malajsii. Já osobně ale ještě víc věřím Indii a sám její známky do roku 1948 kupuji, neboť si myslím, že jsou nyní podceněné.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Zrušení ústavního práva na potrat vyvolalo protesty napříč Spojenými státy

V amerických městech se čekají další protesty spojené s pátečním verdiktem nejvyššího soudu, který po téměř 50 letech zrušil ve Spojených státech ústavní právo na potrat. Už během sobotního dopoledne se lidé opět scházeli před budovou soudu ve Washingtonu, přičemž vedle stovek nespokojených přišla podle médií i menší skupina lidí, kteří verdikt umožňující zakazovat interrupce vítají. Nové manifestace přicházejí po pátečních protestech, ale i oslavách v New Yorku, Bostonu, Atlantě nebo Los Angeles.

Nejvyšší soud poměrem pěti hlasů ku čtyřem zneplatnil precedenční verdikt z roku 1973, který vytvořil právo na ukončení těhotenství přibližně do 23. týdne. Páteční stanovisko představuje velmi vzácné rozhodnutí, které zrušením platného precedentu práva Američanů nerozšiřuje, ale omezuje. Verdikt dává možnost americkým zákonodárcům potraty libovolně regulovat a v několika státech s republikánským vedením už jsou nyní tyto procedury zakázané.

Před budovou soudu nedaleko washingtonského Kapitolu po zveřejnění verdiktu slavili členové takzvaného hnutí pro život, pro které šlo o dlouho očekávaný moment, zatímco zastánci práva na potrat vývoj těžce vstřebávali. Protesty proti rozhodnutí nejvyššího soudu se do večera rozšířily do mnoha koutů Spojených států. Průzkumy veřejného mínění v USA dlouhodobě ukazují většinovou podporu práva na interrupce, byť se čísla mohou stát od státu výrazně lišit.

Bezpečnostní složky se v souvislosti s očekávaným výbušným verdiktem připravovaly na násilí a noc na sobotu v tomto směru přinesla několik menších incidentů. V Jacksonu ve státě Mississippi podle televize CNN nad ránem neznámý muž vystupující proti potratům najel autem do dobrovolníka místní kliniky. Web Huffington Post pak informoval o dění v Cedar Rapids ve státě Iowa, kde nějaký muž najel do žen pochodujících za právo na interrupci.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Čeští hokejbalisté porazili ve čtvrtfinále MS Finsko 9:1

Čeští hokejbalisté zvítězili ve čtvrtfinále mistrovství světa v kanadském Lavalu nad obhájci stříbra Finy jednoznačně 9:1 a na čtrnáctém světovém šampionátu postoupili potřinácté mezi nejlepší čtyři celky. Pěti góly zazářil Dalimil Zvonek. Šest bodů za šest asistencí si připsal Martin Kruček.

Češi, kteří ovládli základní skupinu A1 bez porážky, s Finy prohráli před třemi roky na minulém MS v Košicích v semifinále 1:2 v prodloužení. Po následné porážce v duelu o 3. místo s Kanadou (2:3 v prodloužení) skončili teprve podruhé v historii bez medaile. V roce 2005 v Pittsburghu obsadili páté místo.

V Lavalu museli svěřenci trenéra Jiřího Mašíka dohánět ztrátu. Při vyloučení Henrika Kärkkäinena nevyužili přesilovou hru a v čase 9:07 otevřel skóre Sami Pietsalo. Český výběr ve 14. minutě bleskově během 11 sekund otočil stav. Při trestu Juusa Nieminena vyrovnal Jan Müller a vzápětí se zapsal mezi střelce Tomáš Zajíček.

Ve druhé třetině pojistil náskok dvěma góly Zvonek, který skóroval v 18. a 27. minutě. Mezitím se Mašíkův výběr ubránil ve dvou oslabeních při pobytu Ondřeje Pražáka a Radomíra Vaňka na trestné lavici.

Po 59 sekundách závěrečného dějství při vyloučení Mikka Hyvönena zvýšil Tomáš Fejfar. V čase 32:23 dovršil hattrick Zvonek a za čtyři minuty přidal ičtvrtou trefu. Potom se prosadil Lukáš Lhota a ve 43. minutě korunoval své střelecké představení Zvonek.

před 3 hodinami

Českou obec sokolskou povede v dalších třech letech opět Hana Moučková

Českou obec sokolskou povede i v nadcházejících třech letech starostka Hana Moučková. Bude to její páté funkční období. Delegáti o tom rozhodli dnes na 13. sjezdu, který se uskutečnil v Tyršově domě v Praze. Oznámil to mluvčí obce Jiří Reichl.

Moučková vede sokoly již od roku 2011. Je také první ženou, která tento post zastává od založení organizace před 160 lety.

Sokol, který se řadí mezi nejstarší spolky v Česku, vznikl 16. února 1862, kdy Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner založili Tělocvičnou jednotu pražskou se znakem sokola v letu. V současnosti má Česká obec sokolská 152 tisíc členů.

Od ostatních sportovních organizací se Sokol odlišuje mimo jiné tím, že se věnuje i kulturně-společenským aktivitám. Pod hlavičkou České obce sokolské tak působí asi dvě stovky divadelních, loutkářských, folklorních a hudebních nebo pěveckých sborů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy