Na prioritním doručování do druhého dne se podle předsedkyně odborů Jindřišky Budweiserové nemá nic měnit. "Nesouhlasíme s rušením pracovních míst, je to další úsporné opatření České pošty. Zrušení 300 poštovních poboček a zavedení systému doručování D+3 znamená zhoršení dostupnosti a kvality poštovních služeb. Masivní rušení pracovních míst povede ke zvýšení stresu a zátěže zaměstnanců, které jsou už dnes extrémní. Bez změny systému financování veřejných poštovních služeb nebudou mít dlouhodobější efekt," uvedla Budweiserová.
Pošta zavedla dvourychlostní doručování v roce 2020. Vedle prioritního, kde musí podle podmínek poštovní licence doručit 92 procent zásilek do druhého dne, jde o levnější ekonomické.
Zatímco poslání prioritní zásilky do 50 gramů vyjde nyní na 30 korun, u ekonomické je to 23 korun. Podle údajů Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) lidé posílají dopisy častěji ekonomicky než prioritně.
Pošta chce od poloviny roku snížit počet poboček o 300 na zhruba 2900. V souvislosti s tím hodlá snížit počet pracovních míst na pobočkách o 950 a dalších zhruba 500 lidí propustit právě v doručování. V současnosti na poště pracuje okolo 23 000 lidí. Snížením minimálního počtu poboček o 300 se má dnes zabývat vláda.
S rušením poboček nesouhlasí část dotčených obcí. Pošta je však podle pověřeného ředitele Miroslava Štěpána ochotna se starosty mluvit už jen o tom, kterou pobočku ponechat a kterou zrušit. Počty už ale měnit nechce. "K diskusi není počet poboček, ale to, které budou zrušené," uvedl Štěpán dnes v diskusi na serveru Blesk.cz. Konečný seznam rušených pošt by měl být k dispozici zhruba do konce dubna.
Z rušených poboček má pošta asi 30 procent ve svém vlastnictví. Ty chce po jejich ocenění prodat. Výnos by se podle mluvčího firmy Matyáše Vitíka mohl pohybovat okolo jedné miliardy korun.
