Brno - V Česku padlo další průlomové rozhodnutí úřadů. Zemědělci dostali povolení vyzkoušet pěstování geneticky upravených brambor.
Povolení pro pěstování geneticky upravených brambor vydalo ministerstvo životního prostředí na základě žádosti zemědělců.
Podle informací deníku Aktuálně.cz se žádost vztahuje na zkušební pěstování (takzvané polní pokusy) na deseti hektarech pozemků, zemědělci přitom původně požadovali povolení pěstování na třiceti hektarech.
O povolení zkušebního pěstování GMO brambor usilovaly tři společnosti - Proagro Radešínská Svratka a zemědělská družstva v Novém Městě na Moravě a ve Velké Losenici.
Bramborová Vysočina
Dva žadatelé nakonec od žádosti ustoupili, povolení tak platí pouze pro jednu společnost. Ministerstvo ale zatím s tím, že rozhodnutí nebylo doručeno, nesdělilo, která firma povolení obdržela.
Povolení platí pouze na letošní rok.
Geneticky upravené brambory mají na rozdíl od klasických odrůd jinou kvalitu škrobu, která je výhodnější pro výrobce papíru či lepidel.
Ve výrobě potravin se používat nebudou. "Neočekávají se žádné nežádoucí vlivy na životní prostředí, lidské zdraví nebo zdraví zvířat," uvedli zemědělci ve svém oznámení.
Trojice agrárníků, kteří o povolení pěstovat GMO brambory původně požádali, provozuje škrobárnu v Hodíškově.
Nejmenší provoz na výrobu bramborového škrobu v Česku má přidělenu evropskou kvótu na 1400 tun tohoto škrobu ročně, na což spotřebuje brambory asi z 200 hektarů polí. V budoucnu by mohl zpracovávat pouze GMO brambory.
Pokud se nové odrůdě bude na polích Vysočiny dařit a pokud její pěstování pro komerční účely povolí Brusel, počítají farmáři na Vysočině s rozšířením ploch.
Polní pokusy s pěstování GMO brambor se už uskutečnily ve Švédsku, Německu a Nizozemí.
Ekologům se pokusy nelíbí
V Česku první pokusy s pěstováním geneticky upravených brambor dělala společnost Basf s humpoleckým pracovištěm Výzkumného ústavu rostlinné výroby.
Pěstování geneticky upravených brambor se příliš nelíbí hnutí Greenpeace.
"Ani díky opatřením, které se zachovávají při pokusném uvádění do prostředí (vzdálenost od pěstovaných rostlin), nebude vyloučen potenciální přenos genu. Může nastat případ, že by byl pyl přenesen na nemodifikované brambory," uvedla Magdalena Klimovičová z Greenpeace.
"Byť i malé pěstování geneticky upravených plodin může mít dopad na životní prostředí a biologickou rozmanitost v důsledku kontaminace," dodala Klimovičová.
Česko už i přes protesty Greenpeace patří mezi evropské státy, kde se ve stále větším množství pěstuje modifikovaná kukuřice.
Za poslední dva roky se počet zemědělců, kteří na svých polích nasadili geneticky upravenou kukuřici, k malé radosti ekologů zvýšil z 52 na 85.
Po kukuřici a bramborách len
"V roce 2005 se Bt kukuřice pěstovala pouze na 250 hektarech, loni už to bylo na 1290 hektarech. Letos opět očekáváme zvýšení počtu zemědělců, kteří budou geneticky upravenou kukuřici pěstovat," řekl deníku Aktuálně.cz Hugo Roldán z ministerstva zemědělství.
Oficiální čísla zatím nemá ministerstvo zemědělství k dispozici, nárůst plochy osazené Bt kukuřicí má být ale výrazný. "Předpokládá se více než trojnásobný nárůst ploch proti předchozímu roku," uvedl Roldán.
Upravená kukuřice a brambory nemusí navíc zůstat osamocené, na ministerstvo už dorazila i další žádost o povolení polních pokusů s geneticky upraveným lnem.
"Pěstování geneticky modifikovaného lnu je prakticky bez rizika, neboť použité konstrukty neobsahují geny, které by samy o sobě nebo zprostředkovaně mohly způsobit toxicitu rostlin nakládání," uvedla společnost Agritec ve své žádosti o povolení o polní pokusy.
Len by se měl pěstovat na asi 300 metrech čtverečních.
