Praha - Řemeslníci v Česku jsou, řada z nich ale svoji práci neumí tak, jak by si přály firmy. To je důvod, proč zůstávají některé pozice na úřadech práce neobsazené, říká Jan Karmazín z generálního ředitelství Úřadu práce ČR.

Problém podle něj mají hlavně absolventi, kteří si během studia neobstarají kontakty na podniky a nezajistí si u nich odbornou praxi. "Poté končí v naší evidenci uchazečů o zaměstnání," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Firmy, které shánějí obchodníky s pojištěním a dalšími finančními produkty, mají zase jiné starosti. Spousta lidí u nich příliš dlouho nevydrží.

"Řada společností je zaměstnává na živnostenské listy, v mnoha případech se jedná o takzvaný podomní prodej a ne vždy na to ti pracovníci, s prominutím, mají," vysvětluje Karmazín. Člověk podle něj musí být doopravdy asertivní, umět jednat a "dostat se zákazníkovi pod kůži".

Kromě toho připomíná i další nevýhodu tohoto odvětví - práci na živnostenský list.

Aktuálně.cz: V České republice je bez práce téměř sedm procent lidí, zároveň ale úřady práce nabízejí tisíce pracovních míst, o která není zájem. Můžete tuto nerovnováhu vysvětlit?

Jan Karmazín: Hlavně u řemesel jako obráběčství nebo stavebnictví je to v mnoha případech problém praxe, která dělá z lidí kvalifikovanou pracovní sílu. Pokud se podíváme do skupiny mladých uchazečů o zaměstnání, mnoho firem požaduje zaměstnance, kteří to řemeslo doopravdy umí. V podstatě zde totiž není příliš extrémní prostor pro zaučování nezkušených osob.

A.cz: To znamená, že absolventi učebních oborů neumí to, co po nich firmy požadují?

Najdou se samozřejmě i takoví, kteří jsou aktivní, iniciativní a zajímají se o svoji možnost uplatnění už na sklonku studia, mají přímé kontakty na podniky, absolvují u nich odbornou praxi. Pak je tu ale skupina mladých lidí, kteří této problematice nevěnují pozornost a poté končí v naší evidenci uchazečů o zaměstnání.

A.cz: Co s tím lze dělat? Mám na mysli skutečné řešení a ne strategie, které vydává například Evropská komise.

Aby školy neprodukovaly nezaměstnatelné absolventy, a aby tak měli zaměstnavatelé z čeho vybírat, potřebujeme hlavně sociální dialog. Příkladem dobré praxe je třeba takzvaný Moravskoslezský pakt zaměstnanosti, který vlastně podporuje spolupráci mezi zaměstnavateli, školským systémem, úřadem práce. Důležitá je praxe již v průběhu učebního oboru, aby učňové a studenti získali přístup ke konkrétním podnikům, které by jim umožňovaly praxi.

Ne každý zvládne oslovit klienta

A.cz: Žebříčku volných míst na úřadech práce ale nekralují řemeslníci, ale obchodní zástupci a odborníci v pojištění. Proč je nejvíce míst právě pro tyto uchazeče?

Jedná se o společnosti, kde je poměrně velká fluktuace. Takže firmy permanentně hlásí volná pracovní místa, aby průběžně získávaly nové spolupracovníky.

A.cz: Z jakého důvodu vydrží lidé v tomto oboru pracovat jen krátce?

Mám za to, že je to především kvůli tomu, jak se využívá pracovní síla v tomto segmentu. Řada společností "zaměstnává" lidi na živnostenské listy, v mnoha případech se jedná o takzvaný podomní prodej a ne vždy na to ti pracovníci, s prominutím, mají a ne vždy se jim pak jejich práce líbí.

A.cz: Co myslíte větou, že "na to mají"?

Pro výkon těchto prací jsou důležité charakterové vlastnosti, jako je houževnatost, schopnost komunikace - člověk musí být doopravdy asertivní, musí umět jednat a v podstatě se zákazníkovi, lidově řečeno, dostat pod kůži.

A.cz: Můžete ještě stručně vysvětlit, v čem je tak nevýhodná práce na živnostenský list?

Pokud je člověk zaměstnaný v rámci pracovního poměru, tak mu z toho plyne zdravotní a sociální pojištění, získá nárok na dovolenou. Kdežto samostatně výdělečná činnost takovéto výhody nemá a každý se skutečně musí starat sám za sebe.

A.cz: Ne všechny firmy využívají k hledání pracovní sil právě úřady práce, slouží jim k tomu i pracovní agentury či sociální sítě. Jaký typ zaměstnavatelů vám volná pracovní místa nehlásí?

Jde především o atraktivní odvětví, kde existuje převis mezi počtem zájemců a nabízených míst. Zářným příkladem je bankovnictví - mají dostatek vhodných potenciálních zaměstnanců. Takže si v případě, že se jim uvolní místo, mohou vybírat.

A.cz: Jak to dělají firmy, které shánějí IT odborníky či programátory? Podle analytiků je o ně nouze, na úřadech práce ovšem příliš inzerátů nenajdeme.

Vzhledem k tomu, že se jedná o vysoce kvalifikované pracovní pozice, to zaměstnavatelé v mnoha případech řeší přes soukromé agentury práce, které se na hledání, výběr a umisťování této skupiny odborníků specializují.

A.cz: Co bude podle vás v následujících letech nejžádanější profesí na českém trhu práce?

Zejména se bude jednat o technické obory, ať už jde o řemeslníky, tak o techniky jako takové. Dá se poukázat i na jeden fenomén - se stárnutím populace dojde podle našeho názoru i k vytvoření řady míst v oblasti sociálních služeb. Tam si, myslím, bude velký prostor uplatnění občanů.