Praha - Po odborech se proti vládě hlasitě bouří i starostové. Hrozí, že znovu vyjdou do ulic a poženou ji dokonce před Ústavní soud.
Vadí jim hlavně dvě věci. Obě se týkají způsobu, jakým stát zasahuje do obecních peněz.
Zaprvé starosty "zvedá ze židlí," že kvůli hašteření ve vládě je zase nejistý osud dlouho slibovaného zákona o rozpočtovém určení daní. Ten má obcím přinést bezmála 15 miliard a změnit tak současné dělení daňových příjmů, které Sdružení místních samospráv označilo za "feudální".
Zadruhé starostům vadí novela zákona, kterou počátkem dubna schválila vláda a která má obce spolu s jinými veřejnými institucemi zahrnout pod státní pokladnu a přinutit je, aby si vedly účet u České národní banky. Svaz měst a obcí to vnímá jako protiprávní zásah do nakládání s majetkem samospráv.
Hrozí zhasínání světel?
"Zhasínání pouličních světel, stop stav v investicích a nedostatek prostředků na základní údržbu obcí, to vše může zanedlouho v plné míře potkat český a moravský venkov," shrnuje předseda Sdružení místních samospráv Josef Bartoněk možné důsledky pokračujícího nespravedlivého dělení daní.
Obavy obcí nepřímo potvrzují i čísla. "Průměrný iRating obcí se v roce 2010 zhoršil. Z celkového počtu 6 238 obcí podle studie skončilo 380 obcí s ratingem C-," shrnula vloni v říjnu agentura Czech Credit Bureau (CCB) poslední závěr svého pravidelného šetření o finančním zdraví obcí.
Známka C mínus přitom znamená finanční potíže obce v budoucnosti. "Je varující, že podíl obcí s nejlepším scoringem klesá a naopak markantně rostou obce s podprůměrným hodnocením," dodala CCB.
Starostům vadí, že daňový příjem na jednoho občana Prahy dnes činí kolem třiceti tisíc, zatímco malá obec dostane na obyvatele necelých sedm tisíc, tedy 4,5krát míň. Chtějí tento nepoměr stáhnout na evropsky obvyklý trojnásobek.
Právě to má zajistit novela zákona o rozpočtovém určení daní prosazovaná ministrem financí Miroslavem Kalouskem z TOP 09, na kterého tlačí partnerské hnutí Starostové a nezávislí. Proti je hlavně ODS, která je nejsilnější právě ve čtyřce největších měst, kterým chce Kalousek peníze vzít.
Splňte slib, nebo jdeme do ulic
Premiér Petr Nečas vloni v září slíbil, že vláda do konce října 2011 schválí novelu, která přidá menším obcím 13,5 až 14,5 miliardy korun. Nestalo se a Nečasově vládě hrozí už tento pátek pád.
"Panu premiérovi dnes dorazí dopis s důraznou žádostí. Buď splní sliby, nebo tentokrát vyrazí do ulic starostové," prohlásil v úterý předseda SMS Josef Bartoněk.
Připomeňte si, proč a zač demonstrovali starostové v Litovli
Druhým způsobem, jak stát podle starostů obcím "sahá na peníze", je novela zákona o rozpočtových pravidlech, kterou 11. dubna schválila vláda. Města a obce, stejně jako veřejné výzkumné instituce, veřejné vysoké školy či Správa železniční dopravní cesty podle tohoto návrhu budou muset kvůli příjmu dotací vést povinně své účty u České národní banky.
Návrh tak má proměnit státní rozpočet v integrovaný informační systém státní pokladny. Jeho zavedení má podle ČTK stát 950 milionů, vláda si ale slibuje, že se to vrátí v úsporách, které systém přinese. I tento návrh prosazuje ministr financí Miroslav Kalousek. Podle něj nový systém obcím možnost manipulovat s jejich penězi nijak neomezí.
"Jednotné inkasní místo, které vznikne v roce 2014, vybere prostředky pro stát, kraje i obce. Těm Jednotné inkasní místo poukáže peníze na účet u ČNB, v následující vteřině si je starosta nebo hejtman může převést, kam chce," vysvětlit Kalousek.
Podívejte se, jak starostové protestovali v Praze
Je to protiústavní
Starostové ale vidí věc jinak. Primátor Kladna a předseda Svazu měst a obcí Dan Jiránek poslal vládě počátkem dubna dopis, kde novelu označil za "zásadní zásah do financování obcí", který navíc "není předmětem programového prohlášení vlády".
Svaz sice uznává nutnost sjednocení správy státní pokladny, začlenění účtů na financování dotací mu proto nevadí. "Sdílené daně ale majetkem státu již nejsou," uvedl svaz.
Sdílené daně jako podíl na daňových příjmech představují podle Jiránka vlastní zdroj obcí, který je stanoven zákonem a který se okamžikem převodu stává výhradním majetkem obcí.
"Při respektování ústavou zaručeného práva na samosprávu nemohou být (sdílené daně) součástí státní pokladny," uvádí svaz, podle kterého "v případě schválení (zákona) využijí obce všech možností podání stížnosti k Ústavnímu soudu."
