Profil Tomáše Prouzy
A: Existují dva scénáře přechodu na euro. Můžete je zhruba popsat?
Varianta, která se používala při prvním přijímání eura, je takzvané přechodné období. Nejdříve se zavedlo bezhotovostní euro. Lidé fakturovali v eurech, ale fyzicky ještě platily národní měny ovšem s pevným kurzem. Říkalo se počkejme, až si lidi zvyknou, že euro vůbec existuje, pak to změníme. Hlavní důvod byl, aby přechod nezpůsobil velký šok.
Druhé variantě se říká romanticky Velký třesk. Jednoho dne začne platit euro hotovostně i bezhotovostně, úplně najednou. Dnes už to nebude problém, protože lidé už euro znají. Pak bude vedle sebe fungovat maximálně dva měsíce jak koruna, tak euro. Říkám maximálně, protože ze zkušenosti se ukazuje, že to je zbytečně dlouho.
A: Jak dlouho to tedy bude trvat? V Německu byly obě měny najednou v oběhu měsíc.
Dva týdny je technické minimum, aby se eurem stačil předzásobit každý malý obchod na vesnici, aby si lidé stihli jít pro eura do bankomatu, aby si peníze stihli vyměnit v bance. Je potřeba obě varianty zvážit a najít nějaký kompromis.
A: Varianta Velkého třesku tedy neznamená, že by se jeden den platilo korunami a druhý den už jen eurem?
Ne. Od prvního dne od velkého třesku už budete moci platit eurem, v obchodě by vám měli vracet už jen eura a bankomaty už by také měly mít jen eura. Ale když budete mít doma koruny, tak jimi budete moci platit.
A: Na euro si lidé budou muset zvyknout. Počítá se, že by se už mělo před dnem přijetí eura něco udělat? Bude třeba zákonem dané, že obchody budou muset uvádět už předem dvojí ceny v korunách i eurech?
Spoustu věcí pomůže zvládnout dobrá komunikace. Musíme na to lidi pomalu připravovat, vysvětlovat jim, co to znamená, a co ne, aby se zbytečně nebáli, že jim to jakkoli znehodnotí úspory a že všechno bude dražší. Poměr příjmů a výdajů zůstane stejný. Je spousta věcí, které fungovaly ve světě a které se dají okopírovat. Například ve Francii dostali lidé od bank a obchodů kalkulačky, chodili a přepočítávali si ceny a hlídali si tak, jestli někdo zbytečně nezdražuje. Další věc jsou právě ty dvojí ceny v obchodech. Půl roku předem bude zafixovaný kurz koruny k euru, takže šest měsíců předem už se dají dvojí ceny uvádět. Budeme navrhovat, aby to bylo definované v zákoně jako povinnost na všechny služby a zboží. A stejnou povinnost mít i rok, dva po zavedení eura.
A: Budou mít lidé i na výpisech z banky vedle položek v korunách sloupec v eurech?
Přesně tak by to mělo všude vypadat.
A: Kolik by v době přijetí mohl být kurz eura? Máte vy nějaký odhad?
Takovému odhadu se bráním. Má to dva důvody. Jednak měnové trhy jsou velmi iracionální. Na nich se může stát cokoliv. Navíc kdyby stát říkal, že si myslí, že kurz má být v konkrétní výši, pak by skutečný kurz koruny na trzích směřoval přesně k tomu číslu.
A: A nebylo by to praktičtější? Kdyby stát dejme tomu řekl: Kurz bude 25 korun za euro? To by se dobře počítalo.
(Úsměv) V tom měli obrovskou výhodu Němci, ti měli kurz téměř dvě ku jedné. Ti si to uměli přepočítat jednoduše. Naopak Rakušáci to měli jedna ku čtrnácti. To se pak počítá špatně.
A: Budou moci obchodníci přijímat euro už před datem vstupu do eurozóny?
Můžou už dnes...
A: Jde spíš o to, jestli jim to usnadníte třeba v účetnictví. Dnes musí účtovat tržby v korunách a eurech zvlášť.
To budou muset pořád. Do data vstupu bude euro cizí měna. To nejde vymyslet nějak jinak.
A: A ode dne přijetí eura se bude účtovat vše jen v eurech?
Řečeno legislativně, ode dne vstupu do eurozóny je koruna denominací eura. Což v normální řeči znamená, že když budete mít stokorunu, tak legálně nemáte sto korun, ale plus mínus čtyři eura v alternativní podobě. Pak i účetnictví bude v eurech.
A: Kdo bude tisknout eura? Bude to Státní tiskárna cenin? A co mince?
Česká národní banka bude muset na tisk bankovek vyhlásit soutěž. Když se podíváte historicky, centrální banka zkoušela i různé tiskárny ve světě, ale ne vždy to fungovalo. S mincemi je to podobné. Docela se už těším, až budeme vybírat motiv na zadní stranu.
A: Slováci už ho vybírají teď a euro chtějí přijmout o rok dříve, v roce 2009. Kdy budeme o motivu na mincích rozhodovat my?
Pro nás je realistické udělat to v roce 2007, teď je ještě brzo. Je také důležité, jaká vláda přijde po volbách a zdali nebude chtít projekt eura odložit. Veřejné hlasování, jaké dělají Slováci, je myslím velmi dobrá věc. Už jsme se se slovenskými kolegy domlouvali, že od nich spoustu věcí rádi zkopírujeme.
Více o slovenském rozhodování o podobě mincí ČTĚTE ZDE.
A: Takže budeme mít za vzor Slovensko a další země, které přijmou euro před námi?
Čistě pragmaticky je dobře, že to některé země udělají už před námi.
A: Co můžeme využít ze zkušeností prvních zemí, které měly euro?
Nizozemci a Rakušané například velmi tvrdě trvali na tom, aby byly uváděny dvojí ceny. A žádné stížnosti, že by euro zvyšovalo ceny, tam nebyly. Zatímco Němci to neudělali, aby ušetřili. Pak tvrdili, že euro výrazně zdražilo zboží a služby.
A: Jaké bude mít euro přínosy pro ekonomiku, to se často říká. Ale jaké budou náklady? Ví se, kolik vydá třeba stát za přechod od koruny k euru? Určitě jsou tu nějaká čísla z jiných zemí.
Je to zvláštní, ale to číslo neexistuje, nikde jsme ho nenašli. Máme čísla, kolik investovaly obchodní řetězce nebo banky, ale ještě to nikdy nikdo nesečetl. Nikdo však vedle toho nepostavil ani ty přínosy. Dá se říct - bude to stát miliardu, ale přínos může být třeba pět miliard. Chceme na to vypsat nějaké granty, zkoušeli jsme, jestli by to neuměla spočítat Světová banka nebo Mezinárodní měnový fond.
A: Mohli bychom tedy být první země, která náklady vyčíslí?
Bude to docela zajímavé. Určitě nám pomůže také Slovinsko, které bude mít euro od roku 2007. Je nám ekonomicky hodně blízké, a i tím, jak je tam poskládána státní správa. Uvidíme i ty dopady. Spousta věcí vám při plánování nedojde.
A: Opravdu se neví, na kolik to vyjde stát?
Nevím. Jsme na začátku. Je to jedna z prvních věcí, které bude koordinační skupina pro euro řešit. Nechci se chovat tak nezodpovědně jako člen bankovní rady Pavel Řežábek, který už teď na konferencích tvrdí, že to bude v řádu několika miliard.
A: Bude stát kompenzovat nějaké náklady i firmám?
V žádné zemi se to nedělalo. Naopak. Řada firem do toho sama investovala finanční instituce, obchodní řetězce. Například právě ty kalkulačky. Tím, že dnes máte elektronické pokladny, tak vlastně jde jen o úpravu software.
