Ten postup je známý, dokonce mnoha firmám v Česku. A z pohledu zákona téměř neprůstřelný, jak se nyní ukázalo ve Zlíně.
Chodí to takto: Firmy se mezi sebou domluví, že si nebudou konkurovat v přetahované, kdo z nich získá možnost vydělat si miliony. A příště si to oplatí v opačném gardu.
Z podobného postupu byly podezřelé vodárenské společnosti, které měly likvidovat kaly pro Vodovody a kanalizace Zlín.
Čtyři společnosti, Ekoat, RTT, Stampl a V+V služby se dostaly do podezření, že si vzájemně vyměňovaly informace o svých nabídkách na zakázku.
Antimonopolní úřad nyní vynesl verdikt, první svého druhu v takovém případě. A zní: firmám se nepodařilo prokázat nezákonné jednání, nemohou být proto pokutovány.
Na kontě odhalených případů kartelových dohod v oblasti veřejných zakázek, nazývaných bid-rigging a odborníky označovanými za nejvážnější porušení zákona v této oblasti, tak i nadále zůstává v Česku nula.
Případ objevila policie
Zlínské vodárny za likvidaci kalů jenom v roce 2002, kdy se o zakázce rozhodlo, zaplatily 4,5 milionu korun.
Infobox
Jak obejít zákon:
Existuje několik možností, jak se firmy a zadavatelé mohou dohodnout na zfalšování zakázky. Tím prvním způsobem je dohoda firem, že se budou u jednotlivých zakázek střídat s nejvýhodnější nabídkou.
Další možností je, že si firmy rozdělí zakázky podle regionů a navzájem si pak nekonkurují. Podle odborníků je také možné, že se firmy dohodnou na tom, že nebudou v některých výběrových řízeních podávat konkurenční nabídky. Za to pak ta společnost, která se soutěže nezůčastní, získá buď peníze nebo podíl na zakázce jako subdodavatel.
Nebo firmy naopak dají úmyslně nabídky, které jsou příliš drahé a umožní vyhrát v soutěži svému konkurentovi za cenu, kterou bude zadavatel považovat za přijatelnou, ale firmy se na ní dopředu dohodnou.
K antimonopolnímu úřadu se případ dostal poté, co policie začala kvůli závažné hospodářské kriminalitě vyšetřovat lidi z firmy Ekoat z Otrokovic. Právě ta nakonec zakázku získala.
V jejím počítači objevila policie i nabídky dalších uchazečů o zakázku ve Zlíně, které měl Ekoat k dispozici dříve, než je firmy odeslaly Vodovodům a kanalizacím k posouzení. Policisté proto případ s podezřením na porušení zákona o hospodářské soutěži předala antimonopolnímu úřadu.
Úřad sice ve správním řízení zjistil, že v době udělení zakázky měly dvě společnosti, Ekoat a Stampl, stejné vlastníky a podle bývalého jednatele Ekoatu docházelo ještě před udělením zakázky k jednání mezi majiteli firmy a lidmi z Vodovodů a kanalizací, na usvědčení to ale nestačilo.
Většina účastníků soutěže totiž popřela, že by se s ostatními jakkoliv domlouvala. Společnosti změnily vlastníky, dvě firmy už dokonce přestaly v této oblasti podnikat a o další veřejné zakázky se neucházejí. Úřad proto nyní správní řízení zastavil s tím, že se nepodařilo prokázat vzájemné kontakty firem.
Nebezpečný trend
Ve svém rozhodnutí ale úřad také připustil, že některé skutečnosti nasvědčují tomu, že zakázka mohla být ovlivněna, to ale stále šetří policie.
Předseda antimonopolního úřadu Martin Pecina označil právě kartelové dohody při veřejných zakázkách za jeden z hlavních bodů, na které se chce úřad zaměřit. "Trend, kdy se nedaří tyto případy odhalovat, hodláme do budoucna změnit. Je to velmi závažný protisoutěžní postup," řekl Pecina.
V současné době ale kromě případu ze Zlína nešetří úřad žádný jiný podobný. "V šetření nemáme žádný podobný případ," uvedl Filip Vrána z antimonopolního úřadu.
Odhalovat kartelové dohody je totiž velmi obtížné. To, že se dohodnout všichni účastníci výběrového řízení, totiž vylučuje možnost, že by k prošetření sporné zakázky dal podnět neúspěšný uchazeč, jak je tomu ve většině případů, které antimonopolní úřad řeší.
Podle Transparency International zabývající se korupcí jsou ale tyto případy "falšování" nabídek v Česku časté. Za obor, kde se takovým dohodám daří, označila Transparency stavebnictví.
Dohodě o rozdělení trhu by tak mohlo nasvědčovat šetření Transparency, které ve většině velkých měst v zemi prokázalo, že stavební zakázky získávají většinou největší místní firmy, konkurenci z jiných částí země se příliš nedaří.
Úplatky a obcházení zákona
Odhalování kartelových dohod u veřejných zakázek ale není příliš obvyklé ani v zahraničí. Italský soutěžní úřad už před lety například udělil několika firmám, které se ucházely o provoz školní autobusové dopravy v Římě, pokutu ve výši tři sta milionů lir. Firmy se totiž dopředu dohodly, že si nebudou navzájem konkurovat.
Podobný případ se stamilionovou pokutou odhalily úřady i v Koreji. Tam se devatenáct firem, které se zabývaly odhady majetku, dohodlo na tom, kde a jaké soutěže se jednotlivé firmy zúčastní.
V Česku se zatím spíše daří odhalovat případy, kdy o udělení zakázky měl rozhodnout úplatek nebo jsou vyhlášeny tak, aby je vyhrála předem vybraná firma.
Státní zástupkyně tak nyní například dokončila obžalobu v jedné z nejrozsáhlejších úplatkářských afér týkající se výběrových řízení na veřejné zakázky státu a městských a obecních samospráv. V kauze společnosti Tender Group Plus, která udělování zakázek organizovala, je celkem stíháno 18 lidí.
Hlavním obviněným je Radovan Sitař, jednatel společnosti Tender Group Plus. Je stíhán za braní úplatků v desítkách případů výběrových řízení, podle žalobkyně si korupcí přišel nebo chtěl přijít na skoro 14,5 milionu korun.
Korupce při veřejných zakázkách v České republice roste, zatímco v celém regionu střední a východní Evropy klesá. Vyplývá to ze zprávy Světové banky. Hůře než Česká republika si vedou jen Litva a Albánie.
