Skupina 17 senátorů podala minulý týden stížnost k Ústavnímu soudu proti vyvlastňování menšinových akcionářů. ČTK o tom dnes informovala senátorka a předsedkyně Klubu otevřené demokracie Soňa Paukrtová. Senátoři požadují zrušení částí obchodního zákoníku, které vyvlastnění upravují. Jsou podle nich protiústavní.
Senátoři soudí, že existuje okruh 12 problémů, v němž jsou ustanovení zákonů nejasná a zavádějící. "Obracíme se proto na Ústavní soud, aby se tímto tématem zabýval přednostně. Máme totiž vážnou obavu, že stovky společností, statisíce drobných akcionářů a miliardové částky, které jsou ve hře, budou vyvlastněny dříve, než se soud začne věcí zabývat," zdůraznila Paukrtová.
Novela obchodního zákoníku, která umožňuje akcionářům s podílem nad 90 procent donutit ostatní menšinové majitele prodat cenné papíry za cenu stanovenou znalcem, platí od 1. července. Úpravu kritizují také menšinoví akcionáři.
Senátoři poukazují na Listinu základních práv a svobod, podle níž je vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu. "Máme důvodné podezření, že tento proces není ani ve veřejném zájmu, a že jeho způsoby nesplňují ani některé náležitosti zmiňovaných náhrad," vysvětlila senátorka.
Způsob, jakým je výkup cenných papírů proti vůli jejich vlastníků upraven, znemožňuje podle senátorů ochranu proti zneužití práva. Senátoři míní, že minoritní vlastníci nemají dostatečnou dobu, aby mohli připravit valnou hromadu, investoři nejsou chráněni v rámci rejstříkového řízení a proces přezkoumávání nemá jasná pravidla.
Paukrtová uvedla, že například Komise pro cenné papíry má posuzovat přiměřenost vypořádání, ovšem ve skutečnosti je tato povinnost jenom papírová. "Podle vyjádření samotné komise, ona sama není vůbec schopna 'přiměřenost' posuzovat, zejména u společností s nekótovanými akciemi," poznamenala senátorka.
Komise má podle ní navíc nůž na krku, neboť musí ve lhůtě do 15 dnů zaslat své stanovisko. "Pokud v této lhůtě neudělí požadovaný souhlas s nabytím účastnických cenných papírů cílové společnosti anebo nabídku převzetí nezakáže, platí, že s nabídkou převzetí souhlasí," vysvětluje důvody nesouhlasu senátorů s podobou nynějšího vyvlastňování.
Senátorka upozorňuje také na to, že vyvlastněný akcionář by měl také nést náklady přezkumného řízení.
Ustanovení obchodního zákoníku týkající se vyvlastňování podle ní nelze považovat za transformaci evropské směrnice o nabídkách převzetí. "Je z ní totiž vytrženo a nesprávně vloženo jediné ustanovení, zatímco další ustanovení, která jsou ve prospěch menšinových akcionářů, nebyla převzata," vysvětlila. "Ve hře o miliardové částky může katastrofu odvrátit už jenom Ústavní soud České republiky," uvedla senátorka.
