Infobox
- Výběr rozsudků, které padly v případech zkrachovalých kampeliček a záložen:
- 22. ledna 2004 - Padly definitivní rozsudky za vytunelování První pražské družstevní záložny. Nejvyšší trest, 11 let vězení, soud uložil uprchlému zakladateli kampeličky Martinu Říhovi, její bývalý generální ředitel Petr Bubeníček dostal od soudu devět let vězení. Podle soudů připravili 2930 členů záložny o 276 milionů korun.
- 13. května 2005 - Brněnský krajský soud potrestal předsedu představenstva družstevní záložny Pria Františka Zoubka za její špatné hospodaření šesti lety vězení. Dvojice je podle soudu odpovědná za to, že špatným hospodařením přišla Pria o 23,3 milionu korun. Oba se odvolali.
- 15. června 2005 - Pražský vrchní soud definitivně poslal do vězení na devět a pět let Miroslava Mrkvana a jeho syna za vytunelování Doudlebské družstevní záložny. Podle soudu Mrkvan starší způsobil záložněškodu přes 94 milionů korun.
- 5. prosince 2006 - Pražský vrchní soud potvrdil tresty třem bývalým šéfům zkrachovalé Živnostenské družstevní záložny ze Dvora Králové nad Labem. Někdejší předseda a místopředseda záložny Tomáš Rathouský a Marek Knapík tak mají za mřížemi strávit pět let. Podle obžaloby připravili v letech 1998 a 1999 záložnu o více než 130 milionů korun.
- 23. ledna 2007 - Olomoucký vrchní soud vyměřil tresty v rozmezí od 2,5 do 6,5 roku vězení třem členům bývalého vedení zkrachovalé Rodinné záložny. Obžalovaní Milan Oczadlý, Petr Žitník a Martin Neborák připravili na konci 90. let záložnu o více než 50 milionů korun.
Někdejší hlavě zkrachovalé Českomoravské družstevní spořitelny nepomohlo ani dovolání.
U Nejvyššího soudu se snažil zpochybnit trestní stíhání a uložený trest především kvůli svému vydání ze Slovenska.
Bývalý šéf kampeličky totiž poté, co podle obžaloby neoprávněně a fiktivně prodal majetek dceřiné společnosti Svět aut v Ostravě v hodnotě 65,7 milionu korun, právě na Slovensku zmizel a skrýval se.
Úkryt na Slovensku
Na základě zatýkací rozkazu z Česka ho zhruba po třech měsících zadržela s falešným pasem slovenská policie a úřady jej vydaly zpět. Podle Bezruče neoprávněně, podle něj byl zatykač vydán pro jiný trestný čin, než za který byl nakonec odsouzen. Navíc neexistovalo žádné rozhodnutí slovenského ministra spravedlnosti, který měl jeho vydání potvrdit.
"Trestní stíhání tak považuji za nepřípustné," uvedl Bezruč v dovolání k Nejvyššímu soudu.
Soud ale jeho argumenty neuznal. "Námitky považujeme za zjevně neopodstatněné, neboť postup orgánů České republiky byl v souladu se zákonem. Ze stejného důvodu bylo přípustné i následné trestní řízení vedené proti obviněnému," uvedl senát Nejvyššího soudu pod vedením soudkyně Blanky Roušalové.
Soudci odmítli i další body v dovolání týkající se vlastního převodu autosalonu, kupní smlouvy nebo postupu Krajského soudu v Ostravě a Vrchního soudu v Olomouci.
Kolik let ve vězení si bývalý šéf kampeličky odsedí ve vězení, zatím přes definitivní potvrzení pětiletého trestu není jasné. Bezruč už totiž ve vazbě strávil tři roky a poté úspěšně požádal o propuštění.
A letos na začátku března byl odsouzen za podíl na nezákonných machinacích vedoucích ke krachu záložny na osm let.
Zmizelo 300 milionů
Společně s Bezručem soud uložil tresty od šesti do osmi let i dalším pěti manažerům záložny, bývalý šéf dostal trest nejvyšší. Podle rozsudku společně záložnu manažeři připravili o více než 300 milionů korun.
Pokud i Vrchní soud potvrdí osm let ve vězení, Bezruč si z tohoto trestu zřejmě odpyká už jen 2,5 roku, protože po dvou třetinách trestu, do kterého se započítají i tři roky ve vazbě, může znovu požádat o propuštění na podmínku.
Na Českomoravskou družstevní záložnu uvalil Úřad pro dohled nad družstevními záložnami 12. ledna 2000 nucenu správu. Správce pak zjistil, že z 1,4 miliardy korun vkladů chybí 90 procent. Na záložnu byl nakonec 15. prosince vyhlášen konkurz.
V polovině roku 2000 zaujímala ostravská kampelička i počtem klientů mezi družstevními záložnami třetí místo. Úspory kampeličce svěřilo 14 tisíc lidí. Ti nakonec dostali 90 procent svých úspor. Zajišťovací fond vyplatil celkem 1,18 miliardy korun.
Krachy družstevních záložen začaly v roce 1999. V likvidaci nebo konkurzu se ocitly téměř dvě třetiny ze 124 existujících kampeliček.
Zájem o družstevní záložny v Česku nyní ale opět roste. Ke konci roku 2006 družstevní záložny sdružené v Asociaci družstevních záložen evidovaly 23 tisíc členů, což bylo o 55 procent více než před rokem.
Kampeličky zaznamenaly meziroční nárůst vkladů o 72 procent na 5,08 miliardy korun.
