Brno - V Česku padla další překážka, která bránila tomu, aby se lidé dozvěděli, jak stát a samosprávy hospodaří s penězi vybranými na daních.

Nejvyšší správní soud rozhodl, že úřady nesmějí tajit výši platů a odměn, které úředníci dostanou. Zveřejnění výše odměn nijak neporušuje zákon o ochraně osobních údajů.

Úředník je tak podle soudu jednoznačně příjemcem veřejných peněz. "To je jakákoli osoba, které je vyplacena byť i jen minimální částka z veřejných rozpočtů," rozhodli soudci.

Rozhodnutí soudu se vztahuje i na státní podniky, státem nebo samosprávami ovládané  firmy, ale i veřejné školy a veřejné zdravotnictví. „Nemyslím, že se vyvolá vyšší závist. Naopak, v hluboce prokorumpované  české společnosti to může způsobit ozdravný efekt," uvedl Oldřich Kužílek ze sdružení Otevřená společnost, jenž se dlouhodobě věnuje tématu poskytování informací

Soudci v průlomovém verdiktu vyhověli tak stížnosti muže, který chtěl znát výši odměn, které dostával vedoucí oddělení informačních systémů magistrátu ve Zlíně.

Nejde o šikanu

O informace o odměnách muž požádal poté, co byla magistrátu udělena od antimonopolního úřadu pokuta ve výši 345 tisíc korun za porušení zákona při výběru firmy u jedné z IT zakázek.

"Dozvěděl jsem se, že vedoucí oddělení byl potrestán jen symbolicky (snížením osobního ohodnocení asi o 10 tisíc korun), přičemž v období 7 let obdržel jen na odměnách částku dosahující údajně 1 milion korun. Podstatou sporu tak není šikana veřejné správy, ale snaha o získání zásadních informací o hospodaření veřejné  správy," uvedl muž v žádosti.

Magistrát a posléze i Krajský soud v Brně žádost odmítly. Podle nich jde o soukromý majetek úředníka, který odměnu dostal. Zveřejnění sumy by podle nich znamenalo porušení zákona o ochraně osobních údajů.

"Jde-li o přesnou výši platu a odměny, pak finanční částka, kterou zaměstnanec obdrží při výplatě odměny za práci, se stává součástí jeho soukromého majetku," uvedli zástupci magistrátu.

Senát Nejvyššího správního soudu vedený soudkyní Ludmilou Valentovou ovšem takovou argumentaci odmítl. Podle soudců musí podle zákona o svobodném přístupu k informacím zveřejnit údaje o svých odměnách a penězích získaných od státu každý člověk, který je příjemce veřejných financí.

Všichni ze státních peněz

A podle soudců takové informace nemusí poskytovat jenom důchodci, osoby sociálně slabé nebo účastníci stavebního spoření se státní podporou.

A státní či magistrátní zaměstnanci mezi tuto skupinu lidí nepatří. "Zaměstnanec veřejné správy dostává za svou práci plat, který je mu vyplácen z veřejných prostředků. Je proto "příjemcem veřejných prostředků", rozhodli soudci.

Právo na ochranu osobních údajů navíc není podle Nejvyššího správního soudu neomezené. A poskytnutí informací o tom, jak se nakládá s penězi z daní lidí, má jednoznačně přednost před ochranou osobních dat úředníků.

Oldřich Kužílek ze sdružení Otevřená společnost, jenž se dlouhodobě věnuje tématu poskytování informací, označil rozhodnutí soudu za průlom a další krok k transparentnosti veřejné správy. "Zároveň má tento rozsudek antikorupční potenciál," řekl Kužílek s poukazem na údajné časté zneužívání takzvaných mimořádných odměn.