Praha - České dálnice by podle zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) mohly být až o pětinu levnější. Průměrné náklady na pořízení jednoho kilometru dálnice byly 416 milionů korun, u rychlostní komunikace 378 milionů korun za kilometr.

Vyplývá to z informací úřadu, který se zaměřil na problémy ovlivňující náklady stavby dálnic a rychlostních komunikací od roku 2008 do září 2012. NKÚ vychází v odhadu mimo jiné ze srovnání stavebních nákladů v ČR a v Německu.

Kontrolní úřad tak s více jak šestiletým zpožděním pouze potvrzuje fakta, na která již od roku 2007 v sérii původních článků Petra Holuba upozorňuje online deník Aktuálně.cz.

Zatímco v tuzemsku jsou stavební náklady na jeden kilometr dálnice 355 milionů korun, v Německu činí 260 milionů korun, a jsou tedy o 27 procenta nižší, uvedl NKÚ.

Síť dálnic a rychlostních silnic měla být podle koncepce ministerstva dopravy z devadesátých let už dostavěna. Pokud vše půjde tak jako dosud, bude ale dokončena až za 32 let a bude to stát 520 miliard Kč, což je o 64 procent víc, než se počítalo v roce 1999. Je to mimo jiné způsobeno nedostatky v koncepční a řídící činnosti Ministerstva dopravy, uvedli kontroloři.

Výstavba dálnic a rychlostních komunikací se podle NKÚ neúměrně prodlužuje. Od schválení investičního záměru do dokončení stavby uplyne nejčastěji 12 let. K časovým skluzům docházelo především v souvislosti s územními a stavebními řízeními. Přetrvávaly problémy s vymezením tras. Například v úseku R35 Křelov-Slavonín navrhlo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) nejvýhodnější trasu už v roce 1993, a to za 683 milionů korun. V roce 2001 ale stavbu kvůli nesouhlasu obcí rozdělilo na dva úseky, jejichž stavební náklady se vyšplhají minimálně na 2,1 miliardy korun a z nichž jeden stále není dostavěn.

Ke zvyšování nákladů na výstavbu dálnic a rychlostních komunikací ale nedochází jen v územním a stavebním řízení. Rostou i v době samotné výstavby komunikací. Kontroloři zjistili, že u 13 staveb došlo k 920 změnám, kvůli nimž stavební náklady stouply o téměř dvě miliardy korun. Nepředvídatelné vícepráce se přitom na této sumě podílely jen z menší části.

Předpokládané náklady nejvíce rostly v průběhu územních řízení, zvýšily se o 21,9 miliardy korun, tedy o 68 procent. U stavebních řízení kontroloři zaznamenali nárůst o 5,9 miliardy korun (o 37 procent).

Ve stavebních a územních řízeních jsou také procesní vady, kvůli nimž je mohou jejich účastníci často a opakovaně napadat. "To vede k dalším průtahům. A důležitou roli hrají v neposlední řadě i majetkoprávní vypořádání pozemků a nemovitostí potřebných k výstavbě, která běžně trvají dva až tři roky, v extrémních případech i deset let," upozornil NKÚ.

Kontroloři prověřili také 38 veřejných zakázek za 6,4 miliardy korun. Porušení zákona zjistili u 21 z nich za celkem 4,3 miliardy korun. ŘSD například u 11 akcí zadalo vícepráce ve výši pět až 29 procenta z původní ceny. Tyto vícepráce přitom zadalo původnímu dodavateli bez zadávacího řízení a v některých případech i bez písemné smlouvy.

Česko nemá podle NKÚ od roku 2007 žádný závazně schválený střednědobý ani dlouhodobý koncepční materiál, který by vymezil priority a naléhavost dokončení jednotlivých staveb v závislosti na dostupných finančních zdrojích. "Současný systém financování vedl k tomu, že ŘSD zahajovalo přípravu i samotnou výstavbu projektů, aniž by na jejich dokončení mělo zajištěné peníze. Navyšování nákladů pak celý problém jen umocnilo," uvedl NKÚ.

NKÚ analyzoval 74 staveb za 215 miliard korun, zkontroloval 29 akcí za 83 miliard korun. Prověřil práci ministerstva dopravy, Státního fondu dopravní infrastruktury a Ředitelství silnic a dálnic. Reakce ministerstva, fondu i ŘSD ČTK zjišťuje.