Dlouhé roky se v seznamu časopisu Forbes neobjevoval, letos s více než třemi miliardami dolarů obsadil v téměř osmistovce boháčů 224. místo.
Kromě jiného to ukazuje nespolehlivost podobných žebříčků.
Forbes jej dlouho opomíjel
Vstupenkou do prestižního výčtu Forbesu je jedna miliarda dolarů. Protože bohatí často nespolupracují, jak si posteskla redaktorka žebříčku, musí novináři amerického časopisu odhadovat jejich jmění sami.
Že Kellner miliardou dolarů (asi 24 miliard českých korun) vládl i dříve, je zřejmé. V loňském roce se nestalo nic, co by jeho majetek rozmnožilo z méně než 24 miliard korun na zhruba sto miliard.
Co se tedy stalo?
O finanční skupině PPF, kterou Kellner vlastní, bylo více slyšet. A to i ve světě. Zvlášť poté, co nedávno ohlásila, že bude v nejbližší době investovat jednu miliardu dolarů. Taková zpráva nemohla uniknout ani zahraničním médiím.
Také sám Kellner dal šanci konečně ohodnotit svou firmu. Prodal totiž pětiprocentní podíl v PPF Jiřímu Šmejcovi. A to za pět miliard korun. Řešením jednoduché rovnice vychází, že celá PPF má hodnotu sta miliard - tedy o něco málo více než tří miliard dolarů.
Kellnerův majetek dlouho neodhadoval špatně jenom Forbes. Polský týdeník Wprost jej zařazoval na svůj žebříček boháčů ze střední a východní Evropy pravidelně. Jenže s půl miliardou dolarů podle odhadu polských novinářů se vedoucím ruským miliardářům Kellner ani neblížil. Teď mnohé z nich i přeskočil.
Do výšin Rusa Romana Abramoviče, majitele anglického klubu Chelsea, ještě nesahá. Abramoviče cení Forbes na více než 18 miliard dolarů.
Kdo bude další?
Dá se tak předpokládat, že redaktoři Forbesu podceňují i další české či slovenské miliardáře. Limitních 25 miliard by mohl podle všeho ovládat například Andrej Babiš nebo Karel Komárek.
Kdo vlastně je Petr Kellner, první Čech ve sledovaném žebříčku?
Těžko říci. Své soukromí si pečlivě střeží, s médii téměř nekomunikuje, na večírcích se neobjevuje. Většina lidí jej zná z fotky z jedné z výročních zpráv PPF.
Více než čtyřicetiletého finančníka tak mají vrytého v paměti v jeho zhruba třiatřiceti.
Českou pojišťovnu získal za krize
"Svůj majetek vybudoval podobně jako další boháči z bývalých komunistických zemí v době privatizace," píše Forbes.
Kariéra Petra Kellnera začala hned v roce 1990. Spolu se svými známými ze společnosti Impromat Milanem Maděryčem a Milanem Vinklerem prošel kuponovou privatizací jako vítěz. Společnost PPF tehdy získala akcie dvou stovek firem v hodnotě pěti miliard korun.
V roce 1996 přišel klíčový okamžik. Česká pojišťovna byla v krizi a Kellnerovi se ji podařilo ovládnout se souhlasem tehdejšího ministra financí Ivana Kočárníka. Ten po odchodu z vlády do ČP nastoupil.
Mezi další "klenoty" skupiny PPF patří například splátková společnost Home Credit, která úspěšně pronikla do Ruska, nebo eBanka.
Kauza Vinkler zůstává nevysvětlena
Ač stojí naprosto stranou, podezření, že by ke svému majetku přišel nějakou "podivuhodnou" cestou, se nešíří. Jedinou nevysvětlenou kauzou tak zůstává jeho rozchod s Vinklerem.
Ten byl v roce 1994 zatčen kvůli podezření z falšování směnek za stamiliony. Když po dvou letech žalář opustil, už v PPF nebyl. Vinkler pak Kellnera obviňoval, že ho z firmy vystrnadil.
"Bylo to společné rozhodnutí, podepsali jsme smlouvu a podmínky byly pro obě strany korektní. Prostě se rozešly naše podnikatelské plány," řekl Kellner v jednom z mála rozhovorů Mladé frontě Dnes.
Svého majetku využívá k podpoře umění nebo nově také školství. Vloni zahájila činnost "jeho" elitní střední škola Open Gate.
Přes PPF pak sponzoruje například Divadlo Járy Cimrmana či systematicky shromažďuje fotografie Josefa Sudka.
V učebnicích architektury se zase objevuje jeho luxusní vila od Josefa Pleskota. Ve Vraném nad Vltavou se ale v domě z betonu, železa a dřeva se svou druhou ženou z bezpečnostních důvodů nezdržuje.
