Brusel/Praha - Premiéři zemí Evropské unie ani po mnoha hodinách jednání nezískali v noci na pátek podporu pro změnu základní smlouvy EU od všech jejích států. Na summitu, který je označován za klíčový, řeší dluhovou krizi.

Lídrům se ale nakonec podařilo najít shodu alespoň na smlouvě jen mezi členy eurozóny. Další země by se mohly přidat, pokud by chtěly. Smlouva by mohla být sepsána do března.

Podle francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho se nepřipojí Británie a Maďarsko; Česko a Švédsko to ještě zváží.

Premiér Petr Nečas doporučuje obezřetnost.

"Česká republika se nepřidá, protože mimo jiné předseda vlády neměl a nemá mandát," uvedl Nečas.

Jak na rozpočtové hříšníky

Z diplomatických zdrojů ještě před půlnocí unikly informace, že se lídři dohodli v principu na zpřísnění rozpočtové disciplíny v eurozóně. Například jde o automatické sankce pro rozpočtové "hříšníky" či zakotvení "zlatých pravidel", tedy v podstatě podmínky vyrovnanosti rozpočtů. Jenže pak se debaty zasekly na tom, jak by se měly změny provést.

V Unii se už nějakou dobu hovoří o tom, že by se měla změnit základní smlouva. Jenže pro otevření Lisabonské smlouvy by musela být celá "sedmadvacítka". Podle diplomatů se ale pro změny nepodařilo najít podporu.

Hlavní problém podle nich představuje Británie. Ta požadovala ústupky, které Němci a Francouzi nebyli ochotni dát. Premiér David Cameron chtěl zejména právo veta při rozhodování v EU o finančních záležitostech.

Nyní se tak lídři baví o možnosti, že by se změny promítly do smlouvy jen mezi členy 17členné eurozóny, přičemž další státy by se mohly, pokud by chtěly, rovněž připojit. Například podle zdroje agentury AFP by se na dohodě mohlo podílet i 25 států a Británie by mohla zůstat takřka osamocena. Londýn nicméně stále ještě může pozici změnit.

Česká republika, která patří v EU tradičně ke spojencům Britů, upřednostňovala řešení, na kterém by se podílela celá Unie.

Foto: Aktuálně.cz

Blog Tomáše Sedláčka na Aktuálně.cz: Euro není příčinou krize. Jen její obětí

Dánsko, které je spolu s Británií mezi desítkou unijních zemí stojících mimo eurozónu jediné, jež má trvalou výjimku z eura, je také připraveno k rodící se dohodě připojit. ČR se v přístupové smlouvě zavázala, že jednou společnou evropskou měnu přijme, ovšem není pro to stanoven žádný časový harmonogram.

Kromě možných změn základní smlouvy lídři v nočním jednání hovořili i o posílení nástrojů pro boj s dluhovou krizí, které už eurozóna vytvořila nebo plánuje vybudovat. Jde například o stálý záchranný mechanismus ESM a možnost jeho předsunutí o rok tak, aby vznikl již v půlce příštího roku.

Zároveň se debatuje také o možnostech poskytnutí půjček Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF). Podle agentury Reuters se lídři v této věci dohodli, že se budou zabývat myšlenkou poskytnutí 200 miliard eur prostřednictvím bilaterálních půjček. Z této sumy by 150 miliard eur mělo připadnout na země eurozóny.

Srbsko zatím v nejistotě

Srbsko zřejmě na summitu nezíská status kandidáta na členství v Unii. Podle návrhů závěrů vrcholné schůzky, které zmiňuje agentura AFP, by unijní lídři měli toto rozhodnutí odsunout až na březen 2012. Návrhy závěrů se ještě mohou změnit.

Ke schválení kandidátského statusu pro nějakou zemi, která se uchází o členství v Unii, je nezbytná jednomyslnost. Například Německo se ale v poslední době stavělo k srbským ambicím velmi rezervovaně, přičemž tento odmítavý postoj souvisí s aktuálním děním na pomezí Srbska a Kosova, které se od Bělehradu před časem jednostranně odtrhlo a které Srbsko odmítá uznat.

Váha zemí se měří podle hroznu novinářů

"Průběžně se tady vytvářejí hloučky, jak přicházejí nižší představitelé vlád ke 'svým' novinářům," popsala atmosféru v bruselském press-centru reportérka Aktuálně.cz Tereza Nosálková. "Podle velikosti hloučku lze odvodit, jak důležitá země to je, protože se k nim připojují i novináři z ostatních zemí. Teď se tu vytvořil například velký hrozen u Italů. Češi většinou větší pozornost nepoutají," dodala.

Protáhne se summit i na sobotu?

Kolem čtvrt na dvanáct večer byli lídři EU podle reportérky Aktuálně.cz zhruba  v polovině jednání. Na závěr je ale čekají ty nejtěžší body, týkající se zřejmě navýšení záchranných fondů.

"Mluví se tu taky už o tom, že se to může potáhnout do soboty, minimálně do ranních hodin," dodala.

Historický primát: první summit premiérů EU s wi-fi

Bruselský summit je historicky první, při němž mají premiéři k dispozici wi-fi připojení. Zjistila to reportérka Aktuálně.cz Tereza Nosálková.

"Dřív totiž v jednacích místnostech z bezpečnostních důvodů nebylo, aby komunikaci premiérů nemohl nikdo odposlouchávat. Tentokrát bylo poprvé zavedeno," napsala z Bruselu. "Premiéři jsou díky tomu v kontaktu se svými poradci, kteří na večeři nejsou přítomni," dodala.

Euroval má zvýšit svou "palebnou sílu"

Současný záchranný fond eurozóny EFSF by mohl podle návrhů závěrů summitu, z nichž cituje na svých stránkách list Financial Times, fungovat dva roky paralelně s novým trvalým nástupcem, jímž se má stát takzvaný Evropský stabilizační mechanismus (ESM). To by zvýšilo "palebnou sílu" eurozóny. Právě do tohoto "nového" fondu ESM by zřejmě mělo přispět i Česko.

Podrobnosti o tomto návrhu jsme přinesli ráno a najdete je ve srozumitelném přehledu základních bodů záchranného plánu. U všech čtyř pilířů uvádíme vždy pro a proti. Text "Euro za suverenitu? Zde jsou pro a proti plánu záchrany" najdete ZDE.

Noc bude dlouhá, lídři chtějí předběžnou dohodu už dnes

Neformální večeře, první jednání summitu EU, měla původně skončit ve 22:30. Jenže v tuto hodinu momentálně v Bruselu není jisté ani to, kdy by první schůzka mohla skončit.

To méně důležité zpoždění nabrali unijní politici ještě ve vzduchu. Nad Bruselem vál ostrý vítr, který držel vládní speciály sedmadvacítky ve vzduchu déle, než se plánovalo. "I český premiér prožil poměrně dobrodružné přistání a do bruselského sídla Rady EU vyrazil z letiště s půlhodinovým zpožděním,"  píše z Bruselu reportérka Aktuálně.cz Tereza Nosálková.

Lídři sedmadvacítky podle ní právě jednají ve vysokých patrech bruselského paláce Justus Lipsius. Podle zdrojů Aktuálně.cz blízkých české delegaci se jednání zřejmě velmi prodlouží, předběžné dohody chtějí dosáhnout ještě dnes.

Bodem, který může státníky udržet vzhůru i po půlnoci, je podle všeho změna evropských smluv kvůli případnému dohledu nad rozpočty unijních zemí.

Trhy chtějí rychlou akci, změny smluv ji ale nedodají

Obavy, že summit skončí větší nejistotou, než s jakou začal, podle listu Financial Times rostou. Německo s Francií totiž chtějí prosadit změnu unijních smluv do března 2012. Předchozí summity ale ukázaly, že když se podobný závazek přijal, skončila jeho implementace v lepším případě velkým zpožděním, které situaci jen zhoršilo. Napětí na finančních trzích přitom volá po razantním řešení.

"Bylo by devastující, pokud bychom přijali rozhodnutí přijmout novou smlouvu a pak bychom žádnou nedodali," citovaly Financial Times nejmenovaného vysokého úředníka EU. "Vzpomínáte si, co se dělo na nedávných summitech. Padala velká rozhodnutí a byla vítána jako historická. Den nato ta rozhodnutí nebyla implementována," dodal.

Odevzdání části pravomocí nad národními rozpočty, jak to Německo s Francií navrhují, je ale kontroverzní a podle Financial Times by vedlo k „ošklivým národním debatám."

Standard & Poor's snížila rating ČSOB Pojišťovně

Mezinárodní ratingová agentura Standard & Poor's dnes na základě svých nových pravidel revidovala hodnocení řady evropských finančních institucí. Snížila rovněž rating ČSOB Pojišťovny, a to o jeden stupeň na BBB+. Zohlednila tak zhoršení ratingu její mateřské belgické skupiny KBC.

Agentura v dnešních zprávách uvedla, že přehodnotila ratingy například bankám v Německu, Rakousku či Británii. Řada finančních institucí byla zařazena do režimu pozorování s negativním výhledem, včetně rakouské Erste Group Bank a České spořitelny.

Evropský bankovní úřad (EBA) dnes uvedl, že evropské banky budou muset navýšit svůj kapitál o 114,7 miliardy eur (2,9 bilionu Kč), aby se vypořádaly s důsledky dluhové krize.

Nečase zdržely turbulence nad Bruselem

Premiér Nečas dnes večer přijel na dost možná nejdůležitější večeři své politické kariéry, kde se probírala podoba budoucí Evropy, s nejméně půlhodinovým zpožděním. 

"Nebyl ale sám. Večeře začala se zpožděním, protože nad Bruselem je velmi větrno a problémy při přistávání měli kvůli počasí údajně všichni," sdělila reportérka Aktuálně.cz.

Nečas: O přijetí eura by Češi měli hlasovat v referendu

Češi by měli přijetí společné evropské měny posoudit v referendu, protože současné euro je odlišné od toho původního, o kterém se hlasovalo v referendu před přistoupením České republiky k Evropské unii. Před začátkem ostře sledovaného unijního summitu v Bruselu to prohlásil český premiér Petr Nečas.

"Mělo by proběhnout referendum, protože to je jiné euro, než o kterém jsme hlasovali v roce 2003," prohlásil Nečas. Odlišnost eura spočívá podle premiéra v chystaném zavedení Evropského stabilizačního mechanismu, který má být schopen zadluženým zemím platícím eurem půjčit až 500 miliard eur (zhruba 12,7 bilionu Kč).

Eurozóna chce údajně spustit ESM již v příštím roce. Původní start byl přitom plánován v polovině roku 2013. Tento záchranný mechanismus má nahradit současný záchranný fond eurozóny (EFSF).

Země bez eura mají půjčit MMF 50 miliard eur

V EU se nyní podle diplomatů i některých zpráv, které se dostaly do médií, zvažuje, že by země eurozóny mohly kvůli krizi půjčit MMF 150 miliard eur, uvedla ČTK. Dalších 50 miliard eur by mohlo přijít od nečlenských zemí eurozóny, které ale jsou členy EU. Například Švédsko se už nechalo slyšet, že je připraveno pomoci.

"O této věci se bude jednat," řekl Nečas. "Velmi otevřeně říkám, že si těžko umím představit situaci, že by Česká republika byla jediná, kdo zůstane mimo nějaký krok Evropské unie," podotkl ministerský předseda v reakci na dotaz, jaký by byl postoj ČR, pokud by zůstala s odmítavým postojem sama.

Nečas: Pomoc euru je "velmi těžko akceptovatelná"

"Pro nás by to podle těch předběžných propočtů znamenalo částku do tří a půl miliardy euro, což je částka, která v podstatě dosahuje více než deset procent devizových rezerv České národní banky. Čili my po diskusi s Českou národní bankou to vidíme jako velmi problematické a velmi těžko akceptovatelné," řekl Nečas při příjezdu na neformální večeři s dalšími lídry EU, která předchází pátečnímu protikrizovému summitu.

Česko váhá, na záchranu eura má dát 89 miliard

Česká republika se podle premiéra Petra Nečase zdráhá přispět k záchraně eurozóny prostřednictvím půjček pro Mezinárodní měnový fond (MMF), o čemž se nyní uvažuje a o čemž bude jednat začínající summit EU. Pro Česko by mohlo jít až o 3,5 miliardy eur (89 miliard korun). Případné zapojení ČR do této pomoci ale premiér zcela nevyloučil.

Rating České spořitelny v ohrožení

Ratingová agentura Standard & Poor's po zveřejnění výsledků zátěžových testů evropských bank (viz níže) EBA zařadila "A" rating skupiny Erste Group do režimu pozorování s jeho možným snížením. Stejný krok postihl rating "A/A-1" České spořitelny, napsal server Patria online. Druhá z testovaných rakouských bank, Raiffeisen Group, oznámila potřebu doplnit kapitál o 2,1 miliardy eur. To je o 400 milionů méně proti odhadům.

Finsko mluvčím malých zemí, odmítá souhlas většiny

Před rozhodujícím pátečním jednáním se ozývá první skřípění ve francouzsko-německých plánech na těsnější sjednocení eurozóny. Finsko odmítá návrh, aby o novém eurovalu rozhodovala většina místo dosavadního jednohlasného souhlasu. Malé země, jako je Finsko, by tím přišly o vyjednávací sílu.

"V budoucnu už by nebyl konsenzus potřebný. Z finské perspektivy je to velmi alarmující opatření, které nemůže přijmout," řekla finské veřejnoprávní stanici YLE ministryně financí Jutta Urpilainen. Finsko se tak přidalo na stranu Velké Británie. Více zde: Cameron řekl ne změně smluv.

Finsko bylo spolu s Rakouskem, Nizozemím a Slovenskem jednou ze zemí, které nejdéle vyčkávaly se schválením plánu na záchranu Řecka dohodnutým v červenci, což podle některých analytiků krizi eura zhoršilo.

Matka České spořitelny potřebuje tři čtvrtě miliardy eur

Z výsledků zátěžových testů, které dnes zveřejnil Evropský orgán pro bankovnictví (European Banking Authority, EBA) vyplývá, že matka České spořitelny Erste Group potřebuje k 30. červnu 2012 navýšit kapitál o 743 milionů eur. Matka naší ČSOB, belgická banka KBC, naproti tomu uvedla, že požadovanou kapitálovou přiměřenost 9 % už splňuje a kapitál navyšovat nemusí.

Banky potřebují míň kapitálu, než se čekalo

Evropské banky potřebují celkem 114,7 miliardy eur nového kapitálu. S odvoláním na čerstvou zprávu bankovního regulátora EBA o tom informovala agentura Bloomberg. To je o osm miliard eur víc, než EBA odhadovala v říjnu. K dosažení kapitálové přiměřenosti na požadovanou úroveň 9 % do poloviny roku 2012 potřebují německé banky 13,1 miliardy eur a italské 15,4 miliardy eur.

Navýšení kapitálu bank vyžadují politici, aby se tak banky připravily na ztráty, které utrpí řízeným bankrotem Řecka. Pro trhy je to dobrá zpráva, protože očekávaly, že celková suma může být až dvojnásobná.

Růst burzám dlouho nevydržel

Kromě snížení úrokových sazeb a podpory likvidity nedal prezident ECB Mario Draghi žádný signál ohledně toho, že ECB začne ve větším rozsahu vykupovat dluhopisy "nakažených" zemí jako Itálie a Španělsko, čímž by snížila úroky, které tyto země za svůj dluh platí. To burzy poslalo zpátky dolů.

"Akcie na pražské burze dnes stály poněkud 'opodál' a index PX končí slabší o 0,4 %. Americké indexy startují poklesem, aktuálně S&P500 -0,85 %, Dow Jones -0,55 %, NASDAQ -0,70 %," napsala investorská společnost Cyrrus. Pro další nejbližší vývoj budou zásadní výstupy ze summitu EU. V 18 hod. bude zveřejněna také důležitá zpráva evropské bankovní asociace EBA o potřebě kapitálu pro evropské banky při krizových scénářích.

Klaus Medveděvovi: Euro nechte být, vsaďte na korunu

Ruský prezident Dmitrij Medveděv je znepokojen problémy eurozóny, řekl na návštěvě v Praze. Dluhovou krizi ale podle něj musejí evropské země vyřešit samy a nelze ji vyřešit jen pomocí darů z různých zdrojů. Hostitel, prezident Václav Klaus, vyzval k transformaci evropského politického a sociálního systému. Online přenos z pobytu Medveděva v Praze. 

ECB vypustila svěží vítr do světa burz a měn  

Akcie evropských bank reagují růstem na dnešní kroky Evropské centrální banky. I koruna zpevňuje k euru  na 25,17. Šéf ECB Draghi prohlásil, že banka čeká růst eurozóny letos mezi 1,5 a 1,7 % místo dosavadních 1,4 - 1,8 %. V příštím roce přijde podle ECB recese (-0,4 %), nebo mírný růst (až +1,0 %). V roce 2013 bude růst ekonomik eurozóny mezi 0,3 % a 2,3 %. Draghi zveřejnil, že banka zavádí nový tříletý úvěrový nástroj k dodání likvidity na trh a doplňuje ho dalšími opatřeními. Inflace nad předpokládanou hodnotou (dvě procenta) nyní ECB nevadí.

Foto: Aktuálně.cz

Blog ekonoma Aleše Chmelaře: Evropa potřebuje pořádnou změnu, ne Merkozyho paskvil

Aktuálně.cz: Zasedací pořádek udělá z Nečase hvězdu summitu.

Podívejte se do následující grafiky, najdete v ní nečekané detaily o summitu. Kolik času mají řečníci na své projevy, jak to vypadá při večeři, kdo ovlivňuje zákulisí a kdo zasedací pořádek.

ECB snižuje úrokové sazby!

Summit ještě nezačal, ale vody už čeří Evropská centrální banka. V souladu s očekáváním snižuje úrokovou sazbu o 25 procentních bodů na historické minimum 1,0 %. Někteří analytici, kteří už jsou trochu zoufalí z kroků politiků, začátkem týdne upozorňovali, že tento krok  - tedy že ECB dále zlevní peníze - může být v konečném důsledku důležitější než celá sláva v Bruselu (byla to samozřejmě nadsázka).

Potopí euro Britové? Cameron řekl ne změně smluv

Británie dala ústy svého premiéra Davida Camerona jasně najevo, že připustí jen takové změny, které budou v souladu se zájmy Londýna. Zpřísnění rozpočtových pravidel navrhovaných Paříží a Berlínem se britští konzervativci nebrání, ostře však vystupují proti myšlence, aby národní rozpočty členských zemí EU mohla kontrolovat - a případně vetovat - Evropská komise.

Aktuálně.cz: Pro a proti záchranného plánu (přehledně)

Aktuálně.cz pro vás přichystalo srozumitelný přehled základních bodů záchranného plánu. U všech čtyř pilířů uvádíme vždy pro a proti. Text "Euro za suverenitu? Zde jsou pro a proti plánu záchrany" najdete ZDE.

WSJ: Irové zkoumají, jak rychle vytisknout bankovky v národní měně

Některé centrální banky v Evropě začaly uvažovat nad krizovými plány pro případ, že by se eurozóna v důsledku dluhové krize rozpadla. Informované zdroje listu The Wall Street Journal Europe (WSJE) sdělily, že některé banky v eurozóně, minimálně centrální banka Irska, zkoumají, jak si zajistit možnost rychlého a rozsáhlého tisku národních bankovek. Ty se přestaly tisknout s nástupem bankovek a mincí eura v lednu 2002.

Řím: Američané drží palce

Americký ministr financí Timothy Geithner v Římě ocenil reformní snahy nové italské vlády a vyjádřil naději, že na nadcházejícím summitu Evropské unie se podaří prosadit návrhy na kroky vedoucí k řešení dluhové krize. Po schůzce s italským premiérem Mariem Montim Geithner řekl, že Spojené státy i celý svět mají zájem na tom, aby kroky evropských politiků vedly k posílení eurozóny.

Patria spočítala, co by znamenal pád eurozóny

V případě rozpadu eurozóny, krachu některých zemí platících eurem a krize finančního sektoru by hrozil české ekonomice pokles o více než osm procent. Vyplývá to z alternativního scénáře vývoje ekonomiky, který vypracoval hlavní ekonom Patria Finance David Marek. Tento scénář podle něj počítá s poklesem HDP eurozóny o 10 procent. "Takový scénář vyžaduje již velkou míru fantazie, ale patří k těm umírněnějším. Lze totiž vymyslet vyloženě katastrofické scénáře, ale i scénáře, podle kterých proběhne vše hladce," uvedl Marek.

Burzy: Naděje táhne akcie vzhůru

Evropské burzy ve čtvrtek dopoledne mírně posilovaly. Je to znamení, že investoři spíš počítají s nějakou formou dohody na nadcházejícím summitu. Praha jde opačným směrem, potápějí ji hlavně akcie Erste Bank a Telefoniky.