Praha - Přirovnávají ji k bájné Alexandrijské knihovně. Zatímco však antickou knihovnu mohlo pro svá bádání využít pouze omezené množství učenců, Europeana, evropská digitální knihovna shromažďující kulturní poklady knihoven, muzeí a archivů všech 27 zemí Evropské unie, by měla umožnit přístup k milionům děl prostřednictvím jediného mnohojazyčného portálu.
Digitální knihovna www.europeana.eu byla slavnostně spuštěna 20. listopadu, ale den poté se opět slavnostně zavřela. Za „oběť vlastního úspěchu" ji označují její tvůrci, ale ve skutečnosti šlo o technický nedostatek: nikdo nepočítal s tak obrovským zájmem návštěvníků.
Během první hodiny od spuštění se do knihovny chtělo podívat deset milionů zájemců, což servery zaskočilo, vzápětí několikrát zkolabovaly a nakonec se na portálu objevilo sdělení, které odkazuje případné další zájemce ke znovuotevření v lednu 2009.
Stará dobrá kulturní Evropa
Myšlenka Europeany vychází z idejí kulturní politiky EU, která prosazuje vytvoření široce přístupné evropské informační společnosti a zpřístupnění evropské kultury všem. Iniciátorem a hlavním motorem projektu je Francie, která je nejpokročilejší v oblasti digitalizace svého kulturního dědictví. Spuštění Europeany mělo být jakousi třešničkou na dortu francouzského předsednictví unie.
Bezprostředním podnětem tohoto evropského projektu byl vznik internetové knihovny Google Book Search v roce 2005. Ve stejném roce se Googlu podařilo uzavřít dohody také s některými evropskými knihovnami - Google jim nabídl zdarma digitalizaci fondů oplátkou za možnost jejich zpřístupnění ve své knihovně.
Ve Francii nakonec porušila „tabu" knihovna v Lyonu, která svěřila Googlu digitalizaci 1,3 milionu svých titulů. Na to reagovala Evropská komise (EK) a zvolila vlastní strategii v oblasti digitalizace a zpřístupnění evropského kulturního dědictví.
Prvotní popud ke vzniku Europeany vzešel v roce 2005 od tehdejšího francouzského prezidenta Jacquesa Chiraka, jenž vyzval členské státy EU k utřídění evropského kulturního dědictví a jeho zpřístupnění.
Původního projektu Evropské digitální knihovny (EDL) se nejprve účastnily evropské národní knihovny, jež jsou ve všech zemích unie nejpokročilejší v oblasti digitalizace svých dat a jejich propojování. Od roku 2007 se EK snaží do projektu zapojit i muzea, galerie, archivy, památkové úřady, církevní a soukromé sbírky a držitele audiovizuálního obsahu.
Zatím zkušební verze
Současná Europeana je prototypem, jehož definitivní verze by měla začít fungovat v polovině roku 2010. V první fázi zpřístupní asi 3,5 milionu dokumentů, do roku 2010 by to mělo být kolem deseti milionů jednotek - knih, rukopisů, zvukových nahrávek, periodik, obrazů, filmů či map. Největším „zásobovačem" Evropské digitální knihovny je v této chvíli Francie, která se podílí 52 procenty na obsahu Europeany, druhá je Velká Británie, jež dodala deset procent.
Relativně málo je zastoupené Německo, a to pouze jedním procentem dokumentů. Kromě nejznámějších objektů, jako jsou da Vinciho Mona Lisa, Dantova Božská komedie či rukopis Beethovenovy 9. symfonie, nabídne Europeana třeba i mimořádné zvukové dokumenty - zpěv ptáků z Britské knihovny, záznamy všech dialektů, kterými se mluví na území Velké Británie, filmové dokumenty z první světové války nebo rukopisy děl Kafky, Cervantese nebo Joyce. České kulturní dědictví reprezentuje například Dalimilova kronika, Ďáblova bible a digitální podoba Kodexu vyšehradského.
Projekty a zase projekty
Evropská komise bude investovat v příštích několika letech 120 milionů eur do rozvoje informačních technologií a metodik souvisejících se zpřístupněním, sdílením a zachováním evropského kulturního dědictví a dalších 40 milionů eur do projektů, které by umožnily překlad titulů v Europeaně do všech 23 jazyků EU.
S tím souvisí i financování aktivit a technologií v oblasti automatizovaného překladu, které umožní zpřístupnění ve všech oficiálních jazycích EU. Náklady na převedení objektů kulturního dědictví do digitální podoby by měly nést jednotlivé státy unie, jejich odhad se pohybuje okolo 250 milionů eur na jeden stát.
O chod Europeany, jež je řízena z nizozemského Haagu, se stará tým 40 zaměstnanců. Její roční provozní náklady činí asi 2,5 milionu eur. EK chystá řadu dalších navazujících programů, které budou financovat například metodiky popisu a zpracování dat, překladů a podobně.
Digitalizace v Čechách - postarej se sám
„Pilotem" digitalizace v Čechách je Národní knihovna (NK), která jediná splňuje evropské standardy pro zpřístupnění dat prostřednictvím projektu Národní digitální knihovny (NDK). To v praxi znamená, že je v současnosti naším jediným dodavatelem dat pro Europeanu.
Zárodek NDK vznikl v roce 2005, kdy ministerstvo kultury připravilo ve spolupráci s NK Koncepci trvalého uchování knihovních sbírek tradičních a elektronických dokumentů v knihovnách v ČR do roku 2010. Koncepce měla být předložena k projednání a schválení vládě, k čemuž bohužel nikdy nedošlo.
Až letos se podařilo zařadit projekt NDK do soupisu strategických projektů schválených vládou ČR.
Pokud se podaří NDK získat prostředky z fondů EU, digitalizace jádra českého kulturního dědictví uloženého v Národní knihovně by mohla být dokončena za 20 let.
Současným tempem by převedení dokumentů do digitální podoby trvalo přibližně 300 let. Zájem o uchování kulturního dědictví formou digitalizace je prozatím ze strany resortu, který by měl jít v tomto směru příkladem, nedostačující.
Sousední Slovensko je sice v této chvíli pozadu v oblasti dílčích projektů, ale díky propojení slovenského ministerstva kultury a soukromých firem se podařilo získat téměř 200 milionů eur na oblast digitalizace a dlouhodobého uchovávání dat. Slovenské MK společně s firmami IBM, DITEC a některými menšími firmami vytvoří v příštích letech pět digitalizačních center, jež budou schopna zdigitalizovat asi polovinu všech slovenských sbírek. Je škoda, že na Slovensko přesouvají své aktivity i české organizace (například firma Cross Czech), které mají v oblasti zachování kulturního dědictví bohaté mezinárodní zkušenosti.
Kultura francouzskýma očima
Digitalizace kulturního dědictví představuje titánský úkol. Zkrachoval na něm i Microsoft, který se pokusil v roce 2006 o podobný projekt knihovny. Po zdigitalizování 750 tisíc položek od svého úmyslu ustoupil. V Evropě je v současné době převedeno do digitální podoby pouze jedno procento z celkového obsahu národních knihoven.
Problémem jsou finance. Situaci určitě zkomplikuje i současná finanční krize, protože projekt Europeana počítal s tím, že se na digitalizaci v jednotlivých státech bude podílet jak státní sektor, tak soukromé firmy.
Cílem Europeany mělo být propojení evropské kultury napříč členskými zeměmi. Zároveň se měla ukázat i jejich kulturní odlišnost. V tuto chvíli, kdy je Europeana zásobena z více než 50 procent francouzskými daty, nám umožňuje nahlížet na kulturu francouzskýma očima. Hledání objektů na portálu je možné většinou za použití francouzských klíčových slov.
Značně skepticky se k projektu Europeany vyjadřují někteří britští a američtí odborníci. Vidí v něm snahu Francie využít prostředky, které v minulosti vložila do digitalizace ve svých národních institucích, a také zviditelnění země v době předsednictví.
Zazněly i kritické hlasy z vlastních řad. Na Avignonském kulturním fóru se v listopadu diskutovalo o tom, zda je nutné vynakládat tak obrovské finanční částky na virtuální svět, když je stále méně peněz na živé umění.
Modely samofinancování
Nedořešeným a ožehavým problémem, před nímž Europeana stojí, jsou autorská práva. Na nich téměř zkrachoval Google Book Search. Teprve letos na podzim se kalifornské firmě podařilo po třech letech zdlouhavých soudních sporů dohodnout se s hlavními americkými držiteli autorských práv.
Evropská knihovna předpokládá, že se práva budou řešit primárně na národních úrovních. Dalším krokem budou dohody na evropské úrovni o právech k dílům, smlouvy s hromadnými držiteli práv a dále se budou uzavírat další dohody s autory popisných dat.
Jednou z důležitých priorit EK je i otázka „udržitelnosti Europeany", neboť EK ji nemůže financovat věčně. Uvažuje se o možných modelech samofinancování. Její data by v budoucnu mohla být využitelná nejen pro vzdělávání a vědu a výzkum, ale i pro cestovní ruch; uvažuje se o spojení s mobilními operátory nebo o fungování na principu Google Map či Google Earth.
Titánský digitální projekt by se neměl stát konzervou „staré dobré kulturní Evropy", měl by se do budoucna pokusit propojit s podobnými projekty v Asii, USA nebo například v Austrálii. Dostal by jiný rozměr a poskytl by návštěvníkům ještě daleko zajímavější a ucelenější pohled na vývoj civilizace a kultury. Konkurenční Google budoucí spolupráci s evropskou knihovnou nevyvrátil.
