Dluhopis Republiky nekončí. Češi jich nakoupili už za devět miliard korun

ČTK Ekonomika ČTK, Ekonomika
Aktualizováno 20. 6. 2019 12:49
Od spuštění pilotní fáze prodeje tzv. Dluhopisu Republiky v prosinci 2018 občané objednali a uhradili státní dluhopisy v hodnotě přesahující devět miliard korun. Ministerstvo financí bude v jejich prodeji fyzickým osobám pokračovat, další upisovací období startuje 1. července. Vedle tzv. reinvestičního a protiinflačního dluhopisu MF nabídne také fixní dluhopis s konstantní výší výnosu v každém roce. Na tiskové konferenci o tom ve čtvrtek informovala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Počet držitelů Dluhopisu Republiky dosáhl skoro 12 tisíc.
Ministryně financí Alena Schillerová.
Ministryně financí Alena Schillerová. | Foto: Ludvík Hradilek

Další upisovací období od 1. července bude trvat do 13. září. Dluhopisy následně MF vydá 1. října. Poté bude následovat další emise, jejíž prodej začne 16. září a skončí 20. prosince s následným vydáním dluhopisů 2. ledna 2020. Splatnost dluhopisů je šest let. "Další upisovací období v roce 2020 budou přímo na sebe navazovat tak, aby byl zajištěn nepřetržitý prodej Dluhopisů Republiky," uvedla Schillerová.

MF v pilotní fázi začalo dluhopisy pro občany prodávat loni 3. prosince, u příležitosti 100. výročí vzniku Československa. V dosavadních třech emisích si lidé nakoupili dluhopisy za 9,2 miliardy korun.

Největší zájem byl o tzv. protiinflační dluhopis, kterého lidé nakoupili za pět miliard korun. Tento typ dluhopisu přitom MF nabídlo až v třetí emisi, jejíž upisovací období skončilo v pátek.

"Díky Dluhopisu Republiky se podíl spořicích státních dluhopisů na celkovém státním dluhu více než zdvojnásobil a vzrostl z 5,2 miliardy na 11,8 miliardy korun. A to i přesto, že nám od listopadu 2018 klesl počet dluhopisů z dřívějších emisí o 2,7 miliardy, protože nastala jejich splatnost," řekl ministryně s tím, že čím více dluhopisů české domácnosti upíšou, tím méně si pak bude stát půjčovat v zahraničí, což podle ní oceňuje i Národní rozpočtová rada.

V první emisi, která skončila v lednu, lidé objednali a uhradili státní dluhopisy určené pouze pro fyzické osoby za 2,92 miliardy korun. Objem emise byl vyšší než při poslední emisi spořicích státních dluhopisů na jaře 2014, zároveň ale nižší než při předchozích emisích spořicích dluhopisů vydávaných od roku 2011. V druhé emisi si lidé objednali a uhradili státní dluhopisy určené pouze pro fyzické osoby za 900,6 milionu korun.

U třetí emise pak zájem výrazně stoupl díky prodeji nových protiinflačních dluhopisů. Lidé si ve třetí emisi objednali dluhopisy za 5,4 miliardy korun, z toho protiinflačních za pět miliard korun. Reinvestičních dluhopisů, které byly nabízeny i v předchozích emisích, si lidé objednali za 381 milionů korun.

Emise Objem (mld. Kč)
Pilotní - podzim 2011 20,4
Jarní 2012 15,3
Vánoční 2012 30
Jarní 2013 17,5
Vánoční 2013 21,3
Dluhopis Republiky - 1. emise 2,92
Dluhopis Republiky - 2. emise 0,9
Dluhopis Republiky - 3. emise 5,4

V případě nové červencové emise MF stanovilo u nového typu dluhopisu s fixním výnosem každoroční výnos na 1,5 procenta. U tzv. protiinflačního dluhopisu je nadále jeho výnos stanoven podle vývoje spotřebitelských cen a navýšen o marži 0,5 procenta ročně. Minimální úrokovou sazbu tak MF garantuje na 0,5 procenta ročně. Tyto dva typy dluhopisu je možné pořídit jen pomocí elektronického přístupu.

Reinvestiční spořicí dluhopis pak bude možné koupit i na vybraných pobočkách ČSOB. Bude mít stejně jako předchozí emise rostoucí roční výnosy. Průměrnou roční úrokovou sazbu MF stanovilo u červencové emise na 1,62 procenta před zdaněním. "I my jako ČR si půjčujeme za menší úrok na finančních trzích, a tak kopírujeme tento trend," uvedla Schillerová. V první emisi byl průměrný výnos u reinvestičního dluhopisu stanoven na 2,07 procenta před zdaněním, ve druhé na 1,99 procenta a ve třetí emisi 1,91 procenta.

Šéf společnosti Capitalinked Radim Dohnal upozornil, že v případě spořících dluhopisů jde spíše o marketing než o reálný příspěvek k financování dluhu státu. "Když porovnáme kuponovou sazbu protiinflačních dluhopisů pro občany se situací na trhu, kdy šestileté státní dluhopisy ČR se obchodují s výnosem 1,476 procenta, můžeme konstatovat, že stát platí a bude platit zbytečné vysoké úroky," uvedl.

Dluhopisy budou nadále vydávány v nominální hodnotě jedna koruna. Do konce roku 2012 zákon umožňoval, aby se z korunových dluhopisů neplatila daň, což řada firem využila. Dluhopis Republiky ale podléhá standardní 15procentní srážkové dani.

V jednotlivých upisovacích obdobích, která na sebe budou navazovat, si mohou zájemci pořídit dluhopisy v minimální hodnotě 1000 Kč. Maximální objem je stanoven na pět milionů korun pro jednotlivý typ dluhopisu. Objem emisí není předem stanoven, určeno je pouze období, kdy si je možné dluhopisy objednat.

Podíl spořicích dluhopisů pro občany na celkovém dluhu tak podle Schillerové od loňského prosince stoupl z 0,3 na 0,7 procenta, v absolutních číslech z 5,2 na 11,8 miliardy korun.

 

Právě se děje

před 13 minutami

Praha o 30 procent zdraží svoz komunálního odpadu

Pražský magistrát zvedne o 30 procent cenu za svoz komunálního odpadu. Zastupitelé hlavního města ve čtvrtek schválili novelizaci vyhlášky, která cenu služby stanovuje. Město by mělo zdražením ročně získat 220 milionů korun navíc, což má významně snížit množství peněz, které musí na systém svozu a likvidace odpadu doplácet. Součástí změny je také zavedení služby svozu bioodpadu, jejíž cena bude proti současnosti o polovinu nižší.

Proti zdražení se postavila opozice. V současnosti domácnosti v metropoli platí za svoz běžného odpadu měsíčně od 86 do 5737 korun, podle četnosti a velikosti kontejneru.

Primátorův náměstek Petr Hlubuček (STAN) uvedl, že cena za svoz se neměnila od roku 2005, kdy vyhláška vstoupila v platnost. Náklady města na svoz komunálního odpadu ročně činí přes 977 milionů korun, na poplatcích vybere 723 milionů. Zbytek dotuje z rozpočtu. Náklady na svoz se navíc podle vedení magistrátu zvyšují. Po zvýšení, které má do rozpočtu města přinést asi 220 milionů korun navíc, by se finanční účast města měla snížit z loňských 26 na tři procenta.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

U zlínských hokejistů skončil kouč Stavjaňa, vrací se Svoboda

Hokejisty Zlína už nevede Antonín Stavjaňa, vedení klubu dnes hlavního trenéra večer odvolalo z funkce. Na lavičku posledního celku extraligy se po půlroce vrací Robert Svoboda. Berani o tom informovali na svých webových stránkách.

Zlínští hokejisté získali v 11 kolech jen šest bodů za dvě vítězství. Aktuálně mají na kontě sérii tří porážek při skóre 4:16. S celkovými 41 inkasovanými góly mají nejhorší obranu v soutěži.

"Členové prezidia, představenstva klubu a rady jednatelů se domluvili na změně trenéra. Po neúspěšném působení Antonína Stavjani se vrací Robert Svoboda, který do konce minulé sezony mužstvo trénoval a zná tak jeho kvality. Byla to logická volba," uvedl generální manažer klubu Martin Hosták.

Další zprávy