Praha – Dvacet jedna úseků silnic zahrnuje nová mapa organizace EuroRAP upozorňující na místa, kde je největší pravděpodobnost dopravních nehod s vážnými nebo smrtelnými následky. Seznam zahrnuje jen dálnice a silnice první třídy, vychází z porovnání počtu těchto nehod s intenzitou dopravy na daném úseku a jde o průměr z posledních tří let – nyní tedy 2012 až 2014.
Nejhorší je třicetikilometrový úsek silnice první třídy číslo 43 od hranic Olomouckého kraje po křižovatku se silnicí číslo 35. Loni byl tento úsek druhý nejhorší (jeho redakční test najdete zde).
Mapa zobrazuje míru nebezpečí přehledně pomocí pěti různých barev. Vyplývá z ní mimo jiné, že dálnice jsou v Česku relativně bezpečné. Většina úseků je označena žlutou barvou označující středně nízké riziko, zbytek pak zeleně, což značí nízké nebezpečí. (Podívejte se na podrobnosti v galerii.)
Oproti loňskému roku je seznam nejvíce nebezpečných úseků o čtyři kratší. "Na části silnic byly přece jen udělány změny, které přispěly ke zvýšení bezpečnosti, částečně to může být také vliv náhody,“ říká Jiří Landa, jednatel společnosti AF-Cityplan, která se na zpracování mapy každoročně podílí.
Druhá nejhorší je podle nových dat komunikace od mladoboleslavské rychlostní silnice směrem na Mělník. Mezi vysoce rizikové silnice stále patří také známá "motorkářská" cesta z Mělníku směrem na Českou Lípu.
"Mnohé z hodně frekventovaných silnic stále nejsou ve stavu, kdy by po nich bylo bezpečné jezdit dokonce i rychlostmi, které nepřekračují tu v místě povolenou," dodává Landa.
Nejnebezpečnějšími místy na silnicích jsou nepřehledné horizonty a křižovatky, na nichž se odbočuje doleva a chybí tam odbočovací pruh.
"K tomu, aby se silnice stala bezpečnou, je nutno oddělit oba směry od sebe svodidly, vyloučit z této silnice zranitelné účastníky, tedy chodce a cyklisty, odstranit nebezpečné pevné prvky a zřídit mimoúrovňové křižovatky," vysvětluje Landa. Není podle něj možné, aby se podél silnic stále nově vysazovala stromořadí a budovaly neochráněné můstky a další prvky. Pokud již vozidlo opustí silnici, nemělo by se střetnout s blízkou pevnou překážkou.
Riziko na tuzemských silnicích podle Landy v posledních letech klesá hlavně díky bezpečnějším vozidlům a také díky lepšímu fungování záchranných složek. Ke spoustě nehod ovšem přispívá i nevyhovující infrastruktura. Landa proto vítá, že se ministerstvo dopravy konečně hodlá přistoupit k hodnocení bezpečnosti páteřních silnic pomocí hvězdičkového systému.
Letos poprvé udělenou Cenu EuroRAP za přínos ke zvýšení bezpečnosti silniční infrastruktury získal úsek silnice první třídy 37, který spojuje Hradec Králové a Pardubice. Komunikace je nyní čtyřpruhová s oddělenými směry, navíc je podél ní ochranný plot zamezující přístupu zvěře a policie zde často měří rychlost. Zatímco v letech 2009 až 2011 se zde stalo sedm nehod s vážnými a smrtelnými zraněními, v letech 2012 až 2014 ani jediná.
