Takový pavilon dosud v žádné české zoo není. Tři výběhy, jeden odstavný a dva velké expoziční. První speciálně přizpůsobený pro samce a druhý pro samici, která bude mít svou vlastní "porodnici", kde dostane potřebný klid pro první měsíce se svým potomkem. K tomu několik bazénů, bystřina, skokanské plošiny, výrobníky ledu nebo speciální filtry na vodu, které zajistí maximální průzračnost vody.
S tím vším se počítá pro budoucí stavbu nového projektu pražské zoo Arktida. Pražští radní koncem listopadu po deseti letech plánování schválili stavbu nového pavilonu pro lední medvědy v pražské zoo. Ta slaví, její ředitel Miroslav Bobek ostatně v minulosti několikrát zmínil, že bez nové Arktidy by přišli o své lední medvědy, kteří se dnes tísní v nevyhovujícím pavilonu z třicátých let.
Nový domov ledních medvědů měl původně stát 870 milionů korun, ale radní schválili razantní zvýšení nákladů. Komplex nakonec vyjde městskou kasu na zhruba 1,2 miliardy. Mělo by tak jít o dosud nejdražší podobný projekt v historii českých zoo. Praha dá na medvědy z veřejných peněz zhruba čtyřnásobek toho, co stála letos otevřená klíčová lávka z Holešovic do Karlína.
Že je cena v době, kdy stát i samosprávy mluví o šetření, přemrštěná, uvedl například bývalý dlouholetý ředitel zoo Petr Fejk. "Původně šlo o lepší podmínky pro lední medvědy, teď to spíš vypadá na monstrum. Autentická příroda v zadní části areálu se hezky vybetonuje a nahradí budovami, technologiemi, umělými skalami a vodopády. Superdrahá bude nejen stavba, ale i následný provoz," napsal na svůj Facebook. A dodal, že by peníze raději poslal na zlepšení života medvědů v přírodě.
Veřejně proti pavilonu vystoupil také protikorupční expert a bývalý ředitel Transparency International David Ondráčka. "Připadá mi to absurdní, neobhajitelné. V situaci, kdy se šetří každá koruna, kdy město nemá na spoustu výdajů, které by byly potřeba, ať už ve školství, sociální oblasti, je to rozmařilost, kterou si nemůžeme dovolit," uvedl v pořadu Události, komentáře České televize.
Nic se ale měnit nebude. Na investici je v koalici shoda, uvedla radní pro životní prostředí Jana Komrsková (Piráti). "Financování je rozloženo do čtyř let. O tom, že pavilon Arktida je potřebný, rozhodla již předminulá rada v roce 2017, kdy pro přípravu této expozice zvedlo ruku všech 11 radních tehdejší koalice," uvedla pro Aktuálně.cz.
V Polsku postavili ještě dražší pavilon, brání jej radní
Obří komplex se bude rozkládat na celkem osmi tisících metrech čtverečních. Svou rozlohou se tak přibližuje Staroměstskému náměstí. Součástí bude kromě výběhů pro zvířata i restaurace nebo vzdělávací a herní prvky. Zoo uznává, že jde o "enormně náročný projekt", růst ceny ale má podle jejích zástupců své důvody.
Její mluvčí Filip Mašek upozorňuje, že za deset let, co se nový prostor pro medvědy připravuje, se zásadně zpřísnily předpisy Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií pro chov velkých zvířat. Pavilon tak musí splňovat přísnější nároky, než se původně zamýšlelo, a tím se i prodražil.
"Aktuální odhad pochopitelně narostl i v důsledku zvýšení cen stavebních prací a materiálů a vlivem inflace," dodal Mašek s tím, že se bude stavět v náročném terénu v dosud nezastavěné části zoo. Zahrada se s Prahou navíc dohodla, že součástí bude i expozice tuleňů, čímž cena narostla o třetinu.
"Současně považujeme za nutné uvést, že částka schválená Radou hlavního města Prahy se odvíjí od položkového rozpočtu, který má zhruba 900 stran a byl vyhotoven na základě dokumentace pro výběr zhotovitele," doplnil mluvčí.
Radní Komrsková doplňuje, že částka není v porovnání s investicemi jiných zoo nijak výjimečná. Mezi miliardou a miliardou a půl stály i rekonstrukce pavilonů savany v zoo v Berlíně a Curychu. "Stavba Orientaria v Zoo Lodž přišla v přepočtu na více než dvě miliardy korun. Ostatně i plánovaná stavba pavilonu pro slony indické v Zoo Plzeň by podle posledních dostupných informací měla vyjít na miliardu," dodala Komrsková.
Experta na korupci Ondráčku každopádně argumenty nepřesvědčují. "Nezpochybňuji potřebu investovat do zanedbané infrastruktury. Dokonce si dovedu představit, že se výběh pro medvědy bude rekonstruovat. Ale v situaci, kdy škrtáme každý výdaj, není 1,2 miliardy obhajitelná částka v žádném vesmíru," řekl České televizi.
Medvědi jsou ohrožení. Je třeba je chránit v zoo, říká přírodovědec
Vybudovat co nejlepší prostor pro lední medvědy považuje za potřebné i ředitel Ústavu biologie obratlovců Akademie věd Jan Zukal. Ačkoli dodává, že není schopný zhodnotit ekonomickou stránku věci.
Upozorňuje, že lední medvědi patří k druhům, které nejvíce ohrožuje klimatická změna. Na světě jich podle odhadů zbývá posledních 26 tisíc kusů. "Tání arktických ledovců omezuje oblast jeho výskytu a zejména jeho loviště. Nižší lovecká úspěšnost vede k horšímu přežívání mláďat a ohrožuje budoucnost některých populací," uvedl Zukal.
Právě chov ve vhodných podmínkách v zoologických zahradách může být v budoucnu klíčový pro obnovování a podporování populací ledních medvědů ve volné přírodě. Zukal upozorňuje, že třeba kůň Převalského nebo jelen milu by se bez zoologických zahrad, které fungují mimo jiné jako genový fond daného druhu, vůbec nevrátili do volné přírody. A případ ledního medvěda může být v budoucnu podobný.
Dodává, že medvědi jsou pro zoo klíčoví i proto, že se lidem líbí a lákají nové návštěvníky. "To ale neznamená, že je to špatně. Právě naopak, tržby ze vstupného pak nejenom podpoří samotnou zoo, a mohou tak zlepšit podmínky všech zde chovaných zvířat, ale mohou být využity i pro podporu méně líbivých, ale často mnohem ohroženějších druhů," dodal Zukal.
