Zmizelá krajina kolem Vltavy. Vědci zmapovali proměnu řeky a okolí po stavbě přehrad

Zmizelá krajina kolem Vltavy. Vědci zmapovali proměnu řeky a okolí po stavbě přehrad
Každý z modelů má zhruba čtyři metry čtvereční.
Ukázka webové aplikace k projektu Vltava v okolí Červené nad Vltavou. Na mapě jsou vyznačeny současné i zaniklé objekty, které jsou doplněny o fotografie.
Hrad Zvíkov nad vodní nádrží Orlík z vyhlídky Varta na místopisné pohlednici z 20. let.
Hrad Zvíkov z vyhlídky Varta dnes.
Foto: ČVUT
Magdalena Synková Magdalena Synková
15. 2. 2022 10:51
Vědci z ČVUT a Univerzity Karlovy vytvořili ucelený informační systém o řece Vltavě, ve kterém popisují proměny řeky od pramene až po soutok s Berounkou na okraji Prahy. Chtěli zjistit, jak řeku a okolní krajinu proměnila výstavba vltavské kaskády. Výsledky bádání představují na výstavě Vltava - proměny historické krajiny. Návštěvníci uvidí nejen mapy, fotky a pohlednice, ale i virtuální 3D model.

Řeku Vltavu proměnila ve 20. století výstavba několika přehrad, souhrnně nazývaných vltavská kaskáda. Změny se nedotkly jen samotné řeky, ale také okolní krajiny. Na starých mapách lze najít okolo řeky domy, kostely, mosty, přístaviště a různé vodohospodářské objekty v podobě mlýnů, jezů nebo hrází. Většina těchto staveb již neexistuje: buď přestaly sloužit svému účelu a byly zbourány, nebo musely ustoupit výstavbě kaskády. Kvůli stavbě bylo také z velké části zatopeno původní údolí Vltavy, včetně historicky cenných území, jako byly například Svatojánské proudy.

Vědci z ČVUT a Univerzity Karlovy veškeré změny na horním a středním toku Vltavy zmapovali a vytvořili portál, který umožňuje nahlížet do starých map a srovnávat je se současným stavem.

Do každé mapy zanesli současné i zaniklé stavby, které doplnili o fotografie a pohlednice z konkrétních míst. Právě fotografie z archivů, muzeí a soukromých sbírek totiž nejrealističtěji zachycují proměny krajiny. Celkem vědci lokalizovali zhruba dva tisíce fotografií, většina z nich pochází z 20. a 30. let minulého století, nejstarší fotografie jsou z konce 19. století. 

Fotodokumentace pokrývá téměř celý tok Vltavy, existuje ale několik málo míst, ke kterým žádné snímky neexistují. "Jde o oblasti, kde je otevřená krajina a nenacházejí se tam žádná větší sídla nebo objekty, které by byly dokumentovány," říká Vojtěch Pavelčík, sběratel fotografií Vltavy a jejího okolí. Fotografie nejsou k dispozici například k oblasti mezi Frymburkem a Dolní Vltavicí, což je místo, kde se dnes nachází vodní nádrž Lipno.

Původní podobu řeky ukazují 3D modely i virtuální realita

Základním zdrojem dat bylo pro vědce více než dva tisíce mapových listů převážně z první poloviny 19. století, které bylo třeba digitalizovat naskenováním a georeferencovat, tedy správně umístit do prostoru a vytvořit z nich souvislou mozaiku. Z digitálních map pak zhotovili CAD modelováním digitální obraz krajiny včetně významných objektů, jako jsou zámky, hrady nebo kostely. "Celou zástavbu modelovat nelze, těch domů jsou tisíce, proto jsou okolní domy vygenerované programem," říká Jiří Cajthaml z katedry geomatiky ČVUT. 

Podolský most před výstavbou orlické přehrady
Podolský most před výstavbou orlické přehrady | Foto: Vojtěch Pavelčík

Modelováním vědci "obnovili" například zatopený farní areál u kostela svatého Bartoloměje v Červené nad Vltavou, který téměř celý zatopila zvýšená hladina řeky, jen kostel se zvonicí byl přenesen o sto metrů výše a stojí dodnes.

Kromě fotorealistické krajiny vyrobili také digitální trojrozměrné modely krajiny. K tomu potřebovali zjistit přesnou podobu reliéfu. "Tento proces by bylo velmi obtížné realizovat sonorovým měřením, proto jsme se zaměřili na staré mapy, ze kterých jsme rekonstruovali vrstevnicová data," vysvětluje Cajthaml. Největší přehrady Lipno, Slapy a Orlík zhotovili také jako velkoformátové modely, které jsou k vidění na výstavě v budově Fakulty stavební ČVUT. 

Vltavu si mohou návštěvníci výstavy prohlédnout pomocí virtuální reality, která je v současnosti nejlepší možností pro vnímání prostoru. Za využití speciální techniky se mohou rozhlížet po řece a jejím okolí a zároveň přepínat mezi historickou a současnou hladinou řeky a pozorovat, jaké území bylo zatopeno a co se v krajině změnilo.

Stavby kvůli dopravě, energii, povodním i rekreaci

Od 10. století lidé Vltavu využívali jako zdroj energie pro okolní mlýny nebo pily, už v této době řeku poprvé upravovali. Bylo totiž zapotřebí vybudovat jezy kvůli dostatečnému spádu vody, který je potřebný pro získání energie. Na jezech pak stavěli vorové propusti a potahové stezky, aby mohli využívat řeku také k vorařství.

"Využívání řeky k dopravě a k získávání energie jsou dva protichůdné aspekty, nelze dělat obojí," vysvětluje Martin Horský z katedry hydrotechniky ČVUT, proč v 15. a 16. století řadu jezů zbourali kvůli snadnější splavnosti. 

Na Vltavě bylo vybudováno několik na svou dobu neobyčejných staveb. V roce 1729 byla na řece zprovozněna první plavební komora v Županovicích, která byla zároveň i první plavební komorou ve střední Evropě. Další unikátní stavbou byla Spirova elektrárna pod Čertovou stěnou ve Vyšším Brodě. "Elektrárna měla velmi velký spád a výkon 5,1 megawattů, přezdívalo se jí česká Niagára," dodává Horský. 

Výstavba vltavské kaskády neproměnila pouze okolní krajinu, ale také využívání řeky, ze které se stala oblíbená rekreační oblast. "Na začátku 20. století byla Vltava oblíbeným cílem trampů, z trampingu se pak rozvinulo chataření a dnes najdeme po celém toku řadu moderních areálů," říká Dana Fialová z katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Univerzity Karlovy. Podle Fialové je rozvoj rekreace jedním z důvodů, proč z okolí řeky vymizeli původní obyvatelé. 

Vltavskou kaskádu tvoří celkem devět vodních děl. O její výstavbě se uvažovalo již na přelomu 19. a 20. století. První stavby ale vznikly až před druhou světovou válkou, a to především kvůli splavnosti řeky a výrobě energie, po válce se přehrady stavěly jako zdroj energie, zásobárny vody a protipovodňová ochrana. V tomto období byly vybudovány všechny velké nádrže jako Lipno, Slapy nebo Orlík.

V 90. letech pak vznikly přehrady především jako zdroj vody pro jadernou elektrárnu Temelín. Ve 21. století byla řeka upravována kvůli splavnosti Vltavy pro malá plavidla od Prahy do Českých Budějovic, stále však chybí dobudovat lodní výtahy na Slapech a Orlíku.

Výstavu Vltava - proměny historické krajiny lze vidět na Fakultě stavební ČVUT do 7. dubna. Do budoucna ji vědci plánují rozdělit na několik části, které budou nabízet regionálním muzeím či informačním centrům.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 24 minutami

Třinec narazí v Lize mistrů na Skellefteu, Davos a Belfast

Extraligový šampion Třinec se v příštím ročníku hokejové Ligy mistrů utká v základní skupině H se švédským klubem Skelleftea AIK, švýcarským Davosem a britským Belfastem. Vicemistr Sparty narazí ve skupině A na další švédský celek Lulea HF, finský Jukurit Mikkeli a dánský Aalborg. Cesta do Švédska čeká také vítěze základní části extraligy Hradec Králové, který narazí ve skupině G na Frölundu, Eisbären Berlín a francouzský Grenoble. Rozhodl o tom dnešní los v dějišti mistrovství světa v Tampere.

před 43 minutami

Obchodníci zřejmě budou moci přijít o nevyužívanou kapacitu v zásobnících plynu. Novelu schválila vláda

Obchodníci, kteří nevyužívají svou rezervovanou kapacitu v plynových zásobnících v požadovaném minimálním množství, o část své kapacity mohou přijít. Počítá s tím novela energetického zákona, kterou dnes schválila vláda. Na tiskové konferenci o tom informoval premiér Petr Fiala (ODS). Sněmovna by normu měla podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) projednat ve stavu legislativní nouze, řekl dnes.

Cílem navrhované úpravy je reagovat na současnou energetickou situaci vyvolanou válečným konfliktem na Ukrajině. "Je třeba bezodkladně přijmout opatření v oblasti zásobníků plynu s cílem posílit energetickou bezpečnost a soběstačnost České republiky," uvádí předkládací zpráva.

Změna by zavedla princip zvaný "use it or lose it". "Zavádí novou povinnost ukladatelům do zásobníků plynu, kterou je využívat rezervovanou skladovací kapacitu v minimálním požadovaném rozsahu. Pokud ukladatel nebude plnit požadovaná minimální množství plynu ve stanovených časových úsecích, pozbyde do konce skladovacího roku právo využívat rezervovanou skladovací kapacitu, a to v rozsahu, ve kterém požadované minimální množství plynu nesplnil," uvádí se v předkládací zprávě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy