Během preventivní prohlídky dnes pacient podstoupí vyšetření zraku, sluchu nebo moči. Praktický lékař si poslechne srdce a plíce, zkontroluje pohmatem štítnou žlázu nebo stav žil a tepen na nohách. Změří pacientovi tlak. Součástí kontroly, kterou jednou za dva roky hradí pojišťovna, je ale i zhodnocení výsledků EKG a laboratorních vyšetření cholesterolu nebo cukru v krvi.
Vedení praktiků se nyní zabývá tím, jak preventivní prohlídky změnit, aby byly ještě účinnější. O konkrétních změnách teď debatují a jasno by mělo být na konci roku. Podle předsedy sdružení praktických lékařů Petra Šonky je ale jisté, že prohlídky budou zahrnovat více laboratorních vyšetření, která by mohla odhalit například počínající chronické onemocnění srdce, a to i u pacientů bez příznaků.
Současná podoba prohlídek totiž podle lékařů neodpovídá současným potřebám. "Prevence je dnes postavená tak, že o pacientův cholesterol nebo hladinu cukru se zajímá v osmnácti letech, potom až ve třiceti a následně ve čtyřiceti. Ukazuje se, že intervaly prevence jsou pro záchyt těchto onemocnění příliš řídké," říká Šonka.
Předseda Mladých praktiků Vojtěch Mucha navíc dodává, jestli by součástí prohlídek nemělo být také vyšetření ledvin. Naopak je možné, že by některá vyšetření mohla ubýt. Čeští lékaři totiž podle něj často dělají vyšetření, u kterých nevědí, jestli vůbec dávají smysl. Za problematické považuje například vyšetření moči.
"Na první pohled dává veliký smysl. Zvlášť v zemi, kde hodně lidí kouří," myslí si Mucha. U kuřáků jsou běžnější nádory v močovém měchýři, které se projevují krví v moči. "Jenže malé množství krve v moči má docela velká část populace, ačkoliv nemá žádnou chorobu," vysvětluje.
Nepříjemné urologické vyšetření pak musí podstoupit všichni tito pacienti. K rozhodnutí, zdali vyšetření moči z prohlídek vynechat, ale potřebují praktici potřebná data o jeho efektivitě.
Praktičtí lékaři si navíc stěžují, že na pacienta mají nyní méně času. To se podepisuje i na délkách preventivních prohlídek. "Dřív jsme měli čas s pacientem probrat jeho rizikové faktory, životní styl a tak dále. Teď jsme většinou rádi, že stihneme projít všechny screeningové programy," popisuje Mucha.
Více času na preventivní prohlídku by mohlo přinést i prostor pro krátkou intervenci, která má za cíl motivovat pacienta k zlepšení životního stylu, ať už jde o pohyb, zdravé stravování nebo prevenci sexuálně přenosných nemocí. V západních zemích je taková debata s lékařem běžná.
I přes diskusi nad změnami lékaři upozorňují, že i současná podoba prohlídek má jednoznačně smysl a lidé by se jim neměli vyhýbat. Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky v letech 2021 a 2022 na pravidelnou prohlídku u praktického lékaře dorazilo přes 58 procent pacientů.
Dlouhodobou snahou je ale toto číslo ještě více navýšit. Národní ekonomická rada vlády například navrhuje, že by stát lidi k návštěvě lékaře finančně motivoval. "Prevence a včasná diagnóza snižuje náklady následné léčby a zvyšuje její úspěšnost," stojí v jejím návrhu.
Podle lékaře Muchy by lidi mohla motivovat i přesná data. "Kdybychom mohli říct: 'Když na kontroly budete chodit, váš život se statisticky prodlouží třeba o pět let', určitě by na to někteří lidé slyšeli. Dnes to říct nemůžeme, protože to nevíme," vysvětluje Mucha, proč lidem rozumí, když někdy hledají smysl preventivních prohlídek.
Praktickým prohlídkám se věnuje i Národní kardiovaskulární plán, za kterým stojí Česká kardiologická společnost a ministerstvo zdravotnictví. Jeho cílem je snížení úmrtnosti na nemoci srdce a cév, které v roce 2021 zavinily 42 procent všech smrtí. Autoři plánu chtějí také do roku 2033 zastavit nárůst výskytu nemocí spojených se špatným životním stylem, jako jsou obezita nebo cukrovka.
Podle předsedy praktiků Šonky by měly změny vést především k tomu, že lékaři budou mít větší šanci při preventivních prohlídkách zachytit onemocnění srdce a cév, kterým lze předejít. Včasného začátku léčby by se mohli dočkat i pacienti, kterým se začne projevovat cukrovka nebo chronické potíže s ledvinami. "Měli bychom dříve odhalit riziko, a potom s pacientem pracovat podle jeho potřeb," vysvětluje Šonka.
Video: Možnost vytvořit si závislost máme všichni. Adiktolog řekl, jaká "droga" je teď nejhorší
