Zkoumání ostatků potvrdilo, že patřily Mendelovi, zakladateli genetiky

ČTK ČTK
4. 11. 2021 14:38
Vědci, kteří se v uplynulých týdnech podíleli na zkoumání genů Gregora Johanna Mendela, potvrdili, že vyzvednuté ostatky patří skutečně jemu. Od narození vědce příští rok uplyne 200 let.
Gregor Johann Mendel
Gregor Johann Mendel | Foto: Wikimedia Commons

Vědci porovnávali DNA ostatků s biologickým materiálem, který objevili při výzkumech v augustiniánském opatství na Starém Brně, řekla na tiskové konferenci vedoucí výzkumu, genetička a prorektorka Masarykovy univerzity Šárka Pospíšilová. Vědci ve výzkumech pokračují a jejich snahou je zrekonstruovat genom. Zároveň budou dále zkoumat archeologický materiál a osobní Mendelovy věci.

Mendel je v současném vědeckém vnímání považován za zakladatele genetiky, jednu z největších vědeckých osobností minulosti a zároveň za renesančního člověka s velkým přesahem mimo svůj obor. Za svého života se uznání nedočkal, ale z jeho myšlenek a objevů vycházejí vědci dodnes a až současné vědecké metody a poznatky umožňují docenit jeho přínos tomuto oboru. "Důležité je také ukázat, že neděláme jen výzkum pro výzkum, ale chceme na výzkumu Mendelovy DNA ukázat význam analýzy genomu pro současnou lékařskou vědu," řekl Michal Doubek z Ústavu lékařské genetiky lékařské fakulty.

Vědcům se zatím podařilo rekonstruovat zhruba 70 procent genomu. Podle Doubka není možné vzhledem ke kvalitě starobylého a zlomkovitého vzorku zrekonstruovat 100 procent. Některé části nejsou podle něj ani tak podstatné. Materiálu pro to, aby například zjistili, zda Mendel trpěl některou z běžných i méně běžných dědičných chorob, mají výzkumníci dostatek. Z dalších výzkumů by mělo být ještě možné určit, odkud pocházeli Mendelovi předci. Dosavadní zjištění hovoří o střední či středovýchodní Evropě.

Vědci také přistoupili k sekvenaci DNA. "Jedná se o moderní záležitost, která prožívá bouřlivý rozvoj a používá se pro výzkum genetických onemocnění. A navazuje na Mendelovu práci a odkaz. Máme v historii poprvé možnosti vzorky DNA sekvenovat, což si lze představit jako čtení kódu, který předurčuje to, jak budeme vypadat, i to, jakými onemocněními budeme trpět," řekl Filip Pardy z Genomické laboratoře Centra molekulární medicíny CEITEC.

Archeologové vyzvedli ostatky ze společné augustiniánské hrobky na brněnském Ústředním hřbitově letos v červnu. Zatímco horní část těla byla ve velmi dobrém stavu, spodní v horším. Kromě kostí se zachovaly i další mumifikované části těla, jako kůže, zmýdelněná tuková tkáň z břicha, část ochlupení, nehty a zbytky mozkové tkáně. Tři měsíce měli vědci tento materiál k dispozici a v pátek budou ostatky při pietním aktu uloženy zpět do hrobu.

Při výzkumu se například zjistilo, že Mendel měřil zhruba 167 centimetrů, na svoji výšku měl poměrně dlouhé chodidlo, 27 centimetrů, a i když zemřel v 62 letech, biologický věk odpovídal 65 letům. Měl také nadprůměrně velkou mozkovou kapacitu.

Vědci kromě jeho ostatků získávali vzorky DNA i z jeho osobních věcí. Získali například vlas z jeho oblíbené knihy o astronomii. Z hrobu vyzvedli také oblečení, boty, věci náboženské povahy či noviny z roku 1883. Po formálním schválení zastupitelstvem budou patřit augustiniánům.

Brno pro příští rok chystá oslavy 200. výročí, například v červenci se uskuteční velká vědecká konference. Účast již přislíbili tři laureáti Nobelovy ceny. Na Mendelově náměstí má stát také nová Mendelova socha.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 34 minutami

Záchranáři ošetřili po požáru v rodinném domě v Ivančicích šest lidí, nadýchali se zplodin

Záchranáři v neděli nad ránem po požáru v rodinném domě v Ivančicích ošetřili šest lidí. Nadýchali se zplodin hoření, uvedla mluvčí jihomoravských záchranářů Michaela Bothová. Podle ní se předpokládá, že by stav u nikoho neměl být vážný. Podle mluvčího hasičů Jana Dvořáka dostali hasiči požár rychle pod kontrolu a uhasili ho.

Zdroj: ČTK
Další zprávy