Prohlédněte si fotoreportáž Ludvíka Hradilka z pietní akce k 50. výročí okupace v Plzni.

Obrazem: V Plzni uctili 137 obětí okupace. Jménem na dlažbě. To je místo, kde většina z nich zemřela

Prohlédnout 29 fotografií

Koncert hitů roku 1968 zaplnil celé Václavské náměstí, přišly odhadem desetitisíce lidí. Takhle večerní atmosféru zachytil nás fotoreportér Jakub Plíhal.

Koncert hitů roku 1968 zaplnil 21. srpna celé Václavské náměstí, přišly odhadem desetitisíce lidí. | Foto: Jakub Plíhal

Na dvou brněnských náměstích si dnes lidé připomněli 50. výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy. Za kostelem svatého Jakuba se po 15:00 sešla nejméně stovka lidí, další průběžně přicházeli a do pozdního večera zůstalo nevelké náměstí zaplněné. Program připravilo Divadlo Bolka Polívky s iniciativou Společně Brno. Akce měla i přesah do současnosti, někteří účastníci se vymezili vůči nepřímému podílu komunistů na moci a proti premiérovi Andreji Babišovi (ANO).

Večer na náměstí promluvil někdejší studentský vůdce a pozdější senátor Martin Mejstřík a také historik a publicista Luděk Navara. Současné členství v NATO a EU označil za záruku, že se "osmašedesátý" nebude opakovat, varoval před dezinterpretacemi historických událostí a "falešnou hrou" současného Ruska.

Na Václavském náměstí je vše připraveno.

Invaze vojsk Varšavské smlouvy do tehdejšího Československa vedla k řadě tragických obětí na životech, k nimž patřil i Jan Palach a další lidé, kteří se na protest proti agresi upálili. Uvedl to dnes šéf dolní komory polského parlamentu (Sejmu) Marek Kuchciński, který v den 50. výročí zahájení okupace Československa vzdal hold obětem vpádu sovětské armády a dalších vojsk včetně polských. Sejm schválil rezoluci na počest obětí již před měsícem.

"Vedlo to (okupace) k projevům odporu, jejichž důsledky byly tragické. Češi Jan Palach a Jan Zajíc, Polák Ryszard Siwiec, Maďaři Sándor Bauer a Márton Moyses vzplanuli jako živé pochodně," připomněl dnes podle agentury PAP maršálek Kuchciński.

Potlačení pražského jara v srpnu 1968 se projevuje v celé Evropě ještě dnes. Píše to v úterním komentáři mezinárodně respektovaný švýcarský deník Neue Zürcher Zeitung. Po nehybnosti následujících desetiletí totiž podle listu místo organické změny následovala šoková terapie, která přinesla i polarizaci společnosti, nespravedlnost, korupci a nedůvěru. Toho dnes využívají politici v zemích jako Polsko a Česká republika, naznačuje NZZ.

"Brutální konec československého reformního experimentu pohřbil i naději na něžnou změnu ve východním bloku. Zničená důvěra se dodnes zcela nevrátila - s důsledky pro celou Evropu," píše NZZ ve svém hlavním dnešním komentáři.

Cenou za události roku 1968 bylo podle listu zatuhnutí. "Ztracená desetiletí také znamenala, že východoevropské satelitní státy za 'návrat do Evropy' draze zaplatily: hospodářsky nekonkurenceschopné, intelektuálně vykrvácené a společensky otřesené se podrobily 'šokové terapii' západních expertů," píše deník.

Jaká byla role maršála Koněva v roce 1968? Rozhovor s historikem Danielem Povolným.

Historik: Koněv přiletěl nečekaně, sondoval situaci v ČSSR. Jeho zprávy ale o invazi nerozhodly

V Praze 6 odhalení zrestaurovaného pomníku maršála Koněva. Součástí jsou i informační tabule, které připomínají jak osvobození Prahy, tak i negativní kapitoly z vojevůdcova života. 

Česká rodačka Madeleine Albrightová na Twitteru také vzpomíná na důležité výročí.

Demokracie a svoboda myšlení vyžadují i v dnešní Evropě naši aktivní ochranu. Uvedl to v dnešním prohlášení k 50. výročí násilného ukončení pražského jara rakouský kancléř Sebastian Kurz.

"Dnes je tomu 50 let, co pražské jaro krvavě potlačila vojska Varšavské smlouvy. Naši čeští a slovenští sousedé pokojně požadovali reformy," uvedl Kurz v prohlášení zveřejněném na Twitteru.

"Stovky lidí zaplatily svým životem, tisíce uprchly, částečně i do Rakouska. Jim patří naše vzpomínka," zdůraznil kancléř při příležitosti 50. výročí vpádu okupačních vojsk do Československa.

"Události roku 1968 jsou ale také připomenutím, že demokracie a svoboda projevu v Evropě vyžadují i dnes naši aktivní ochranu," uzavřel šéf rakouské vlády.

 Oběti srpnové okupace v roce 1968 si připomínali lidé také v Desné na Jablonecku. Při havárii a následném požáru sovětské cisterny tam před 50 lety uhořela 74letá Marie Vodáková s vnučkou, které šly právě po chodníku. Jejich smrt připomíná pamětní deska u bývalého kulturního domu Sklář v místech, kde obě zahynuly. Jako každý rok lidé u památníku položili květiny a zapálili svíčky. 

Minutou ticha a položením květin si dnes dopoledne Liberec připomněl devět obětí srpnové okupace 1968. Lidé u památníku tvořeného tankovým pásem se jmény obětí zapalovali svíčky. Liberec byl před 50 lety po Praze druhým nejcitelněji postiženým městem. Okupanti po sobě zanechali devět mrtvých a 45 zraněných. 

V ruských médiích zaznívá i liberálnější pohled na 50. výročí vstupu vojsk Sovětského svazu a jeho spojenců do tehdejšího Československa.

Například deník Kommersant připravil interaktivní přílohu, připomínající demokratické přeměny za pražského jara a podrobně rekapitulující invazi dobovými snímky, dokumenty a vzpomínkami z obou stran.

"Přestože SSSR z mapy zmizel skoro před 30 lety, mnozí se dodnes ztotožňují s ním a s jeho vůdci. Takové ztotožnění s režimem vysvětluje vztah mnoha Rusů ke vstupu vojsk do Československa," poznamenal internetový list Gazeta.ru k poznatkům, že neznalost této události mezi Rusy se během deseti let zmenšila z 55 na 46 procent, ale za to třetina tuto akci schvaluje.

Pietního aktu před Českým rozhlasem se zúčastnil i ministr obrany Lubomír Metnar. 

Jak na srpen 1968 vzpomínají pražští záchranáři? "Při pomoci pacientům nasazovali zdravotníci vlastní životy." 

"Lidem to není lhostejné, tedy kromě našeho prezidenta," tvrdí jedna účastnice akce před Českým rozhlasem.

Poštovní známku, pamětní minci i sběratelskou bankovku vydalo Slovensko u příležitosti 50. výročí vojenské invaze do Československa. Na možnost koupit si zmiňované suvenýry dnes čekaly v Bratislavě davy lidí již hodinu před otevřením prodejního místa.

Na poštovní známce z dílny Slovenské pošty, na stříbrné sběratelské minci od slovenské centrální banky i na sběratelské bankovce z produkce soukromé společnosti je shodně vyobrazen motiv fotografie muže s odhalenou hrudí před tankem okupantů v Bratislavě.

Jihomoravský hejtman Bohumil Šimek (ANO) i další pamětníci dnes uctili památku brněnských obětí okupace v srpnu 1968, při níž zemřeli v Brně tři muži. Šimek položil věnec u pamětní desky Danuše Muzikářové, která byla zastřelena na Moravském náměstí při ročním výročí událostí. Podle pamětníka Jiřího Kuglera byl rok 1969 snad ještě horší než rok 1968.

Dnešní program k 50. výročí okupace roku 1968 v dolní části Václavského náměstí začal v 11:45 čtením jmen lidí, které stal příjezd sovětských vojsk život. 

Pražské jaro bylo první z "barevných převratů" zosnovaných Spojenými státy, a vstup vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 jen reagoval na lynčování komunistů a další zvěrstva a odehrál se na žádost Alexandra Dubčeka, tvrdí se v článku, který dnes otiskl ruský list Izvestija.

"Komu by se líbilo, že do jeho země vstupují cizí tanky. I když jejich posádky byly ukázkově mírumilovné (dokonce hlavně byly otočeny vzad na znamení, že se nechystají střílet), je jasné, že sama přítomnost cizích vojsk popichuje. Ale ať naši čeští přátelé čestně řeknou, jak by se zachovali na našem místě," píše autor, politolog Alexandr Vedrussov. "Měl Sovětský svaz jinou možnost? Vždyť rozhodnutí o vstupu vojsk se přijímalo na pozadí masového trestání komunistů v ČSSR: lidi prostě chytali na ulici a lynčovali. Tato zvěrstva dobře zorganizovaného davu bylo nezbytné zastavit. A to také udělala vojska zemí Varšavské smlouvy v noci na 21. srpna 1968."

Pietní akt u Českého rozhlasu skončil. 

K uctění památky padlých zní česká hymna. 

Šéf rozhlasu René Zavoral a Rudolf Matis odhalili novou pamětní desku na budově Českého rozhlasu. 

René Zavoral připomíná, že před Českým rozhlasem zahynulo 17 lidí. 

Další dlouhý potlesk pro pamětníky událostí z roku 1968.

Pamětníky i bývalého ministra kultury Daniela Hermana při kladení věnců vítá potlesk. Naopak na premiéra Andreje Babiše demonstranti pískali.

Pořadatelé vyzývají skandující demonstranty k udržení důstojnosti pietního aktu.

"Toto není demonstrace, toto je pietní akt," upozorňuje pořadatel. 

Podle předsedy Evropského parlamentu Antonia Tajaniho je "tragédie" srpnové okupace připomínkou obzvláště pro mladé lidi, že svoboda není samozřejmostí a že neexistuje alternativa k jednotné a úspěšné Evropě.

Šéf největší europarlamentní lidovecké frakce Manfred Weber přidal na Twitter příspěvky v češtině i slovenštině. "Vzpomeňme s úctou na oběti této smutné události a na ty, kterým následná normalizace zničila životy. A nepřipusťme zlehčování a překrucování historie," napsal.

Neúspěšný kandidát na prezidenta Pavel Fischer připomíná úlohu veřejnoprávní televize a rozhlasu.  

Výročí srpnové okupace připomínají i newyorský deník The New York Times nebo britský deník The Guardian.

Pražské jaro se dostalo na titulní stránku New York Times. Fotografii Zdeňka Koudelky ze srpnových dní doplňuje titulek "Lekce Pražského jara". Americký deník na něj vzpomíná jako na znovuzrození politické a kulturní svobody. "Svobodný tisk vzkvétal, umělci a spisovatelé říkali, co si myslí, a pan Dubček ohromil Moskvu svým prohlášením, že chce vytvořit 'svobodnout, moderní, a od základu humánní společnost'," píše se v článku na straně čtyři, který doplňují také další snímky českého fotografa Koudelky.

"Srpen 1968 patří mezi ty historické události, které je potřeba následujícím generacím připomínat. Tragické události se dotkly každé rodiny a v paměti naších rodičů a prarodičů zůstávají navždy zapsané jako memento, aby se nikdy nic podobného neopakovalo," uvedl slovenský premiér Peter Pellegrini.

Jako důležitou součást Václavského náměstí, významnou stavbu české kulturní historie a také upomínku na těžké chvíle českého národa vnímali památkáři budovu Národního muzea při její několikaleté rekonstrukci. Fasáda proto i poté, co prokoukla do světlé barvy, nese stopy po střelách okupantů z léta 1968, byť nejsou tak patrné jako dříve. Záměrem památkářů bylo uchovat otisky po střelách i snahy o jejich zamaskování v následujících letech. Uvedl to Národní památkový ústav (NPÚ), který se na opravě podílel.

Po poledni bude odhlaena doplňující tabulka u sochy maršála Koněva. 

KSČM chystá protest u Koněva. Taky bych mohla chtít vysvětlující desky k Havlovi, říká Semelová