Praha - Kdyby všichni lidé na světě dosáhli stejné životní úrovně jako Češi, potřebovali bychom více než tři planety o velikosti Země, abychom přežili.
To, že Češi žijí dlouhodobě na ekologický dluh, ukazuje výpočet takzvané ekologické stopy, který zjišťuje, kolik půdy a vody lidé potřebují k výrobě potravin, energie, zajištění dopravy, ale také k likvidaci vzniklých odpadů.
Češi v tom ovšem nejsou sami. Příliš velkou ekologickou stopu mají všechny vyspělé země světa. "Problémem je, že chceme spotřebovávat více, než nám naše planeta může dát, a nemyslet na důsledky," říká Andrew Simms, ředitel projektu ekologického dluhu britské nezávislé organizace New Economics Founfation.
- Čtěte dále: Kdy Česko začíná zneužívat planetu Zemi
Česká informační agentura životního prostředí Cenia představila několik projektů, jak ekologickou stopu snížit a zároveň se "nevrátit do jeskyň a svítit si loučemi". Jedna z akcí z rozsáhlého programu udržitelné spotřeby a výroby se uskutečnila na radnici v Benešově, kde se zredukoval počet kopírek a tiskáren, které nahradilo jedno centrální zařízení pro celý úřad.
Záchody ušetří 190 milionů litrů vody
Ačkoli jde o relativní drobnost, podle ředitele Cenia Jiřího Hradce mohou takové kroky na všech úřadech a v podnicích přinést ohromné úspory - finanční i ekologické.
Například moderní, energeticky efektivní počítače mohou v celé Evropské unii snížit emise oxidu uhličitého o 830 tisíc tun. To je takřka takové množství, kolik za rok vypustí uhelná elektrárna Poříčí nebo teplárna Komořany.
Výměnou devítilitrových nádrží u toalet za šestilitrové je zase možné ušetřit dokonce až 190 milionů litrů vody. Pilotní projekty českého udržitelné spotřeby a výroby ukázaly, že v tuzemských podnicích stále existuje velký potenciál úspor.
Češi zanechávají stopu i v daleké cizině
Zatím ovšem Češi spotřebovávají asi dvakrát více zdrojů, než dokáží vytvořit. A svou ekologickou stopu zanechávají i v dalekých, exotických zemích na druhé straně Zeměkoule - a to nemusí vystrčit z domova ani patu. Stačí si dát zmrzlinu, čokoládu, instantní polévku, brambůrky nebo se umýt mlékem či šamponem.
K jejich výrobě je totiž zapotřebí palmový olej, který se dováží především z jihovýchodní Asie, kde se palma olejná pěstuje na rozlehlých plantážích.
"Pěstování palmy olejné patří mezi nejdůležitější příčiny rapidního odlesňování v jihovýchodní Asii. Asi polovina plantáží vzniká na úkor lesů," píše se v ekologické studii, kterou před časem vypracoval Zelený kruh spolu s Hnutím Duha.
Česko je čím dál větším dovozcem tropického dřeva, od roku 1999 se import minimálně ztrojnásobil. Mnohé tropické stromy ovšem s největší pravděpodobností byly poraženy ilegálně, podle propočtů mezinárodní organizace WWF by mohlo jít o desítky tisíc stromů ročně.
- Čtěte dále: Také Češi likvidují tropické pralesy
Jen Indonésie tak přišla podle vládních údajů o zhruba dva miliony hektarů pralesa. V této zemi, která zabírá jen 1,3 procenta zemské souše, se přitom vyskytuje deset procent všech známých druhů kvetoucích rostlin, sedmnáct procent ptáků, šestnáct procent plazů a obojživelníků a dvanáct procent savců.